Schůze OKS 20200814

Ačkoli se náš spolek jmenuje Ornitologický kroužek Slaný nezabývá se pouze ornitologií. Náplní jeho činnosti je široké spektrum oblastí - od sádrových trpaslíků po kvantovou fyziku.

Jestli máte pocit, že se přejídáte, pak vězte, že 11. ledna 1587 v Praze v Rožmberském paláci se konala svatba dvaapadesátiletého Viléma z Rožmberka a dvacetileté Polyxeny z Pernštejna na níž byl hostem i král Rudolf II. Během tří dní „jídelního maratonu“ se snědlo mimo jiné: 40 jelenů, 50 srnčí, 2 120 kusů černé zvěře, 2 130 zajíců, 2 050 koroptví, 20 688 drozdů, hrdliček a holubů, 150 krmených volů, 15 krmených krav, 20 větších telat, 526 menších telat, 1 526 jitrnic, 450 vepřů, 456 jelit, 326 uzenic, 450 skopců, 395 jehňat, 504 selat, 40 uzených volů, 350 pávů, 5 135 krmených hus, 450 krůt a 2 656 kapounů a slepic, 18 120 kaprů, 10 209 štik větších a menších, 6 380 pstruhů, 5 200 raků, 500 sumců, 200 lipanů, 350 úhořů, 2 309 mořských ryb uzených, 2 309 uzených pstruhů, 450 uzených štik, 350 tresek, 1 200 candátů, 675 čerstvých pstruhů, 4 bečky kaviáru a tisíce jiných ryb nespecifikovaných druhů. K tomu všemu se popíjelo uherské víno mladé i staré, ale rovněž víno tyrolské, rakouské, rýnské a kyperské. Vznešení hosté ho vypili 1 100 džbánů. A protože v Čechách, i 40 beček pšeničného a ovesného piva. Pro Viléma to už byla 4 svatba, přesto se ani z jednoho manželství potomka nedočkal. Zemřel v Praze 31. srpna 1592 a zanechal poslednímu rožmberskému vladaři Petru Vokovi sice obrovské dominium, leč zatížené vysokými dluhy.

Z hlediska ornitologického neudiví konzumace hus, krůt a slepic. Možná vzbudí jistou pozornost spotřeba 450 pávů, ptáků spíše dekorativních, patrně sloužili jako jídlo "na koukání", kterým se ve středověku říkalo „šauesen“ (z německého „schauen“, dívat se, a essen, jíst). Koroptví v současnosti díky pesticidům asi moc neuvidíte, stav 2050 koroptví v revíru by nejspíš byl považován za úspěch (ještě v roce 1935 se kmenové stavy v tehdejším Československu odhadovaly na 6 milionů kusů, v roce 1965 už jen na 772 824 kusů, dnes asi 30 tisíc). Nad množstvím snědených kvíčal (drozdů), hrdliček a holubů se lze jen "pousmát". Naopak zaráží malá spotřeba jelit a jitrnic, tak oblíbené pochutiny. Je divné, že nebyly zahrnuty v kategorii "vepři", ale ptáci to nejsou, tak je pustíme z hlavy.

Z přírody mizí nejen koroptve, ale i takový drobný pták jako je vrabec. Kdysi bylo možno spatřit opravdu velká hejna těchto "všedních" ptáčků, vrabec byl doslova všudypřítomný. Mizí, a možná jednou nadobro zmizí. Vyhubit jeden ptačí druh není nemožné. Američané to v praxi dokázali provést s holubem stěhovavým (Ectopistes migratorius). Při příchodu prvních Evropanů do Severní Ameriky žilo zde těchto holubů až 5 miliard jedinců, v roce 1912 uhynul poslední sameček a 1.9.1914 i poslední samička - Martha. Velcí holubi byli postříleni kvůli jídlu (a pro zábavu), ale co žere malé vrabce? Toť otázka.

S blbounem nejapným (Dronte mauricijský, dodo, Raphus cucullatus) byl člověk hotov za 235 let - poprvé objeven 1598, prohlášen za vyhubeného 1833. Též nelétavá alka velká (Pinguinus impennis) se díky lidem odebrala do kategorie vyhubených kolem roku 1850. Zajímavostí je, že podle ní byli pojmenováni tučňáci, ač mimo podoby s ní druhově nemají nic společného, objevení až později.

Speciálním případem je osud novozélandského obřího a nelétavého ptáka moa (Dinornithiformes). Ptáků moa žilo na ostrovech 15 druhů různých velikostí, největší pak druhy Dinornis robustus a Dinornis novaezelandiae, kteří dosahovali výšky asi 3,6 m a hmotnosti kolem 230 kg. Když kolem roku 1280 na ostrov dorazili Maorové, čítala populace ptáků moa ještě asi 58 000 jedinců. Postupným odlovem však jejich početní stavy klesaly a zhruba za 150 až 200 let vyhynuli moa úplně*. Hlavním viníkem je v tomto případě právě člověk. Vyhynutí ptáků moa je uváděno jako jeden z mála případů, kdy ve vyhynutí druhu (druhů) neměli prsty běloši.

* Ptáky moa nelovili jen Maoři. Na Jižním ostrově Nového Zélandu se moa stávali kořistí i orla Haastova (Harpagornis moorei). Byl největším známým druhem orla, dosahoval hmotnosti 10–14 kg a rozpětí křídel přes 2,6 metru. Když byl vyhuben zdroj potravy vyhynul i orel.

Event se koná 14.8.2020 na zahrádce restaurace Střelnice od 15:30 do 16:30. Minimálně po tuto dobu bude k dispozici logbook, potom už ne.

Za návštěvu eventu nezískáte žádný suvenýr.

Pro členy OKS je schůze povinná.

A nakonec takový příslib do budoucna - některou z příštích schůzí se uvolila uspořádat naše čestná předsedkyně, která se ptactvem zaobírá velmi detailně.