Chrám je obecné označení pro stavbu, místo nebo komplex budov určených k bohoslužbám, i jiným podobným náboženským účelům. Konkrétní náboženské směry mívají i specifická označení pro své sakrální stavby: křesťané kostel, židé synagoga, muslimové mešita a další. Pro tuto sérii je název „chrám“ použit v širším smyslu tohoto slova. Je jím míněno i jakékoliv místo nebo stavba, která slouží nebo sloužila také k shromážděním lidí, které spojuje určitá filozofie nebo životní styl.
Kokos, zkratka KOmunistický KOStel, bylo v minulém režimu lidové označení pro budovu Okresního výboru Komunistické strany Československa. Tu píseckou najdete Na Výstavišti.
Výstavba prvních krajských, okresních a městských výborů strany je spjatá především se 70. léty 20. století. Proces znárodňování a kolektivizace již byl dávno dokončen a euforická šedesátá léta vystřídala přísná doba normalizace. Vzrůstající požadavky na administrativní zázemí strany vedly k výstavbě nových komunistických paláců.
Okresní výbor KSČ v Písku z roku 1987 vděčí za svou podobu mladé manželské dvojici architektů, Naděždě a Antonínovi Dvořákovým. Vize komunistického paláce, kterou na požadavek strany měli naplňovat, jim nebyla vlastní. Pracovali se svou vlastní ideou obyčejné administrativní budovy, která bez ohledu na režim bude sloužit svému účelu a nebude cílenou proklamací síly strany. Správnost tohoto přesvědčení se ukázala prakticky ihned po roce 1989, kdy budova v Písku začala sloužit různým institucím (VZP, OSSZ atd.). Od 90. let slouží jako administrativní budovy Policie ČR.
Výsledek současné rekonstrukce, při které došlo k likvidaci původního vnějšího keramického obkladu a uměleckých prvků, se může jevit jako sporný. Hodnota nemovitého kulturního dědictví totiž nespočívá pouze v jeho faktickém stáří, ale především ve svědectví, které přináší. Písecký sekretariát patřil rozhodně k nadprůměrně zdařilé produkci minulých let. Nynější moderní úprava se může stát smutným mementem našeho sobeckého přístupu ke kulturnímu dědictví.
Komunismus jako politická ideologie požaduje společné vlastnictví a odmítá třídní rozdíly mezi lidmi. Její zastánci se označují jako komunisté. Stejně se označuje uspořádání společnosti, jež komunisté prosazují, taktéž i politický režim států ovládaných komunistickými stranami.
Komunistické ideje mají své předchůdce již v antice a raném novověku. Jako významná politická síla se však projevily teprve v první polovině 19. století. Nejvlivnějšími teoretiky komunismu se stali Karl Marx a Friedrich Engels, kteří stáli u zrodu prvních komunistických organizací a přidali komunismu revoluční charakter v tom smyslu, že soukromé vlastnictví mohou vykořisťovaní zrušit jen za použití násilí. První revolucí ovlivněnou komunistickými myšlenkami bylo povstání pařížských komunardů roku 1871, které se však udrželo jen krátce. Trvaleji získali komunisté moc poprvé v Rusku roku 1917, Velkou říjnovou socialistickou revolucí pod vedením V. I. Lenina. Po druhé světové válce se komunismus prosadil v mnoha dalších, především Evropských zemích včetně Československa. Zde komunisté vládli od února 1948 do listopadu 1989.
Vztah komunismu k víře v Boha je vyloženě nepřátelský. Z pohledu celé ideologie je náboženství opiem, nabízející lidem falešné uspokojení ze zjednodušeného výkladu světa. Občané tak mohou nalézt oporu, která jim může pomoci překonávat třídní rozpory. Proto bylo náboženství cíleně potíráno. V praxi to velmi často vedlo k jeho nahrazení uctíváním zasloužilých vůdců komunistických vlád.
JAK NA KEŠ
Aby se vám lépe hledaly finální souřadnice, můžete si k tomu zde pustit dobovou píseň.
V keši není tužka a nezapomeňte si opsat bonusové číslo.