Na výchozích souřadnicích se můžete v příjemně osvěžit místní minerální vodou.
Voda je živel, to ví asi každý z nás. Může být dobrý sluha, ale někdy dost špatný pán.
Je to chemická složenina vodíku a kyslíku a tvoří základní podmínky pro existenci života na Zemi.
Při běžném tlaku vzduchu je teplota tání 0°C a bod varu100°C . Ale již při nepatrně vyšším tlaku vzduchu - nadmořské výšce, teplota varu stoupá. Tuto závislost na tlaku vzduchu dobře znají horolezci, kteří si vysoko v horách vajíčko natvrdo určitě neuvaří. To, že litr vody má hmotnost 1 kg se učíme již na základní škole. Je tomu opravdu tak?
Podívejme se na ní z jiného úhlu :
voda je jediná sloučenina, která je v pevném skupenství lehčí než v kapalném ( led plave na hladině ) .
horká voda mrzne rychleji než studená, říká se tomu Mpembův jev.
voda, jako jediná kapalina, když zmrzne, zvětší svůj objem. Ostatní hmoty a tekutiny svůj objem zmenší.
vaří při 100°C a mrzne při teplotě 0°C. Přitom při propočtu mezimolekulárních sil by měla vařit při teplotě -100°C a mrznout při -120°C
největší hustotu nemá led, ale tekutá voda, při 3,95°C . Snižováním teploty se objem jednotkové hmotnosti vody zase zvětšuje.
jeden litr vody, má hmotnost 1kg. Když spočítáme hmotnost molekul vody v 1l , měla by vážit pouze, 0,5kg.
často je dávána za příklad nestlačitelné kapaliny. Její skutečná stlačitelnost sice není úplně nulová, nicméně hodnota je natolik malá, že se běžně zanedbává.
Voda jako zdroj síly, se využívá odpradávna jako pohon pro mlýny a hamry, kde její proud poháněl vodní kolo. Je to vynález známý již od 3 st. př. n.l. Do českých zemí se však dostal až okolo 8. století. Nejstarší dochovaný vodní mlýn ve střední Evropě se nachází v obci Hoslovice nedaleko jihočeských Strakonic. Písemně je doložen od roku 1352 .
V dnešní době jsou vodní mlýny a hamry spíše jen již vyhledávanou turistickou atrakcí.
Využití našla voda i jako pára pro pohon parních strojů. Snad poslední využívaly parní stroj lokomotivy. Za největší na světě je považována " BIG BOY " jejíž hmotnost bez tendru byla 350 tun a trvalý výkon 6290 HP. S sebou si tento ,,drobeček,, vezl 25t uhlí.
Ani v současné době se však bez páry neobejdeme. A není to jen papiňák, který znají některé hospodyňky. Tepelné elektrárny spalující uhlí či jaderné elektrárny roztáčejí své turbíny také díky vodě přeměněné na páru.
Voda vytékající z přehradních nádrží roztáčí turbíny a tím také přispívá nemalým dílem k výrobě elektrické energie. V roce 2006 byla v Číně dokončena stavba největší přehrady světa - čínsky v českém přepisu: Čchang-ťiang San-sia ta-pa, pchin-jinem Cháng Jiāng Sānxiá dàbà, znaky zjednodušené: 长江三峡大坝, tradiční: 長江三峽大壩 ..aneb Tři soutěsky.
Její parametry jsou úctyhodné – výška hráze = 185 m délka hráze = 2335 m a pojme 39,3 km3 . Kdybyste si chtěli udělat výlet, najdete ji na souřadnicích 30°49.23 SŠ a 111°0.13VD . Jistě zde bude i nějaká keška =D .
Ohnivá voda a Indiáni
Alkohol bereme jako příjemnou rekreační substanci ale zapomínáme, že má na svědomí jednu velkou civilizaci. Indiány neporazil střelný prach, ale ohnivá voda.
Před příchodem Evropanů původní obyvatelé Ameriky alkohol prakticky neznali. Některé kmeny si vyráběly slabé nápoje podobné pivu, ale ty se používaly jen při ceremoniálech nebo rituálech. Destilace silnějších alkoholických nápojů byla pro Indiány velkou neznámou, a proto za něj byli ochotni platit obrovské částky. Nikoli penězi, ale kvalitními kožešinami nebo zlatem. Běloši také brzy poznali, že Indiáni snáší alkohol výrazně hůř než oni, tak toho využili. Obchody se uzavíraly nad lahví alkoholu, kterou obchodník nabídl partnerům zdarma. Indiáni se rychle přiopili, a protože tento stav neznali, nechali se pak snadno napálit. Stali se tak díky tomu stálými zákazníky a jejich závislost na alkoholu byl skvělý způsob, jak na nich vydělat.
Rekreace
Mnoho z nás využívá vodu k rekreačnímu účelu ať již za sportem či jenom za pasivním odpočinkem. Hojně navštěvovaná je vodní nádrž Lipno, která je naším největším umělým jezerem. Je právem nazýváno ,, jihočeským mořem ,, .
Za zmínku také stojí jedno z nejkrásnějších přírodních jezer které se dochovalo jako pozůstatek z doby ledové. Plešné je naše druhé nejvýše položené ledovcové jezero (1090 m n. m.) pod nejvyšším vrcholem české části Šumavy Plechým. Rozloha 7,48 ha a hloubka dosahuje 18,3 m. O vyhloubení karu se postaral svahový ledovec, jeden z jedenácti, které na Šumavě existovaly v době čtvrtohor. Dosahoval šířky až 1km a byl ze všech nejširší. Po jeho ústupu zbyla na okraji karu čelní moréna z mohutných balvanů, která vytvořila přirozenou hráz.
Pozor, v cílové oblasti je možný větší výskyt mudlů.
Doporučená výbava – zrcátko, blok, tužka, nádoba na vodu.
Od místa vypočtených souřadnic k 2. stage je vzdálenost cca 150m, hledej nerezovou tabulku...
Keš je na soukromém pozemku, vstup je majitelem povolen.
Odlov není možný, pokud mrzne !!!!!!
Při otevírání schránky nepoužívejte násilí, dvířka se otevřou "sama" !!!!
Po zalogování dobře zavřete.
