O velkém rozšíření kuželek lze hovořit v souvislosti s technickým pokrokem 19. století. Kořeny „hry koulí do kuželek“ sahají až do starověku.
Vzácné a obsáhlé svědectví se váže k osobě Jaroslava Vrchlického. Profesor Jan Urban Jarník byl nadšeným kuželkářem a byl v roce 1893 „nesvrženým velmistrem Obce dřevorubců 18. chasy U Čápa v Potštejně“. V předvečer čtyřicátých narozenin Jaroslava Vrchlického dne 15. února 1893 byl učiněn návrh, aby jeden honér toho večera byl hrán na počest Vrchlického a aby mu o tom bylo učiněno sdělení. Vrchlický převzal zprávu od velmistra Kinraje a odpověděl na ni básní věnovanou slavné Obci dřevorubců.
Poslání slavné Obci dřevorubců 18. chasy U Čápa, k ruce velmistra Naj Narru Kinraje s díkem a pozdravem.
Za honér, kterým jste mne obmyslili
v den, v okno mé kdy ťukla čtyřicítka,
Vám, slavní dřevorubci, druzi milí
chci děkovat se upřimně a zkrátka.
Váš velmistr, jenž dobře cílí
Vám poví, k básni jak to svůdná látka,
jsouť lidská léta jako kuželky
a v losu jich zřím rozdíl nevelký.
Kdos neznámý si rovněž s nimi hraje,
a padají, ó přátelé, až běda.
Všech devět, král jak hora Himáláje
se vzpupné kráse mezi nimi zvedá.
V tom z prostředka neb náhle odkud z kraje
sem švihne kouli, věčný neposeda,
bác, fanka letí, král se zakolíbá,
rtem dřevěným arény písek líbá.
Ten král, pánové, rok čtyřicátý,
co zbude potom, král když je dolů sražen?
To ostatní jen zbytky jsou a ztráty,
pták oškubaný, zajíc z kůže stažen,
to valčík již před hřbitovními vraty
sen mládí vedrem skutečnosti sražen;
však – co platno? Nechť čas dále letí –
Vy umíte si vždycky zakouleti.
Nuž, koulejte dál, statní dřevorubci,
na osud v kuželkách zahrajte si.
Kdož truchlí pro marnosti, jsou jen hlupci,
jak Horác chytněm chvilku za pačesy.
V sled pojde všecko, včely jako trubci,
tož zazpívejme „Zahučely lesy“
a sklenici s plzeňským výše k tomu
a kuželky ať duní hlukem hromu.
V Praze, dne 1. března 1893
Přelom 20. a 21. století přinesl výraznou změnu do struktury soutěží. S cílem zatraktivnit kuželkářský sport divácké veřejnosti se prosazují změny ovlivňující nejen doté doby ustálené počty hodů, ale i vyhodnocování kuželkářského soutěžení. Obecně datujeme vznik kuželkářského sportu jako standardu hry do kuželek do období, kdy začal být řízen z jednoho centra, které bylo garantem sportovní platformy hry, výkladu jednotných pravidel a organizačního zajištění soutěží. První sportovní organizací na evropském kontinentu byl Deutscher Kegelbund, který byl ustaven v roce 1885 v Drážďanech a řídil soutěže na celém území tehdejšího Německa. V červnu roku 1926 byla ve Stockholmu založena mezinárodní kuželkářská asociace International Bowling Associaton (IBA), sdružující zpočátku 13 zemí.
Na území Čech a Moravy se již v 19. století kuželky značně rozšířily. Počátkem 20. století vznikaly v tělocvičných objektech kuželníky. Punc zábavného tělocviku přecházel do soutěživosti. Zvláště po skončení 1. světové války zaznamenáváme bouřlivý růst jejich popularity.
V roce 1936 se v nuselské restauraci Na Paloučku v Praze při zahájení soutěže „O stříbrnou kuželku města Prahy“ sešel překvapující počet pražských i mimopražských nadšenců. Z iniciativy několika z nich byl ustaven přípravný výbor a 11. ledna 1937 se ve vinohradském Radiopaláci konala ustavující Valná hromada, jejímž završením bylo vyhlášení Asociace československého sportu kuželkářského (AČSK).
PRAVIDLA PRO DOKONALÝ VRH KOULÍ
1. Uchopiti kouli, hluboce nabrati dechu, s komíhající se paží se předkloniti, určiti místo vrhu, podívati se na místo položení koule, napiati svaly, odhadnouti sílu potřebnou ku vrhu a provésti vrh.
2. Vzpřímiti tělo, ramena nechati poklesnouti, uvolniti svaly a znovu hluboce nabrati dechu.
3. Pozorovati dopad koule a výsledek vrhu.
4. Uvarovati se veškerých nesportovních pohybů, jako skoků, pomáhání tělem apod.
První kuželkářská pravidla, rok pravděpodobně 1937
Na druhé Valné hromadě AČSK dne 3. dubna 1938 právě zde, v Zahradním městě, kde byli přítomni zástupci klubů z Mladé Boleslavi, Kladna, Jičína, Plzně, Liberce, Hradce Králové a Brna, bylo rozhodnuto ustavit zemské svazy. Vznikly tak Svaz českých kuželkářů (SČK) se sídlem v Praze, Svaz moravských kuželkářů (SMK) se sídlem v Brně a Slovenský amatérský zväz kolkárov (SAZK) se sídlem v Bratislavě.Po německé okupaci Československa v březnu 1939 byla násilně zrušena AČSK a vznikl Svaz českých kuželkářů (SČK).V červnu roku 1948, po sjednocení tělesné výchovy a sportu, byl kuželkářský sport začleněn do nové jednotné tělovýchovné organizace Sokol se sídlem v Praze, při níž byl současně ustaven kuželkářský odbor. Vrcholové kuželkářské orgány posléze několikrát měnily název.
Kuželky versus bowling
Obě hry jsou založené na stejném principu – shodit pomocí koule co největší počet kuželek. Prvním rozdílem je počet kuželek a jejich rozestavení. Při bowlingu se hraje do deseti kuželek, které jsou rozestaveny do tvaru trojúhelníku, zatímco u kuželkářského sportu se hází do devíti kuželek postavených v kosočtverci. Další odlišností je tvar a velikost koule. Bowlingová koule má hladký povrch a tři otvory, do kterých se při odhodu vsouvají prsty. Koule je širší v průměru a její hmotnost se pohybuje mezi 3,6 – 7,2 kg. Oproti tomu koule kuželkářská nemá žádné otvory a před odhodem se drží v dlani, kde zůstává až do momentu odhodu. Všechny koule mají stejnou hmotnost i průměr. Systém sčítání bodů je rovněž odlišný.
První závodní kuželkářský stadion i sousední kurty byly vystavěny v roce 1937. Dřevěná budova kuželny se zachovala dodnes v původní podobě. Pojďme si jí společně prohlédnout a zjistit pár informací pro výpočet. Na nástěnce za sklem se nachází papír s textem: Příjímáme nové členy tenisového oddílu a tel. číslo.
N 50°03.(z prvního trojčíslí odečteme 231)
E 14°30.(z posledního trojčíslí odečteme 47)
Poslední kontrola keše: 9.4.2023