Diagnostický ústav Mystery Cache

Úvodní souřadnice ukazují na budovu Diagnostického ústavu pro dívky ve věku 15-18 let, které v jejich životě postihl určitý vážný problém, který bychom si v jejich věku ani neuměli představit. Důsledek toho je jejich patologické chování. Na základě rozhodnutí soudu jsou takové děti přijati do ústavu na diagnostiku, který vypracuje odbornou zprávu a navrhne další postup (výchovný ústav, dětský domov, návrat do rodiny).

Diagnostický ústav a Středisko výchovné péče Praha 4, Na Dlouhé mezi 19 byl zřízen MŠMT dne 16. 12. 1991. Dle zřizovací listiny plní diagnostické, výchovně vzdělávací a preventivní úkoly. Jeho činnost je zaměřena na řešení psychosociálních problémů nezletilých dívek ve věku 15 – 18 let, u kterých zpravidla soud rozhodl o obligatorní výchově. Zařízení je spádové pro Čechy, ve školním roce 2018/19 bylo k pobytu přijato a komplexně vyšetřeno 110 dětí, v programech zařízení je průběžně evidováno cca 70 klientek.

Organizace zajišťuje komplexní vyšetření a pomoc v oblasti psychologické, speciálně pedagogické, sociální a zdravotní u klientek, jejichž problémy aktuálně nelze řešit v rámci rodiny, protože rodina vyčerpala všechny prostředky k nápravě, nebo rodina není schopna problém nezletilé řešit. Organizace výchovně terapeutických aktivit je z pohledu programu pobytu členěna na oddělení, ta pak na výchovně terapeutické skupiny.

S ohledem na změnu legislativy roku 2014 byl ústav nucen z programů cca osmitýdenních, které byly postaveny na vysoké vnitřní dynamice a motivovanosti klientek ke změnám a spolupráci a které se dlouhodobě ukazovaly jako velmi efektivní, přejít na programy, které nemají logický motivační vrchol a formální dynamika pobytu v základním programu je z velké části určována nahodilostí úředního rozhodování.

Značnou pozornost při hledání nových efektivních metodických postupů si vyžádala problematika adiktologického (léčba závislostí) charakteru, která v prostředí vysoce zranitelné klientely nabývá nebývalých rozměrů. Vedle tradiční drogové problematiky jde zejména o fenomén virtuálního světa a sociálních sítí, který stále více zasahuje do vývoje osobnosti dospívajících. Jedním z významných nových fenoménů posledních let je nárůst klientely, kde problém má generační linii, jako například dospívající děti rodičů uživatelů návykových látek.

Jaké důvody vedou nezletilé dívky do diagnostického ústavu?

Následující tabulka sestavená v prvním pololetí školního roku 2009/2010 přiblíží, kolik procent dívek z celkového počtu 78 mělo určitý problém, na základě kterého byly do diagnostického ústavu přivedeny.

Případová studie – příběh dívky

Pro lepší představení dívek z diagnostického ústavu uvádím jeden příběh z praxe.

Příběh dívky z ústavu

Martina byla do Diagnostického ústavu a Střediska výchovné péče, Praha 4 – Hodkovičky přijata na základě usnesení soudu o předběžném opatření. Umístění předcházely dlouhodobé výchovné problémy. Martina byla opakovaně trestně stíhána (loupež s ublížením na zdraví, neoprávněné užívání cizí věci formou spolupachatelství, křivé obvinění). Nerespektuje autoritu matky a na její pokusy o limitaci reaguje nepřiměřeným, nezvladatelným, agresivním chováním. Matka již dříve podala návrh na nařízení ústavní výchovy, při jednání však vzala návrh zpět. Martina byla přechodně v péči psychiatra, ale medikace vedla pouze ke krátkodobé kompenzaci, a proto byla doporučena hospitalizace v psychiatrické léčebně. Druhý den po nástupu si však matka Martinu převzala na reverz.

Martina ukončila povinnou školní docházku ve školním roce 2008/2009 v osmé třídě. O svém dalším vzdělávání nechtěla ani slyšet. Chtěla nastoupit do pracovního procesu.

Matka Martiny byla v době Martinina pobytu v diagnostickém ústavu na úřadu práce a nebyla jí schopna zajistit dostačující zázemí. Sourozence Martina nemá.

Do diagnostického ústavu byla přivezena kurátorkou z nemocnice, kde byla hospitalizována pro sebevražedný pokus spolykáním léků. Byla propuštěna s diagnózou emočně nestabilní porucha osobnosti (poruchy chování).

Ve školním roce 2009/2010 nezapočala žádný školní program. Matka Martině zajistila přijetí na školu, kam bude moci nastoupit od 2.pololetí, pokud nebude nařízena ústavní výchova. V opačném případě bude ve výchovném ústavu zařazena do individuálního studijního programu, který je zaměřen na doplňování a upevňování elementárního učiva.

Pobyt v diagnostickém ústavu:

Adaptace na prostředí diagnostického ústavu byla problematická. Martina se jen těžko smiřovala s umístěním do uzavřeného prostředí. Potřebovala delší čas k orientaci v novém prostředí i pravidlech. Byla lítostivá, plačtivá, se somatickými stesky, potřebovala téměř nepřetržitou podporu dospělých. Bylo nutné podávat jí opakovaně podrobné informace týkající se pobytu. Po překonání svých obav z neznámého prostředí se přirozeně začlenila do vrstevnické skupiny, ochotně a bez problémů spolupracovala ve všech činnostech, bez výhrad dodržovala vnitřní řád diagnostického ústavu, chovala se slušně k dospělým i k vrstevnicím. Tento přístup, ze začátku účelově nastavený, udržela po celou dobu pobytu.

V edukačních programech a skupinových činnostech aktivně pracovala dle svých možností. V elementárních výukových předmětech bylo zřejmé edukační zanedbání, úroveň školních znalostí odpovídala znalostem z prvního stupně základní školy. Velmi jí záleželo na dobrém hodnocení a byla citlivá na kritiku, protože si byla vědoma svých školních nedostatků a styděla se za ně.

Velmi dobře si vedla v prakticky zaměřených činnostech, vyhovovala jí jednoduchá práce, například úklid. Takovou práci vykonávala samostatně a pečlivě, s dobrým výsledkem.

Fyzicky byla velmi zdatná, sportovní typ. Pohyb byl pro ni důležitým a přirozeným ventilem nahromaděné vnitřní agrese. Velmi ráda tančila, měla smysl pro rytmus. Tanec bylo možné u Martiny dobře využít jako neverbální prostředek k vyjádření emocí a prožívání.

Dobře pracovala ve výtvarně a rukodělně zaměřených programech, potřebovala ale jednoduchý, jasný návod a pomoc. Měla dobrou jemnou motoriku. Výtvarný projev byl dětinský, bez větší fantazie, vyhovovala jí práce podle předlohy.

Celkově by se Martina dala popsat jako křehká osobnost, která potřebuje intenzivnější individuální kontakt a klidný, trpělivý přístup. Potřebovala vymezit bezpečné, pro ni srozumitelné prostředí pomocí pravidel, která byla důsledně vyžadována a usnadňovala jí orientaci v daném prostředí. Při kritice, kterou neuměla zpracovat, reagovala impulzivně.

Subjektivní vnímání důvodů pro umístění:

Martina byla citově velmi závislá na své rodině a především na matce, přesto s ní neuměla komunikovat. Při každodenních telefonátech jí neustále něco přikazovala, jako kdyby si role matky a dcery vyměnily.

Martina přišla do diagnostického ústavu s tím, že matce nikdy neodpustí, že jí tam nechala umístit. Měla pocit, že její život by se dal zvládnout i bez diagnostického pobytu. Vyčítala matce, že za to může a citově jí vydírala. Matka se okamžitě začala snažit o propuštění Martiny. Martina jí přesto vyčítala, že je její snaha bez odezvy.

Svou vinu naprosto neuznala. Za celou dobu pobytu nedošlo k zásadnímu nahlédnutí na situaci.

Umístění po diagnostickém pobytu:

Martina byla umístěna do výchovného ústavu a to jednak z důvodu nezapočaté školní docházky a také nebylo možné, aby se vrátila zpět k matce. Tuto zprávu přijímala velmi těžce. Opět za viníka považovala matku, která se podle ní dost nesnažila, aby Martinu propustili domů.

Jak na keš?

Stačí zodpovědět na pár jednoduchých otázek z listingu a zjistit jednu indicii v terénu.

1. Pro jaký územní celek je spádový zdejší diagnostický ústav?
   1. Praha; A = 0
   2. Středočeský kraj; A = 2
   3. Čechy; A = 1
2. Pro koho je určen zdejší diagnostický ústav?
   1. Dívky ve věku 12-15 let; B = 8
   2. Dívky ve věku 15-18 let; B = 1
   3. Zařízení je koedukované pro děti ve věku 15-18 let; B = 4
3. Jaký je nový fenomén posledních let?
   1. Rizikové sexuální chování; C = 9
   2. Útěky; C = 5
   3. Dospívající děti rodičů uživatelů návykových látek; C = 1
4. Jaká položka nebyla zahrnuta v tabulce důvodů patologického chování?
   1. Sebevražedné pokusy; D = 5
   2. Krádeže; D = 6
   3. Toulání; D = 7
5. V jaké třídě skončila Martina z příběhu školu?
   1. V osmé; E = 5
   2. V deváté; E = 2
   3. Studuje na střední praktické škole; E = 3
6. Jakou měla Martina z příběhu úroveň školních znalostí?
   1. Z deváté třídy; F = 0
   2. Z prvního stupně; F = 8
   3. Z osmé třídy; F = 6
7. Kam byla umístěna Martina z příběhu po diagnostice?
   1. Do rodiny; G = 2
   2. Do dětského domova; G = 9
   3. Do výchovného ústavu; G = 8

V terénu se pak vydejte na souřadnicích N 50° 01.174 E 014° 25.617 vyhledat číslo lampy. Předposlední číslice je H.

Souřadnice finálky: N 50° 0A.HBC E 014° 2D.EFG + korekce za N -0.001 a za E + 0.021

Zdroje:

• Výroční zpráva 2018-2019 DÚ a ŠVP Hodkovičky
• Diplomová práce „Důvody umístění dívek do výchovného ústavu (zaměřeno na DÚ a ŠVP Hodkovičky)“, autorka Klára Kahounová

Na závěr bych chtěl podotknout, že dívky zde umístěné nejsou žádné vražedkyně, jak si řada lidí z veřejnosti myslí. Každá má svůj vlastní problém, ze kterého se samy nedokáží dostat a ústavní výchova a vychovatelé v ní jsou prostředek, jak jim pomoci restartovat svůj život a stát se spořádanými občany.