Cisterciácký klášter a Zámek Žďár n. S. LAB-Bonus Mystery Cache

JAK SE DOSTAT KE KEŠI?

Varianta 1.: Ulovit sérii LABek

Pro odlov bude nezbytné:

	Mít mobilní telefon se systémem Android nebo iOS a přístup k mobilnímu internetu po celou dobu hry.
	Nainstalovat aplikaci Adventure Lab z labs.geocaching.com.
	Odehrát celou hru Adventure Lab: Cisterciácký klášter a Zámek Žďár nad Sázavou
	Projít trasu s pěti zastávkami a zjistit číselné indicie potřebné pro výpočet finálních souřadnic bonusové keše.
	Spočítat podle vzorce souřadnice této bonusové kešky.

Varianta 2.: Ulovit keš jako multinu

Projděte 5 waypointů s virtuálními stagemi, najděte indicie a spočítejte finálku podle vzorce: N49° 3(D).(A)(C+3)(E-A) E15° 5(A-D).(E-D)(C/2)(2xD)

Bývalý klášter Studnice Blahoslavené Panny Marie / též Pramen Panny Marie ve Žďáru nad Sázavou je původně gotický, v baroku, mj. za účasti Jana Santiniho, upravený stavební areál. Klášter, který ve středověku i barokním období patřil k významným cisterciáckým klášterům, byl založen v roce 1252 a zrušen po roce 1784. Budova prelatury poté sloužila jako zámek. Zámek leží těsně na moravské straně historické česko-moravské hranice, když klášter plnil též poslání - mimo jiné - hraniční stanice.

Klášter ve Žďáře nad Sázavou je dnes v podstatě dochován v barokní podobě, kterou získal za opata Václava Vejmluvy (opatem 1705–1738). Za jeho správy byly provedeny rozsáhlé přestavby i novostavby jak v areálu kláštera, tak i na klášterním panství. Přestavby byly prováděny v duchu "barokní gotiky" předním architektem českého baroka Janem Blažejem Santinim - Aichelem (1677–1723).

V roce 1784 úmyslně založený požár znovu těžce poničil celý klášter i s poutním kostelem na Zelené hoře. Na žádost posledního opata Otto Steinbacha z Kranichštejna byl klášter zrušen. Původní cisterciácké žďárské panství vydražil nejvyšší maršálek království českého Josef Vratislav z Mitrovic, závětí z roku 1830 připadl majetek dědicům knížete Dietrichsteina, aby se posléze dostal do majetku rodiny Clam–Gallasovy a Eleonory Kinské. Rodině Kinských bylo žďárské panství navráceno v majetkových restitucích v roce 1992.

Mariánský sloup Panny Marie od lužického sochaře Matěje Václava Jäckela (1655–1738) byl původně součástí kašny, o níž máme poslední záznamy roku 1817. Prototyp sochy Panny Marie autor později ještě několikrát zopakoval. Zrcadlové pojetí díla se nachází např. na Karlově mostě v Praze v rámci sousoší sv. Bernarda, jehož byl Jäckel autorem.

Mariánský sloup

Socha Panny Marie s Ježíškem zdobí kašnu na prvním nádvoří areálu zámku. Jde o práci pražského sochaře M. V. Jackla (1655-1738) před rokem 1705. Od téhož autora je dřevěná polychromovaná plastika sedící P. Marie s Ježíškem v nadživotní velikosti v chodbě prelatury z doby kolem roku 1706.

První nádvoří.

Druhou částí, která v době existence kláštera stále ještě byla otevřena i laickým návštěvníkům, je velké parkově upravené nádvoří. U vstupu jej „střeží“ vysoká barokní věž a po levé straně se rozkládá mohutná budova prelatury, která po zrušení kláštera sloužila jako zámek..

Prelatura

Prelatura, která v tomto klášteře sloužila nejen jako osobní sídlo opata, místo významných společenských událostí a sídlo správy panství, ale také jako sídlo šlechtické akademie, je tvořena třemi částmi:
První z nich je samostatně utvářená trojkřídlá, původně středověká budova v jihozápadním nároží prelatury. Druhou je vstupní křídlo prelatury, vybudované podle projektu Jana Santiniho, které je za zmíněnou starší část v jihozápadním nároží poněkud ustouplé čímž vytváří náznak čestného dvora. Ve středu tohoto křídla je situována vznosná, centrální, osmiboká stavba s průjezdem v přízemí. V jejím patře je v interiéru situován velký sál s freskou K. F. Töppera z roku 1734 zachycují nebeskou blaženost cisterciáků. Boční části křídla tvoří nižší, nestejně vysoké části, navazující vlevo na původní prelaturu a vpravo na konventní kostel. Kromě zmíněné fresky zaujmou v interiéru také pro Santiniho typické, bohatě utvářené štukové obrazce na klenbách. Třetí částí prelatury je trojice mladších barokních křídel, uzavírajících obdélné nádvoří.
V souvislosti se zřízením akademie přestavoval opat Vejmluva od roku 1722 konglomerát budov prelatury. Dle Santiniho projektu bylo v letech 1722-1727 vybudováno vstupní křídlo s tříbokým středním rizalitem, obsahujícím v přízemí vstupní halu a ve zvýšeném patře monumentální hlavní sál. Při opravách po požáru 1738 bylo toto křídlo ve východní části částečně přestavěno. Hlavnímu sálu v prvním patře dominuje rozsáhlá nástropní malba, ojedinělé dílo, které dosud nemuselo být restaurováno. V Prelatuře sídlilo téměř 60 let Muzeum knihy (expozice Národního muzea v Praze).

Dominantou druhého nádvoří je bývalý cisterciácký konventní kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Mikuláše, který byl srdcem kláštera. V roce 2009 byl kostel povýšen na baziliku minor papežem Benediktem XVI.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše.

Zámecká škola se nachází v nádherném prostředí areálu Zámku ve Žďáře nad Sázavou. Byla založena již v roce 1775 jako škola triviální. V roce 1801 byla škola přestěhována do dnešní budovy v domě č. 4, v prostorách u klášterní věže. V roce 1901 byla majiteli darována obci, která ji nákladem pěti tisíc zlatých upravila. Zprvu byla škola koncipovaná jako jednotřídní se dvěma odděleními. Do současné doby prošla mnoha úpravami, které však nijak nenarušily zámecký ráz budovy. V současné době je v budově školy pět tříd, které navštěvuje kolem100 žáků. Součástí školy je i školní družina. Děti se v budově stravují v malebné jídelně s klenbou. Učebny jsou vybaveny výpočetní technikou s výukovými programy a audiovizuální technikou. Za příznivého počasí děti využívají školní dvorek. Jako volnočasové aktivity jsou dětem nabídnuty kroužky s rozličným zaměřením - sportovní a dovedné ruce. Volný čas tráví děti v družině. Každý měsíc jsou pro děti připraveny různé akce..

Zámecká škola s věží.

V místech dnešní kaple sv. Markéty stával od roku 1352 farní kostel sv. Markéty u brány sloužící světským osobám, které měly zapovězen vstup do konventního kostela.

Kaple sv. Markéty

Postupně kostel sv. Markéty prošel stavebními slohy gotiky a poté byl přestavěn za opata Václava Vejmluvy (1670–1738) v letech 1700–1701 v barokním slohu s osmiúhelníkovým půdorysem. Roku 1784 došlo ke zrušení cisterciáckého kláštera. O dva roky později byl kostel sv. Markéty odsvěcen a roku 1802 odprodán žďárskému sládkovi Antonínu Stobovi. Z této původní stavby se zachovalo po požáru a různých necitelných přestavbách během 19. století jen obvodové zdivo současné stavby, které tvořilo původní vnitřní loď.
Dnes se v prostorách kaple sv. Markéty nachází pěkný penzion a klidná kavárna, jejichž návštěva stojí za to a mohu vám ji vřele doporučit.

Lyra je barokní hospodářský dvůr patřící ke klášteru ve Žďáru nad Sázavou, který pravděpodobně navrhl Jan Blažej Santini-Aichel. Leží proti klášteru za Bránským rybníkem a svým půdorysem připomíná lyru.

Dvůr Lyra

Jako autor zde není Santini doložen, avšak o jeho autorství se nepochybuje, poněvadž novostavba opět vyplynula z jeho činnosti pro opata Vejmluvu a z celkové koncepce areálu dvora.
Santini se rozhodl impozantně rozlehlý hospodářský dvůr umístit na terénu mírně se svažujícím k břehu rybníka. Kompozici utilitární budovy pojal zcela symetricky. Aby tuto část propojil s celým komplexem budov, svázal pohledovou osu dvora s okny prelatury kláštera. Hospodářskou stavbu ztvárnil v duchu půdorysného symbolismu. Areál tvoří šest, respektive sedm budov a čtyři brány. Západní křídlo, jež je poměrně dlouhé, má jednopatrový střed a tvoří ho sedm okenních os. Boční části tohoto křídla zůstaly přízemní, dále na ně navazují dvě protějškové brány. Na východní části bran navazují dlouhá, opět přízemní křídla stodol. Budovy stodol Santini v jejich půdorysu esovitě prohnul, čímž dosáhl charakteristického tvaru lyry, který dal také název celému dvoru. Na východní straně dvora se nachází ještě tři drobnější křídla, a to za další dvojicí protějškových bran. Poslední budovu areálu představuje vozová kolna umístěná v ose plochy dvora. Architektonický půdorys dvora zůstal původní, čili barokní, ale jednotlivé stavby a jejich části zasáhly v různém rozsahu nevhodné přestavby, proto dnes není jejich původní barokní ráz téměř patrný.

Nyní máte vše potřebné pro spočítání finálních souřadnic. Tak hurá na to.

Díky za vaši návštěvu!

Může se stát, že v keši najdete CWG. Měňte je fér!!!

Zdroje:
Zámek Žďár n.Sáz
Wikipedie

Vytvořeno v programu:

Text a foto: PeSis ©