Chrám je obecné označení pro stavbu, místo nebo komplex budov určených k bohoslužbám, i jiným podobným náboženským účelům. Konkrétní náboženské směry mívají i specifická označení pro své sakrální stavby: křesťané kostel, židé synagoga, muslimové mešita a další. Pro tuto sérii je název „chrám“ použit v širším smyslu tohoto slova. Je jím míněno i jakékoliv místo nebo stavba, která slouží nebo sloužila také k shromážděním lidí, které spojuje určitá filozofie nebo životní styl.
Farní kostel Narození panny Marie je v současnosti největším chrámem v Písku, který je používán ke svému původnímu účelu. Nachází se na Bakalářích.
Snad již kolem roku 1240 zde byla zahájena výstavba presbyteria a východních stěn obou bočních lodí a také původní sakristie. Pro výstavbu trojlodního svatostánku bylo vybráno prakticky nejvyšší místo v jihojihozápadní části města u hradební zdi. Po dokončení obvodových stěn došlo k provizornímu zastřešení a zaklenutí presbyteria a začaly se zde konat bohoslužby. V další etapě byly v západních nárožích vztyčeny věže a byly také rozestavěny obvodové zdi trojlodí. Po zastřešení a dokončení kleneb byl kostel pravděpodobně v šedesátých letech 13. století definitivně vysvěcen. Někdy ve druhé polovině 14. století byl v ose západního průčelí prolomen další vstup a byl sem osazen dodnes zachovaný hrotitý portál.
Zahájení dalších výrazných úprav se kostel dočkal roku 1489, kdy byla na místě jižní průčelní věže založena monumentální zvonice. Její výstavba se zcela jistě protáhla do dalšího století. V první polovině 16. století byla do západního pole hlavní lodi vestavěna hudební kruchta a při té příležitosti byl také upraven vstup na ni.
Po požáru velké věže v poslední den roku 1555 došlo mimo jiné ke změně způsobu zastřešení obou bočních lodí. V letech 1741-43 byla k jižnímu průčelí přistavěna kaple sv. Jana Nepomuckého.
Poslední stavební úpravy následovaly v letech 1855-56, které zcela změnily vstup na kůr. Vnější schodišťová přístavba u velké věže byla zbořena a nové schodiště vytvořeno v severním průčelní věže.
Snad největší uměleckohistorickou hodnotu mají dochované nástěnné malby na pilířích mezilodních arkád. Nejstarší je dvojice obrazů vymalovaných na obou východních polopilířích. Pochází z doby kolem roku 1270 nebo dříve. Malba provedená na vápennou omítku technikou secco-fresco je bohužel silně poškozena.
Kostel využívá římskokatolická církev.
Římskokatolická církev (nazývána též Latinská) je největší z třiadvaceti samostatných katolických církví a jedinou západní katolickou církví. V České republice, kde je zdaleka největší organizovanou náboženskou skupinou, se k této církvi hlásí 10,26 % obyvatel. Její registrace byla převzata z Rakousko-Uherska.
Počátky římskokatolické církve jakožto samostatné organizace oddělené od většiny východních církví souvisejí s Velkým schizmatem (rozkol, rozdělení) kolem roku 1054. Katolická církev se považuje za přímou pokračovatelku prvotní církve založené Kristem. Římského biskupa označuje za přímého následníka svatého Petra, jehož Kristus dle ní učinil hlavou církve, a biskupy těch církví, které dodržují při svěcení apoštolskou posloupnost, za přímé následníky dvanácti apoštolů
JAK NA KEŠ
Udělejte si s ownerem malou virtuální procházku kolem kostela. A nezapoměňte si opsat bonusové číslo.
