Koněspřežní dráha České Budějovice - Linec byla vystavena v letech 1825 - 1832 a bývá označována jako první železnice na evropském kontinentě. Toto je a není pravda.
Je-li řeč o prvenství koněspřežní dráhy z Českých Budějovic do Lince na evropském kontinentě, je třeba zdůraznit slovo „veřejná“. Neboť myšlenka usnadnit přepravu surovin a průmyslových materiálů pomocí kolejnic překonala Lamanšský průliv již dříve. Tak například ve zbrojním závodě v ruském Petrozavodsku měli „vnitropodnikovou“ kolejnicovou dráhu již v roce 1788 a v letech 1806 až 1809 byla postavena důlní koněspřežka ve vzdáleném Altaji.
Ale nemusíme chodit pro příklad tak daleko. V roce 1810 postavil ve Štýrsku ředitel železáren Jan F. Sybold pro dopravu rudy koňskou dráhu o délce 6 km, první neveřejnou železnici v Rakousku. Na našem území vystavěl první průmyslovou železnici fürsternberský huťmistr Nitinger z popudu F.J.Gerstnera v roce 1819 na křivoklátském panství. Byla to dvojkolejná svážnicová dráha k dopravě rudy do novojáchymovských hutí. Po železných kolejnicích se dolů pohybovaly plné důlní vozíky a vytahovaly prázdné vzhůru.
František Antonín Gerstner započal první vyměřovací práce pro tehdejší infrastrukturní stavby první železnice na evropském kontinentě v červnu roku 1824. Vycházel z návrhu svého otce Františka Josefa. Původně plánovaná trasa koněspřežní železnice, „koňky“, měla vést z Českých Budějovic do Lince. Nakonec však byla prodloužena až do města Gmunden. I když se tehdejší Habsburská monarchie co do technického pokroku nemohla rovnat třeba takové Anglii, stavba koňky znamenala velice významný technický počin středoevropské mocnosti. Zásady, které stavitelé železnice vytyčili, se dodnes používají při stavbě již moderních železnic.
První veřejná koněspřežná dráha na evropském kontinentu byla uvedena do provozu relativně brzy. Stavba započala v roce 1825, prvním úsekem dlouhým zhruba 64 kilometrů mezi městy České Budějovice a Kerschbaum na rakouských hranicích. Už v roce 1827 se začaly otevírat první úseky trasy pro účely zkušební jízdy.
František Antonín Gerstner stavěl trať již s předpokladem, že po ní budou jezdit i parní stroje. Což stavbu prodražovalo a následně došlo k přijetí úsporných opatření na stavbě a stavbyvedoucího Gerstnera vystřídal Matyáš Schönerer. Později když skutečně byla zavedena parní doprava mohl být český úsek trati z větší části použit, zatímco rakouská část musela být nově postavena, proto v Rakousku najdeme mnohem víc památek na koňku než u nás. Nicméně ne úplně celá dráha mohla být využita, přeci jen některé zatáčky bylo potřeba narovnat, některé mosty přestavět,... Můžeme tedy najít strážní domky, zářezy, náspy či propustky.
Památkami na koňku v Českých Budějovicích vás provede multinka Po stopách konesprežky v Ceských Budejovicích.
Já jsem vám chtěl ukázat některá zajímavá místa úseku Kamenný Újezd - Velešín.
Adventure Lab PO STOPÁCH KONĚSPŘEŽKY
Hlavní zásada projektanta unikátní koněspřežky Františka Antonína Gerstnera zněla
Pozvolna zdolávat výšku a neopouštět ji!
Z důvodu co nejmenšího namáhání koní při přepravě bylo nutné vytýčit a zbudovat trať s co nejmenšími výškovými rozdíly. Aby se trať neprodlužovala obcházením terénních nerovností a byla přímější, byla výškově vyrovnávána budováním zářezů a náspů. Spodní šířka zářezu byla 4,70 m, sklon svahů pak od 45 do 60°. Šířka byla takto určena, aby po stranách vlastní tratě bylo místo pro odklízení sněhu a pro rigoly na odvodnění zářezu. Vytěžený materiál z výkopů zářezů byl následně používán pro zřizování náspů.
Nyní se můžete dojít podívat do jednoho takového zářezu.
A potřebný vzoreček:
N 48° A.B’ E 014°C.DE’