Návštěva zámečku v Petrkově Community Celebration Event

NÁVŠTĚVA ZÁMEČKU V PETRKOVĚ

Zveme vážené kačerstvo na prohlídku zámku ve vesničce Petrkov. Prohlídka se uskuteční v rámci Community Celebration Events – 2020.

Využíváme ochoty správce Standy Hausvatera, který pro nás zámek v čase od 16:00 do 18:00 otevře. Budete si moci prohlédnout prostory ve kterých žil a tvořil Bohuslav Reynek, jeho žena Suzanne a též jejich synové Daniel a Jiří. Zámeček má svou specifickou, neopakovatelnou atmosféru.

Návštěva zámečku je zpoplatněna, vstupné činí 30 Kč. Těm, kteří budou chtít ušetřit a o návštěvu interiéru a výstavy nestojí, můžeme prozradit, že logbook bude umístěn v malé expozici v zahradě, mimo vlastní zámek.

Svá vozidla zaparkujte před zámkem, dovnitř se nezajíždí.

Historie zámečku

Zámek nechal na místě dvora, jehož součástí byla snad i tvrz, postavit v roce 1750 Severin z Langendorfu. Při výstavbě bylo použito zdivo ze staveb původního dvora. Později zámek vlastnili Trčkové z Lípy, rod Hohenzollern-Sigmaringen nebo Dlouhoveští z Dlouhé Vsi. Dalšími majiteli již byli statkáři. V roce 1866 zámeček koupil Josef Rejnek, dědeček básníka a grafika Bohuslava Reynka.

Bohuslav Reynek na zámku od roku 1926 pobýval se svojí manželkou Suzanne Renaud. Bývali zde hlavně v létě, zimu trávili ve francouzském Grenoblu. V roce 1936, po smrti svého otce, se musel Bohuslav jako dědic ujmout vedení petrkovského statku, a zůstal tu s krátkými přestávkami až do smrti. Bohuslav i jeho manželka jsou pohřbeni na hřbitově ve Svatém Kříži. Následně se zámku ujali jejich synové – fotograf Daniel a překladatel Jiří. V roce 2014 oba krátce po sobě zemřeli a zámek tak přešel na jejich potomky. Ti se jej v roce 2020 rozhodli prodat. Majitelem se stala Česká republika a zámek má dnes ve správě Památník národního písemnictví.

Bohuslav Reynek

Bohuslav Reynek, básník, grafik, překladatel francouzské poezie a prózy, je autorem rozsáhlého díla. Spolu s Holanem a Halasem patří k významné generaci českých básníků, kteří se prosadili v období mezi dvěma světovými válkami.

Od roku 1914 byl ve styku se staroříšským Josefem Florianem, zakladatelem Dobrého díla. V letech 1918 – 1969 vydal dvanáct básnických sbírek. Jeho třináctá a poslední sbírka, Odlet vlaštovek, vyšla až v roce 1989, když bylo předtím v roce 1972 znemožněno její vydání. Reynkovy souborné Básnické spisy vyšly v České republice v letech 1995 a 2009.

Jeho malířské a grafické dílo vešlo ve známost ve třicátých letech v Grenoblu, kde v letech 1926 až 1936 pobýval po svém sňatku se Suzanne Renaudovou. V roce 1968 objevila česká veřejnost jeho lepty z padesátých let, jejichž velmi osobitá technika a originalita ho proslavila v jeho rodné zemi i v zahraničí.

Suzanne Renaud

Život básnířky Suzanne Renaud je též nedělitelně spjatý s Petrkovem, domovem muže, za kterého se roku 1926 v Grenoblu provdala.

Suzanne byla Petrkovem překvapena, pozornost místních poutala svým vystupováním (k rybníku nosila slunečník, oblékala se jako dáma do rukaviček). Během dalších deseti let žili střídavě ve Francii a Československu, kde se nakonec v roce 1936 usadili.

Život v drsné krajině Vysočiny Susanne těžce snášela, stýskalo se jí po krajině kolem Grenoblu, nicméně na Vysočinu si postupně zvykla, a kraj si oblíbila, jak dokazují některé její pozdní básně (básně sbírky Dveře v přítmí, báseň Vánoce či báseň Chardons - Bodláky).

Překládala manželovu poezii do francouzštiny, on její do češtiny. Do francouzštiny překládala také díla českých básníků Vladimíra Holana a Františka Halase. V letech 1947–1959 udržovala korespondenci s francouzským spisovatelem Henri Pourratem, jehož dílo později překládal její syn Jiří Reynek.

Daniel Reynek

Spolu se svým otcem tiskl jeho grafiky a společně experimentovali upravováním skleněných negativů.  Fotografii se začal věnovat ve 40. letech, kdy během druhé světové války na statku Reynkových pobývali jihlavští židé a jeden z nich, Filip Hermann, Danielovi věnoval fotoaparát. Ve svých fotografiích se zaměřoval na krajinu, zvířata a jiné prosté motivy. Od poloviny 60. let vytvářel fotografické montáže, v nichž skládal barevné snímky přes sebe do dvojic, do snímků přírody přidával detaily stromů, květin a ptáků.. Ve svých dílech zachycoval hlavně krajinu na Vysočině, kde žil.

Jiří Reynek

Jiří uměl výborně francouzsky, přeložil kompletní dílo spisovatele Henriho Pourrata. Za překlad jeho téměř sedmisetstránkového románu Kašpar z hor získal několik ocenění. Kromě pohádek a próz Henriho Pourrata vyšly v Jiřího překladech za posledních dvacet let díla Francise Jammese, Jeana Giona, Charlese-Ferdinanda Ramuze či Marie Noël. Některé Jiřího překlady dosud zůstávají v rukopisech a snad ještě někdy dojde na jejich vydání. Ve zralém věku vykonával funkci kostelníka v kostele Nalezení svatého Kříže ve Svatém Kříži nedaleko Petrkova.

Pečoval i o otcův odkaz, v knize „Kdo chodí tmami“, podali s bratrem rozsáhlé svědectví o uměleckém životě, který se protínal u nich doma.