Vítejte na naší první sérii keší, která vás seznámí s demografií jako vědou, přiblíží, čím se zabývá a ukáže některé základy demografické analýzy. Zdá se, že u nás na toto téma ještě nikdo žádnou kešku nezaložil, proto má série za cíl ukázat tuto méně známou vědní disciplínu na pomezí přírodních a sociálních věd a snad i zaujmout :). Série má 10 keší a jednu bonusovou kešku navíc, nezapomeňte si proto vždy opsat bonusové číslo! Série je koncipovaná tak, aby byla vhodná i pro kolo a dala se odlovit naráz, pouze čísla keší neodpovídají pořadí v mapě.

STANDARDIZACE

Důležitým nástrojem pro srovnání úmrtnosti různých populací je tzv. standardizace. Vzhledem k tomu, že mají různé populace různou věkovou strukturu, jejich srovnání za pomoci tzv. hrubé míry úmrtnosti, tedy podílu celkového počtu zemřelých a celkového počtu obyvatel, se ukazuje jako nevhodný. Spíše než úroveň úmrtnosti, by se porovnával efekt věkové struktury obyvatelstva. Využívá se proto tzv. standardní populace, podle níž se dvě země (či jiné celky) srovnávají. Jedná se buďto o uměle vytvořenou populační strukturu (pro Evropu se používá standard Eurostatu, pro svět standard Světové zdravotnické organizace) nebo lze použít jako standard jakoukoliv zemi, která nemá příliš nepravidelnou věkovou strukturu.

Existují dvě metody standardizace. Ve chvíli, kdy známe počty obyvatel a počty zemřelých podle věku, volíme tzv. přímou standardizaci, kdy je standardem populace. Nejprve je třeba vypočítat míry úmrtnosti podle věku. Jedná se o jednoduchý podíl počtu zemřelých k 1. 7. daného roku ve věku x a počtu obyvatel k 1. 7. daného roku ve věku x:

ú_x = D_x / P_x

Přímo standardizovaná míra úmrtnosti se vypočítá následovně:

ú^pst = Σ(ú_x * P_x^st) / Σ(P_x^st)

kde jednotlivé míry úmrtnosti podle věku násobíme počty standardní populace podle věku, tento součin sečteme a následně jej dělíme celkovým počtem standardní populace. Výsledek se obvykle uvádí v promilích (na 1000 obyvatel), násobí se tedy ještě tisícem. U studia úmrtnosti podle příčin úmrtí se míry uvádějí na 100 tisíc obyvatel.

V případě, že počty zemřelých podle věku neznáme (víme pouze celkový počet), volíme metodu nepřímé standardizace. Standardem je v tomto případě intenzita, kdy za standard volíme míry úmrtnosti podle věku jedné ze srovnávaných populací (tzn. tam, kde počty zemřelých známe). Nejprve je třeba vypočítat míry úmrtnosti podle věku u populace, za níž máme kompletní data podle stejného vzorce, tyto míry úmrtnosti si zvolíme za standard:

ú_x^st = D_x^st / P_x^st

Nepřímo standardizovaná míra úmrtnosti se vypočítá následovně:

ú^nst = hmú^st * iú^st

kde hmú^st je hrubá míra úmrtnosti standardní populace a iú^st je standardizovaný index úmrtnosti. Hrubá míra úmrtnosti standardní populace je jednoduchý podíl celkového počtu zemřelých standardní populace a celkového počtu obyvatel standardní populace:

hmú^st = Σ(D_x^st) / Σ(P_x^st)

Standardizovaný index úmrtnosti slouží jako pomocný výpočet, kde dáváme do podílu pozorované a hypotetické události, respektive pozorovaný a očekávaný počet zemřelých. U srovnávané populace známe pouze celkový počet zemřelých, musíme proto nejprve za pomoci standardních měr úmrtnosti odhadnout počet zemřelých v populaci, za kterou nemáme podrobná data. Jakmile máme standardní míry vypočtené, násobíme je počtem obyvatel podle věku ve srovnávané populaci. Poté stačí očekávané počty zemřelých sečíst a následně dát do podílu s reálným počtem zemřelých:

iú^st = D^reálné / Σ(D_x^očekávané)

D_x^očekávané = ú_x^st * P_x

Jak na keš

Luštění bude, podobně jako u dvojky, ryze praktické. Vyzkoušíte si přímou i nepřímou standardizaci na datech za Česko a Japonsko k 1. 7. 2015, potřebné vzorce naleznete v listingu. Pro přímou standardizaci použijte standard Eurostatu z roku 2013 (máte v datech k dispozici). Vzhledem k tomu, že evropské země stárnou podobně jako japonská populace, použití tohoto standardu je vhodné. Data ve formátu .txt získáte na odkazu níže, společném pro všechny keše série. Text je oddělený tabulátory, takže pro zkopírování do Excelu stačí označit vše (ctrl+a), zkopírovat (ctrl+c) a následně vložit do prázdné buňky (ctrl+v), do buněk se automaticky rozdělí. Pozor! Chystáte se stáhnout soubor, který obsahuje více podrobností, které potřebujete k nalezení této geocache. Já, jakožto vlastník této cache, prohlašuji, že stažení tohoto souboru je bezpečné, ačkoliv soubor nebyl Groudspeakem ani reviewerem kontrolován na možný škodlivý obsah. Stažení tohoto souboru je na Vaše vlastní riziko.
[https://drive.google.com/drive/folders/1ibGve9oakKTSyG-NKdzQ4rytxz1DXfzq?usp=sharing]

1) Vypočtěte přímo standardizovanou míru úmrtnosti pro Česko (standard Eurostat). Výsledek uvádějte v promilích (tedy násobte jej tisícem) a zaokrouhlete na dvě desetinná místa. Proveďte ciferaci výsledku a získáte číslo A.

2) Vypočtěte přímo standardizovanou míru úmrtnosti pro Japonsko (standard Eurostat). Výsledek uvádějte v promilích (tedy násobte jej tisícem) a zaokrouhlete na dvě desetinná místa. Proveďte ciferaci výsledku a získáte číslo B.

3) Uvažujte, že v Česku neznáte počty zemřelých podle věku, ale pouze jejich celkový počet (počty zemřelých tedy sečtěte). Vypočtěte nepřímo standardizovanou míru úmrtnosti pro Česko, kdy budou standardem míry úmrtnosti podle věku Japonska (počítáte tedy s hypotetickým stavem, kdy by struktura úmrtnosti v Česku byla jako v Japonsku). Výsledek uvádějte v promilích (tedy násobte jej tisícem) a zaokrouhlete na dvě desetinná místa. Proveďte ciferaci výsledku a získáte číslo C.

4) Uvažujte, že v Japonsku neznáte počty zemřelých podle věku, ale pouze jejich celkový počet (počty zemřelých tedy sečtěte). Vypočtěte nepřímo standardizovanou míru úmrtnosti pro Japonsko, kdy budou standardem míry úmrtnosti podle věku Česka (počítáte tedy s hypotetickým stavem, kdy by struktura úmrtnosti v Japonsku byla jako v Česku). Výsledek uvádějte v promilích (tedy násobte jej tisícem) a zaokrouhlete na dvě desetinná místa. Proveďte ciferaci výsledku a získáte číslo D.

5) Vyberte všechna správná tvrzení. Sečtěte všechna čísla u správných odpovědí a získáte dvouciferné číslo EF.

a) Rozdíl mezi hrubými mírami úmrtnosti obou zemí byl menší než půl promile.[36]

b) Česko mělo celkovou úroveň úmrtnosti podle všech třech vypočtených ukazatelů (hrubá míra úmrtnosti, přímo i nepřímo standardizovaná míra úmrtnosti) vyšší než Japonsko.[21]

c) Rozdíl mezi přímo standardizovanými mírami obou zemí byl větší než u měr nepřímo standardizovaných.[12]

d) Pokud by mělo Česko strukturu úmrtnosti Japonska, byl by celkový počet zemřelých nižší, než tomu bylo ve skutečnosti.[30]

Výsledné souřadnice jsou:

N 50° 0A.(A-C)FB E 014° 3E.(D-A)B(A-C)