Vítejte na naší první sérii keší, která vás seznámí s demografií jako vědou, přiblíží, čím se zabývá a ukáže některé základy demografické analýzy. Zdá se, že u nás na toto téma ještě nikdo žádnou kešku nezaložil, proto má série za cíl ukázat tuto méně známou vědní disciplínu na pomezí přírodních a sociálních věd a snad i zaujmout :). Série má 10 keší a jednu bonusovou kešku navíc, nezapomeňte si proto vždy opsat bonusové číslo! Série je koncipovaná tak, aby byla vhodná i pro kolo a dala se odlovit naráz, pouze čísla keší neodpovídají pořadí v mapě.

DEMOGRAFICKÉ PROCESY I – PLODNOST A POTRATOVOST

Na obrázku výše můžete vidět vývoj ukazatelů plodnosti a potratovosti. Vysoká úroveň úhrnné plodnosti byla zejména v 70. letech vlivem propopulačních opatření a silných ročníků, které měly děti, po pádu režimu došlo k výraznému poklesu vlivem změn souvisejících s druhým demografickým přechodem (viz keš 4). Výrazný nárůst úhrnné potratovosti byl na přelomu 80. a 90. let, kdy v roce 1987 došlo ke zrušení komisí povolujících interrupce. V roce 1989 připadalo na 100 narozených 86 uměle přerušených těhotenství, poté došlo k významnému poklesu úhrnné potratovosti. Samovolná potratovost se vždy udržovala na nízké úrovni.

Plodnost/porodnost

Proces rození je vedle úmrtnosti základní složkou demografické reprodukce, ačkoliv jeho studium započalo později. Úroveň porodnosti závisí zejména na plodivosti (fekunditě), což je schopnost muže a ženy rodit děti. Její výsledný efekt, vyjádřený počtem narozených dětí, se označuje jako plodnost (fertilita). Vliv na počet narozených dětí má také reprodukční (demografické) chování, například plánované rodičovství za pomoci antikoncepčních metod. Obvykle krátkodobý vliv může mít populační (či rodinná) politika státu, případně systém hodnot ve společnosti.

Při demografické analýze porodnosti rozlišujeme živě či mrtvě narozené děti, děti manželské a nemanželské (z toho se demografie zabývá také tzv. předmanželskými koncepcemi, tedy dětmi počatými ještě před svatbou), děti prvního, druhého, třetího pořadí atd. U porodů se studují meziporodní intervaly. Plodivost ženy se vztahuje k jejímu reprodukčnímu období, jež je vymezeno věkem 15–49 let.

Základním ukazatelem je tzv. hrubá míra porodnosti, která se vypočítá jako podíl živě narozených a středního stavu obyvatelstva, vyjadřuje se v promilích. Podobně jako u hrubé míry úmrtnosti jsou ovšem čísla ovlivněna věkovou strukturou, pro mezinárodní srovnání je třeba výsledek standardizovat (viz keš číslo 5). V praxi se používá spíše obecná míra plodnosti (f), kdy počet živě narozených vztahujeme k počtu žen v jejich reprodukčním období.

Důležitým ukazatelem jsou míry plodnosti podle věku (f_x), kdy dělíme počet živě narozených dětí ve věku x (N^V_x) a počet žen ve věku x (P_x^Ž, pouze pro ženy v reprodukčním období, tedy ve věku 15–49 let). POZOR, POKUD JE INTERVAL VÍCELETÝ, JE TŘEBA VÝSLEDEK NÁSOBIT VELIKOSTÍ INTERVALU (např. pokud je to věková skupina 45–49, je pětiletá a výsledek musíme násobit pěti). Součet těchto měr se nazývá úhrnná plodnost (úp), která značí, kolik dětí by se narodilo jedné ženě v jejím reprodukčním období. Abychom byli terminologicky zcela přesní, jedná se o transversální ukazatel. Generační plodnost, která je méně náchylná na výkyvy, se nazývá konečnou plodností. Úhrnná plodnost se tedy vypočítá následovně:

úp = Σ(f_x) = Σ(N^V_x / P_x^Ž)

Nás bude zajímat ještě jeden výpočet, a to průměrný věk matky při narození dítěte. Nejprve násobíme míry plodnosti podle věku (f_x) středem věkového intervalu (x_s), výsledky sečteme a vydělíme úhrnnou plodností. Příklad: máme míry podle jednotek věku, střed intervalu mezi 15 a 16 rokem bude tedy 15,5, mezi 35 a 36 roky 35,5 atd. Pokud počítáme s víceletými skupinami, střed intervalu vypočítáme jako prostý aritmetický průměr (pozor, např. věková skupina 45–49 let by měla střed intervalu 47,5 a ne 47, jelikož počítáme s dokončeným věkem a do této skupiny patří i ženy, který mají přesný věk 49 let a 364 dní!). Vzorec pro průměrný věk matky při narození dítěte je tedy následující:

x = Σ(x_s * f_x) / Σ(f_x)

Potratovost

Studium potratovosti navazuje na analýzu demografické reprodukce, protože potratovost souvisí úzce nejen s úmrtností, ale i porodností. Potratovostí se rozumí úmrtnost plodu, tzn. ukončení těhotenství vynětím nebo vypuzením plodu v době od početí do takového vývojového stádia plodu, než je plod dle platných definic považován za dítě. Dle české legislativy je od roku 2012 za spontánní potrat považováno ukončení těhotenství ženy, kdy embryo nebo plod neprojevuje známky života, je samovolně vypuzen nebo vyjmut z dělohy a jeho hmotnost je nižší než 500 g, případně pokud je těhotenství kratší než 22 týdnů. Pod potrat se dále řadí umělé přerušení těhotenství, ukončení mimoděložního těhotenství či vynětí plodového vejce nebo těhotenské sliznice bez plodu s histologickými známkami potratu. Rozlišujeme pět druhů potratu: samovolný, miniinterrupce (uměle přerušené těhotenství prováděné vakuovou aspirací), jiné legální uměle přerušené těhotenství, ostatní potraty (obvykle vlivem znásilnění) a mimoděložní ukončení těhotenství.

Demografická analýza potratovosti je velmi podobná jako u porodnosti a plodnosti. Nejjednodušším ukazatelem je hrubá míra potratovosti, kdy dělíme počet potratů a střední stav populace, výsledek uvádíme v promilích a pro mezinárodní srovnání je potřeba jej standardizovat. Používanější je opět obecná míra, tedy obecná míra potratovosti, kdy počet potratů vztahujeme ke střednímu stavu žen v jejich reprodukčním období. Používá se rovněž index potratovosti, kdy počty potratů vztahujeme k živě narozeným. Nás bude nejvíce zajímat výpočet měr potratovosti podle věku (po_x) a souhrnného ukazatele, úhrnné potratovosti (úpo). Počet potratů ve věku x (A_x) dělíme středním stavem žen ve věku x (P_x^Ž) a jednotlivé míry následně sečteme; počítáme pouze s ženami ve věku 15–49 let. POZOR, POKUD JE INTERVAL VÍCELETÝ, JE TŘEBA VÝSLEDEK NÁSOBIT VELIKOSTÍ INTERVALU (např. pokud je to věková skupina 45–49, je pětiletá a výsledek musíme násobit pěti). Úhrnná potratovost (úpo) se tedy vypočte následovně:

úpo = Σ(po_x) = Σ(A_x / P_x^Ž)

Obdobně jako u plodnosti se dá vypočítat také průměrný věk ženy při potratu. Jedná se v zásadě o totéž, nejprve násobíme míry potratovosti podle věku (po_x) středem věkového intervalu (x_s), výsledky sečteme a vydělíme úhrnnou potratovostí. Platí zde stejná pravidla jako u výpočtu výše. Vzorec pro průměrný věk ženy při potratu je tedy následující:

x = Σ(x_s * po_x) / Σ(po_x)

Jak na keš

ČÁST A

První část souřadnic získáte vyluštěním následujícího kvízu:

1) Ve kterém období se počet uměle přerušených těhotenství nejvíce blížil počtu živě narozených (zjistíte v listingu)?
a) na přelomu 60. a 70. let [A=2]
b) na přelomu 70. a 80. let [A=4]
c) na přelomu 80. a 90. let [A=3]
d) na přelomu nového tisíciletí [A=8]

2) Extrémním případem snahy o zvýšení úhrnné plodnosti byl rumunský protipotratový zákon, který zavedl režim Nicolaeho Ceaușescua. Pod hrozbou tvrdých postihů byly potraty zakázány. Sice došlo krátkodobě ke skokovému nárůstu úhrnné plodnosti, ale spousta žen se uchylovala k nebezpečným, často neodborným uměle přerušeným těhotenstvím. Zákon byl z roku:
a) 1956 [B=5]
b) 1966 [B=9]
c) 1976 [B=2]
d) 1986 [B=1]

3) Podle výzkumu se vícerčata rodí s určitou pravidelností, kdy na 1 dvojčata připadá n jednočetných porodů, na 1 trojčata n² jednočetných porodů, na 1 čtyřčata n³ jednočetných porodů atd. Jedná se o tzv. Hellin-Zeleny zákonitost (Hellin-Zeleny law). Uvádějí se různé hodnoty, ovšem obvykle číslo n dosahuje:
a) 49 [C=7]
b) 89 [C=6]
c) 159 [C=8]
d) 499 [C=5]

ČÁST B

Ve druhé části provedete pár výpočtů. Výpočty uděláte na datech za Česko z roku 1999, kdy, jak je vám jistě známo, bylo minimum počtu živě narozených dětí. Potřebné vzorce naleznete v listingu. Data ve formátu .txt získáte na odkazu níže, společném pro všechny keše série. Text je oddělený tabulátory, takže pro zkopírování do Excelu stačí označit vše (ctrl+a), zkopírovat (ctrl+c) a následně vložit do prázdné buňky (ctrl+v), do buněk se automaticky rozdělí. Pozor! Chystáte se stáhnout soubor, který obsahuje více podrobností, které potřebujete k nalezení této geocache. Já, jakožto vlastník této cache, prohlašuji, že stažení tohoto souboru je bezpečné, ačkoliv soubor nebyl Groudspeakem ani reviewerem kontrolován na možný škodlivý obsah. Stažení tohoto souboru je na Vaše vlastní riziko.
[https://drive.google.com/drive/folders/1ibGve9oakKTSyG-NKdzQ4rytxz1DXfzq?usp=sharing]

Pxž = střední stav žen ve věku x
Nv = počty živě narozených
Nvm = počty živě narozených v manželství
Nvmm = počty živě narozených mimo manželství
Nv1 = počty živě narozených v 1. pořadí
Nv2 = počty živě narozených ve 2. pořadí
Nv3+ = počty živě narozených ve 3. a vyšším pořadí
Ax = počet všech potratů podle věku x
Ax samo = počet samovolných potratů podle věku x
Ax UPT = počet uměle přerušených těhotenství podle věku x

4) Vypočtěte úhrnnou plodnost za Česko v roce 1999. Zaokrouhlete na tři desetinná místa a proveďte ciferaci, získáte číslo D. POZOR, POSLEDNÍ VĚKOVÝ INTERVAL JE PĚTILETÝ!!! (platí u všech výpočtů)

5) Vypočtěte úhrnnou potratovost za Česko v roce 1999. Zaokrouhlete na tři desetinná místa a proveďte ciferaci, získáte číslo E.

6) Vypočtěte úhrnnou mimomanželskou plodnost za Česko v roce 1999. Vzorec je stejný, v čitateli jsou místo všech narozených dětí děti narozené mimo manželství. Zaokrouhlete na tři desetinná místa a proveďte ciferaci, získáte číslo F.

7) Vypočtěte průměrný věk matky při narození dítěte třetího a vyššího pořadí za Česko v roce 1999. Ve vzorcích nahraďte počty živě narozených dětí počty živě narozených dětí třetího a vyššího pořadí. Zaokrouhlete na tři desetinná místa a proveďte ciferaci, získáte číslo G.

8) Vypočtěte průměrný věk ženy při samovolném potratu za Česko v roce 1999. Ve vzorcích nahraďte počty celkových potratů počty samovolných potratů. Zaokrouhlete na tři desetinná místa a proveďte ciferaci, získáte číslo H.

Výsledné souřadnice jsou:

N 50° 0A.(E+H)FC E 014° 4(E-F).(G+H-D)(E-F)B