LHOTA BENE - Kahlovická Lhota

Zveme Vás na Benešovsko, Voticko, Vlašimsko… k návštěvě obcí, nebo místních částí, jež mají ve svém názvu

Lhota, Lhotka, Lhotice.

K odlovu keší Vás zvou owneři:

Dloch, delfin.h, HAMISL, jan z neveklova, jirca76, janek.s, j.m.petr, Leneh, montaznicek, OLBAKA, Ralson, trendy80, angieborg

a přejí Vám úspěšný odlov.

Zde je seznam Lhot

Vznik Lhot se datuje začátkem 13. století za panování Přemysla Otakara I. Lhoty byly zakládány většinou drobnými feudály v okrajových částech katastrů existujících vesnic. Jsou dílem vrcholné kolonizace, osazované domácím obyvatelstvem. Jejich zakládání bylo spojeno s obtížnými pracemi a náleží do poslední fáze osídlovacího procesu na méně hodnotné nebo lesní půdě, kterou museli vymýtit a za tyto práce byli obyvatelé osvobozeni na přesně stanovený počet let od dávek daní a poplatků. Jednalo se o tzv. "lhóty" polehčení . Tímto způsobem využívala šlechta racionálněji dosud nevyužitou půdu.

Kahlovická Lhota

Kahlovice leží v katastrálním území Petrovice u Miličína, součástí vesnice je i samota Kahlovická Lhota. Nadmořská výška středu zastavěného území je 540 m n. m. K 1. 1. 2018 zde žilo 23 obyvatel.

První písemná zmínka je z roku 1318 (Kahlowicz). Z historických pramenů víme, že roku 1381 vtrhl Zdislav z Kahlovic do vesnice Petrovice, kde svým vpádem způsobil značné škody. Roku 1442 odkázal jakýsi Budil čtyři kopy českých grošů ročního platu na vsi na vydržování lázně v městě Miličíně a na dobročinné skutky. V 16. století drželi vesnici Kahlovice Lhotkové ze Smyslova. Adam Lhotka pak prodal v roce 1582 miličínskému magistrátu k záduší svobodný dvůr v Kahlovicích. V té době byli ve vsi tři usedlíci. K roku 1654 byly Kahlovice součástí statku Miličín Františka hraběte z Pettinku, poddaní z Kahlovic patřily miličínskému záduší v Bechyňském kraji. Kahlovická Lhota 1. díl (tj. jeden pustý selský grunt) byl součástí panství Nemyšl Františka Vilíma z Talmberka, který byl císařským radou a komorníkem, přísedícím komorního soudu a hejtmanem Kouřimského kraje, vlastnil také panství Vlašim a Rataje). Kahlovická Lhota 2. díl (tj. jeden užívaný selský grunt) pak byl součástí statku Německé Záhoří Viléma Václava z Talmberka, který byl císařským radou, soudcem zemského soudu a přísedícím komorního soudu a hejtmanem kraje Vltavského, majitelem panství Smilkov, Suchomasty a Prčice.

Celé Kahlovice byly k roku 1757 součástí panství Mladá Vožice Františka Josefa hraběte Khuenburga, k roku 1848 pak stejného panství Karla hraběte z Khuenburga. V letech 1850–1869 šlo o osadu obce Záhoří, v letech 1869–1900 byly osadou obce Lažany a v letech 1910–1930 osadou obce Německé Záhoří. Vždy v tomto období však patřily do soudního okresu Mladá Vožice a okresního hejtmanství Tábor. Počátkem roku 1948 byly Kahlovice opět osadou obce Německé Záhoří, v roce 1950 však již osadou obce Záhoří u Miličína v okrese Votice.

V letech 1961–1979 pak osadou obce Petrovice v okrese Benešov a od 1. ledna 1980 se spolu s Petrovicemi staly součástí Miličína. Pravděpodobně původní sídlo rodu Lhotků, k nimž se vztahuje záznam, podle kterého roku 1536 obdrželi Jan starší Zmyslovský, Jiřík Záleský, Jan a Bohuslav, bratři Lhotkové erb a predikát ze Zmyslova a v roce 1543 byli Jiřík sedící na Zálesí, Jan a Bohuslav na Kahlovicích a Lhotce přijati do stavu rytířského. V průběhu věků je samotná ves často vedena jako pustá.

(čerpáno z cs.wikipedia.org a svobodnici.cz)

Na úvodních souřadnicích zjistíte indicie pro odlov této jednoduché multinky:

A = počet osob na kříži

B = počet slov na oválku na kříži

C = počet písmen nahoře na kříži

Finální souřadnice jsou:

N 49°3(B-A).(A+C)(A+1)(B+C) E 014°4A.(B+C)(C)(2*C)