Řeka Bečva je největším levostranným přítokem Moravy. Pramení v Beskydech jako Rožnovská a Vsetínská Bečva a až od Valašského Meziříčí teče jako jeden tok.

Bečva se v minulosti vinula územím v četných zákrutech a meandrech. Měla také četná vedlejší, slepá a mrtvá ramena, která se při povodních naplnila a pojala část přívalové vlny. Na vybraných úsecích došlo k napřímení směru toku, svedení řeky do jednoho koryta, vyrovnání spádu dna a k úpravě vyústních tratí jejich přítoků. Dalšími regulacemi se narovnávaly další meandry a původní délka koryta se tak postupně zkrátila.

I přes rozsáhlá regulační opatření najdeme na horním, středním i dolním toku této velmi dynamické řeky zastoupení všech typů nivních a říčních biotopů. Všechny tyto biotopy obývají vzácné druhy savců, ptáků, hmyzu, obojživelníků měkkýšů a plazů. Rostou zde kriticky ohrožené vlhkomilné a vodní rostliny a spolu s běžnými zástupci flóry a fauny vytvářejí společenstva s neobyčejně vysokou druhovou rozmanitostí.

Střevlík vrásčitý

Střevlík vrásčitý patří k našim středně velkým střevlíkům. Dosahuje délky 20 až 40 mm, jeho základní zbarvení je pro střevlíky typické - černé. V případě střevlíka vrásčitého může mít základní zbarvení fialovomodrý nádech, vzácněji fialovozelený nádech. Zejména na krovkách, které jsou ozdobeny typickými výstupky.

Se střevlíkem vrásčitým se můžeme setkat prakticky po celé Evropě, včetně severních i jižních oblastí kontinentu. Nejraději má podhorské oblasti, ale setkat se sním lze i ve větších nadmořských výškách.

První dospělci těchto brouků se objevují v březnu až dubnu. V nejteplejším období roku se brouci ukrývají a upadají do tzv. letního spánku. Opětovně vylézají v srpnu až září a setkat se s nimi můžeme až do pozdních podzimních měsíců. Dospělí brouci přezimují ve skupinách, obvykle v trouchnivějícím dřevě pařezů apod. ve smíšených a listnatých lesích. Se střevlíky vrásčitými se lze ale setkat i v zahradách, parcích a na dalších stanovištích.

Maximum denní aktivity střevlíka vrásčitého spadá sice do nočních hodin, ale není výjimkou se sním na jeho lovecké výpravě setkat i ve dne. A přestože je tento druh s nápadně plochým tělem zástupcem masožravců, kteří hodují především na slimácích, žížalách a jiném hmyzu, patří k velikým mlsounům. Lze je totiž spatřit hodovat u prýštící mízy a nebo si pochutnávat na spadaném ovoci či sladkých bobulích. Zajímavostí je, že za svou kořistí dokáže střevlík vrásčitý šplhat i na stromy.

Keš najdeš tady.

49°2🐵🦏🦏🦏🦋🐝🐝🦎🦎🦎🦎🐭🐭🐣🐣🐣🐒🐒🐒🦌🐛🐛🐛🐛🐛🐍🐍🐍🐬🐬🐬🐬🐬🐬🦉🦉🦉🦉🦄🦅🦅🦅🐫🐫🐫🐫🐫🐫🐫🐫🐘🐘🐘🐘🦊🦊🦊🦊🦊

17°2🐍🐍🐍🐕🐕🐝🐞🐞🐅🦌🐳🐳🐫🐫🐫🐫🐫🐫🐫🐫🦆🦆🦆🦆🐐🐐🐐🐐🐘🦇🦇🐼🐼🐼🐼🐭🐁🐁🐁🐑🐑🐑🐑🐛🐛🐛🐛🐧