Tato keš patří do série Periodická soustava prvků, která byla založena pro geomaraton Valašské keškobraní 2020. Série, čítající i s bonusy přes 130 keší, vám připomene to, co jste od doby studií už možná zapomněli.
Periodická soustava prvků, nebo též periodická tabulka prvků, je uspořádání všech chemických prvků v podobě tabulky, ve které jsou prvky seskupeny podle rostoucích protonových čísel, elektronové konfigurace a cyklicky se opakujících podobných chemických vlastností. Řídí se tzv. Periodickým zákonem, který roku 1869 publikoval Dmitrij Ivanovič Mendělejev, jenž seřadil prvky podle rostoucí hmotnosti jejich atomů. Rovněž používaný název Mendělejevova tabulka prvků je striktně vzato pouze názvem původní Mendělejevovy tabulky. Na počest 150. výročí publikace Periodického zákona byl rok 2019 prohlášen Mezinárodním rokem periodické tabulky prvků. V současné době je v tabulce 118 známých prvků, z nichž 94 se přirozeně vyskytuje na Zemi; zbylé byly připraveny pouze uměle a zatím nebyl objeven žádný jejich stabilní izotop.
Jednotlivé prvky pak tvoří sloučeniny a směsi a to jak ty, které se vyskytují běžně v přírodě (vzduch, voda, sůl, ...), tak ty, které jsou průmyslově vyráběny (louhy, kyseliny, slitiny, ...).
Ropa
(též (surová) nafta, zemní olej, černé zlato) je hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina tvořená směsí uhlovodíků, především alkynů. Mineralogicky patři mezi "kaustobiolity". Geochemiky všeobecně uznávaná teorie vzniku ropy říká, že vznikla z odumřelých mořských mikroorganismů a drobných živočichů před mnoha miliony let. Nachází se ve svrchních vrstvách zemské kůry, v sedimentárních pánvích jako jsou kontinentální šelfy, hlubokomořské pánve, riftové zóny, předpolní pánve horských řetězců, ale i deformované vrásové struktury některých horstev samých. Je základní surovinou petrochemického průmyslu. Naleziště ropy jsou pod nepropustnými vrstvami, v hloubkách od několika set metrů až do hloubek přes 10 km. Ropa při těžbě buď vyvěrá pod tlakem, nebo je čerpána. Vyskytuje se společně se zemním plynem.
Ropa je základní surovinou petrochemického průmyslu a využívá se při výrobě plastů, fosilních paliv, elektřiny a má mnoho dalších využití. Dnešní civilizace by se bez ropy neobešla. Například v USA je až 30 % elektráren, které vyrábějí energii z ropy.
Ropa se tvoří geochemickými procesy z matečných hornin. Tvoří se neustále, ale v geologickém čase v rozmezí několika miliónů nebo desítek miliónů let. Z hlediska lidského se tudíž jedná o neobnovitelný zdroj.
Keš najdete:
Zjistěte správné odpovědi na následující otázky a čísla k nim přiřazená doplňte do vzorce:
Název ropa pochází z: francouzštiny M=5, polštiny M=3, němčiny M=1
Pro měření objemu ropy se používá míra: galon N=0, barel N=2, hektolitr N=4
Který prvek má nejvyšší hmotnostní podíl v ropě? síra Q=8, vodík Q=6, uhlík Q=4
Průzkum ložiska ropy a její těžba probíhají za pomoci vrtů. Kolik typů vrtů se během celého procesu používá? 1 - P=3, 2 - P=4, 3 - P=5
Kde se ropa těží metodou povrchového dolování? USA (Idaho) R=9, Kanada (Alberta) R=0, Argentina R=1
Ropný průmysl rozděluje ropu hlavně podle jejího původu. Kde se těží ropa zvaná Bonny Light? Indonésie S=5, Nigérie S=7, USA S=9
N 49° 23.MNQ E 017° 5P.RRS
Upozornění:
Tato keš a pravděpodobně i celá série bude na jaře 2021 archivována, proto s odlovem neváhejte.