Vítejte na naší první sérii keší, která vás seznámí s demografií jako vědou, přiblíží, čím se zabývá a ukáže některé základy demografické analýzy. Zdá se, že u nás na toto téma ještě nikdo žádnou kešku nezaložil, proto má série za cíl ukázat tuto méně známou vědní disciplínu na pomezí přírodních a sociálních věd a snad i zaujmout :). Série má 10 keší a jednu bonusovou kešku navíc, nezapomeňte si proto vždy opsat bonusové číslo! Série je koncipovaná tak, aby byla vhodná i pro kolo a dala se odlovit naráz, pouze čísla keší neodpovídají pořadí v mapě.

DEMOGRAFICKÉ PROCESY II – SŇATEČNOST A ROZVODOVOST

Na obrázku výše můžete vidět vývoj počtu sňatků a rozvodů v Česku. Vývoj sňatečnosti můžeme rozdělit do dvou etap: Od druhé světové války do pádu režimu byly charakteristické časté a časné sňatky. Od 90. let došlo ke změně a sňatky se změnily na pozdní a málo frekventované. Vrchol počtu sňatků v 70. letech byl způsobený balíčkem propopulačních opatření, zavedením novomanželských půjček a rozšířením bytové výstavby. Vývoj počtu rozvodů byl lineární bez větších výkyvů (vyjma konce 90. let, kdy došlo změnou zákona ke stížení rozvodů u osob s nezletilými dětmi); po stabilním růstu počty v posledních letech spíše klesají.

Sňatečnost

Mimo procesy související s rozením a umíráním se demografie zabývá také utvářením a rozpadem svazků. Studium sňatečnosti se zabývá četností vzniku manželství (svazků) mezi osobami opačného pohlaví. V širším pohledu sem zahrnujeme i studium podobných svazků (například registrovaná partnerství). Snoubenci uzavírají sňatek a následně se stávají manžely, manželský pár tvoří ženich a nevěsta. Pokud se jedná o svazek dvou partnerů, nazýváme jej svazkem monogamním. V případě, že je sezdáno více osob, hovoříme o svazku polygamním. Ten může být polyandrický (více mužů, např. Tibet nebo Polynésie), nebo polygynní (více žen, např. země vyznávající islám). Pokud manželé pocházejí ze stejné skupiny, jedná se o endogamii, u různých skupin jde o exogamii. Pokud se berou dva svobodní snoubenci, jedná se o svazek protogamní, opakem je palingamní svazek. V demografii se používá pojem tzv. faktických manželství, kde partneři při sčítání deklarovali vzájemný vztah jako druh a družka. Pokud spolu tvoří domácnost, jedná se o domácnost úplnou. Specifickým případem jsou registrovaná partnerství. V Česku jsou možná od 1. července 2006. V některých evropských zemích (Belgie, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko, Norsko, Portugalsko) se právně jedná o totéž jako v případě manželství, ve Francii má právo uzavřít registrované partnerství i pár opačného pohlaví.

V Česku je možné uzavřít občanský nebo církevní sňatek. Po uzavření civilního sňatku lze ještě uzavřít církevní, opačně to však nelze. Mezi lety 1950 a 1992 byly církevní sňatky zakázány.

Sňatek je opakovatelná a vyhnutelná událost, rozlišujeme tedy sňatky svobodných (tzv. prvosňatečnost), rozvedených a ovdovělých, zvlášť pro muže a ženy. Analýza se obvykle zabývá pouze osobami od minimálního sňatkového věku do přesného věku 50 let. U svobodných analyzujeme sňatečnost se sňatkuschopnou ženou či mužem, nikoliv pouze se svobodnou osobou. Základním ukazatelem je hrubá míra sňatečnosti, která je stejně jako ostatní hrubé ukazatele ovlivněná věkovou strukturou populace. Používají se spíše míry sňatečnosti podle věku, nejčastěji se počítá s mírami sňatečnosti svobodných. Rozlišujeme míry první a druhé kategorie, které se liší podle toho, k jaké populaci je vztahujeme, obvykle je dělíme ještě podle pohlaví. Míra sňatečnosti svobodných podle věku 1. kategorie (s_x^s)se spočítá následovně:

s_x^s = S_x^s / P_x^s

, kde S_x^s jsou počty sňatků podle věku a P_x^s je střední stav svobodných obyvatel. Míra sňatečnosti svobodných podle věku 2. kategorie (s_x^r), tzv. redukovaná míra sňatečnosti, se spočítá obdobně, pouze se ve jmenovateli nepočítá se svobodnými, ale s celou populací P_x. Součtem měr získáme úhrnnou prvosňatečnost (úps), která vyjadřuje průměrný počet prvních sňatků, které by uzavřel muž či žena před dosažením padesáti let:

úps = Σ(s_x^r) = Σ(S_x^s / P_x)

Rozvodovost

V současné době vycházejí podmínky rozvodu z občanského zákoníku z roku 2014, který říká, že manželství lze rozvést, "je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení". Možnými překážkami jsou zájem nezletilého dítěte či prokazatelný zanedbatelný podíl manžela na rozvratu manželství, kterému by byla způsobena významná újma. V minulosti (od josefínských dob) do roku 1949 bylo možné manželství rozvést dočasně (tzv. rozvod od stolu a lože, pro katolíky), nebo trvale (rozluka trvalá, pro evangelíky). Změn bylo poté více, například zmíněná novelizace v roce 1998, kdy se ztížil rozvod s nezletilým dítětem, či zavedení povinného smírčího řízení mezi lety 1964 a 1973. U rozvodů se v demografii zjišťuje kupříkladu příčina rozvratu manželství či interval mezi sňatkem a rozvodem, průměrný věk při rozvodu apod.

Základním ukazatelem je hrubá míra rozvodovosti, která se spočte jako počet rozvodů ku střednímu stavu obyvatel. Přesnější je obecná míra rozvodovosti (rozvody k osobám starším 15 let) nebo míra rozvodovosti manželství (rozvody se dělí počtem vdaných žen). V praxi se nejčastěji používá míra rozvodovosti podle doby uplynulé od sňatku, kdy suma těchto měr se nazývá úhrnná rozvodovost. Podobnou vypovídací hodnotu má index rozvodovosti (ir), který je sice ovlivněn jmenovatelem (tedy počtem sňatků), ale na výpočet je jednodušší; v současnosti tento ukazatel rozvodovost v Česku trochu nadhodnocuje kvůli nižšímu počtu sňatků. Vypočítá se jako podíl celkového počtu rozvodů (R) a celkového počtu sňatků (S) v daném roce, násobí se stem a vychází v procentech:

ir = R / S

Jak na keš

ČÁST A

První část souřadnic získáte vyluštěním následujícího kvízu:

1) V některých společnostech je pro zachování rodové linie zvykem, že si v případě úmrtí své manželky vezme muž její sestru (případně se tohoto postupu využívá i v případě neplodnosti). Jak se tomuto svazku říká?
a) sororát [A=3]
b) konkubinát [A=2]
c) levirát [A=1]
d) konglomerát [A=4]

2) Minimální sňatkový věk je v Česku dle zákona stanoven na 18 let. Ve výjimečných případech ale může být povoleno manželství nezletilým, například v případě těhotenství partnerky. Od jakého věku lze v těchto případech uzavřít sňatek?
a) od 13 let [B=1]
b) od 15 let [B=7]
c) od 16 let [B=9]
d) od 17 let [B=6]

3) V listingu jsme zmínili tzv. faktická manželství, tedy kdy spolu partneři žijí, ačkoliv nejsou oddáni. Jak se tomuto soužití partnerů odborně říká?
a) konurbace [C=2]
b) kohabitace [C=1]
c) habilitace [C=3]
d) konvekce [C=0]

4) Před rokem 1950 bylo možné manželství rozvést dočasně, nebo trvale. Pro trvalou formu, ekvivalent dnešního rozvodu, se používal pojem (zjistíte v listingu):
a) rozluka trvalá [D=4]
b) rozchod od stolu a lože [D=2]
c) odloučení [D=9]
d) rozvrat manželství [D=3]

ČÁST B

Ve druhé části provedete pár výpočtů. Výpočty uděláte na datech za Česko z roku 2010. Potřebné vzorce naleznete v listingu. Data ve formátu .txt získáte na odkazu níže, společném pro všechny keše série. Text je oddělený tabulátory, takže pro zkopírování do Excelu stačí označit vše (ctrl+a), zkopírovat (ctrl+c) a následně vložit do prázdné buňky (ctrl+v), do buněk se automaticky rozdělí. Pozor! Chystáte se stáhnout soubor, který obsahuje více podrobností, které potřebujete k nalezení této geocache. Já, jakožto vlastník této cache, prohlašuji, že stažení tohoto souboru je bezpečné, ačkoliv soubor nebyl Groudspeakem ani reviewerem kontrolován na možný škodlivý obsah. Stažení tohoto souboru je na Vaše vlastní riziko.
[https://drive.google.com/drive/folders/1ibGve9oakKTSyG-NKdzQ4rytxz1DXfzq?usp=sharing]

Sxs muži = počty sňatků svobodných mužů ve věku x
Sxs ženy = počty sňatků svobodných žen ve věku x
Px muži = střední stav mužů ve věku x
Px ženy = střední stav žen ve věku x
S celkem = celkový počet sňatků
R celkem = celkový počet rozvodů

5) Vypočtěte úhrnnou prvosňatečnost mužů za Česko v roce 2010. Výsledek uvádějte v procentech (vynásobte jej tedy stem), zaokrouhlete na dvě desetinná místa a proveďte ciferaci, získáte číslo E.

6) Vypočtěte úhrnnou prvosňatečnost žen za Česko v roce 2010. Výsledek uvádějte v procentech (vynásobte jej tedy stem), zaokrouhlete na dvě desetinná místa a proveďte ciferaci, získáte číslo F.

7) Vypočtěte index rozvodovosti za Česko v roce 2010. Výsledek uvádějte v procentech (vynásobte jej tedy stem), zaokrouhlete na dvě desetinná místa a proveďte ciferaci, získáte číslo G.

Výsledné souřadnice jsou:

N 50° 0A.BCD E 014° 3(F+G).(E-F)(G-C)(D+C)