Vítejte na naší první sérii keší, která vás seznámí s demografií jako vědou, přiblíží, čím se zabývá a ukáže některé základy demografické analýzy. Zdá se, že u nás na toto téma ještě nikdo žádnou kešku nezaložil, proto má série za cíl ukázat tuto méně známou vědní disciplínu na pomezí přírodních a sociálních věd a snad i zaujmout :). Série má 10 keší a jednu bonusovou kešku navíc, nezapomeňte si proto vždy opsat bonusové číslo! Série je koncipovaná tak, aby byla vhodná i pro kolo a dala se odlovit naráz, pouze čísla keší neodpovídají pořadí v mapě.

STRUKTURY

V demografii je důležitá analýza populační struktury podle pohlaví a věku, která se napříč populacemi může poměrně lišit. Při sledování pohlavně-věkové struktury můžeme narazit na celou řadu zajímavostí a promítá se do ní dlouhodobý populační vývoj, například mortalitní krize (války, hladomory), nárůst či pokles úhrnné plodnosti, migrace a podobně.

Vizualizace pohlavně-věkové struktury je nejvhodnější za pomoci tzv. věkové pyramidy, ve které je graficky znázorněné obyvatelstvo podle pohlaví a věku. V levém segmentu se obvykle zobrazují muži a v pravém ženy. Švédský demograf A. G. Sundbärg definoval tři typy pyramid na základě poměrného zastoupení tří věkových skupin: dětská (0–14 let), reprodukční (15–49 let) a postreprodukční (50+ let).

První typ se nazývá progresivní. Vyskytuje se u rychle rostoucích populací rozvojového světa (dnes zejména země střední Afriky). Dětská složka výrazně převažuje nad postreprodukční, země mají vysokou úhrnnou plodnost, ale také velkou intenzitu úmrtnosti. Stacionární typ pyramidy představuje stav, kdy je počet obyvatel z dlouhodobého pohledu konstantní (neměnný). Dětská a postreprodukční složka se téměř rovnají. Tuto pohlavně-věkovou strukturu měla Česká republika v 70. letech, dnes je tomu tak například v USA. Posledním typ má regresivní tvar, u kterého dochází k početnímu snižování populace. Dětská složka je menší než postreprodukční. Do tohoto typu patří většina vyspělých zemí, kde dochází k demografickému stárnutí (zejména Japonsko, ale patříme sem dnes i my).

Způsobů, jak analyzovat strukturu obyvatelstva, je vícero. Základním výpočtem je podíl určité věkové skupiny na celkovém obyvatelstvu, případně ještě dále dělený podle pohlaví (v %). Pro porovnání struktury obyvatel podle pohlaví je využíván nejčastěji tzv. index maskulinity (resp. feminity), kdy se do poměru dává počet mužů a počet žen (u indexu feminity opačně), násobí se stem. Pro porovnání struktury podle věku se používají indexy stáří (is) a ekonomického zatížení (iez):

kde P_0–14 = počet obyvatel ve věku 0–14, P_15–64 = počet obyvatel ve věku 15–64 a P₆₅₊ = počet obyvatel ve věku 65 a více let. Země s vysokými hodnotami indexu stáří rychle stárnou, u indexu ekonomického zatížení zase vysoké hodnoty značí vyšší podíl neproduktivní složky vůči produktivní.

Jak na keš

ČÁST A

První část souřadnic získáte vyluštěním následujícího kvízu:

1) Je biologicky dané, že se přirozeně rodí různý počet chlapců a dívek. Pro porovnání se používá tzv. sekundární index maskulinity, což je podíl počtu narozených chlapců ku počtu narozených dívek, násobený stem. Jakých hodnot obvykle dosahuje?
a) 95–96 [A=1]
b) 99–101 [A=2]
c) 105–106 [A=3]
d) 110–115 [A=4]

2) Z listingu jste se dozvěděli, že existují tři typy věkových pyramid (progresivní, stacionární, regresivní). Níže jsou tři příklady pyramid konkrétních zemí za rok 2019, seřazené chronologicky podle toho, ke kterým typům mají nejblíže. Věkové skupiny jsou zobrazeny relativně, aby se daly vzájemně porovnávat kvůli různým velikostem zemí. Přiřaďte země s čísly k jednotlivým pyramidám B–D.
Čína [4]
Pobřeží Slonoviny [2]
Španělsko [7]

ČÁST B

Ve druhé části se vžijete do role demografa, provedete pár jednoduchých výpočtů a následně je budete interpretovat. Výpočty uděláte na datech za Japonsko k 1. 7. 2015, potřebné vzorce naleznete v listingu. Data ve formátu .txt získáte na odkazu níže, společném pro všechny keše série. Text je oddělený tabulátory, takže pro zkopírování do Excelu stačí označit vše (ctrl+a), zkopírovat (ctrl+c) a následně vložit do prázdné buňky (ctrl+v), do buněk se automaticky rozdělí. Pozor! Chystáte se stáhnout soubor, který obsahuje více podrobností, které potřebujete k nalezení této geocache. Já, jakožto vlastník této cache, prohlašuji, že stažení tohoto souboru je bezpečné, ačkoliv soubor nebyl Groudspeakem ani reviewerem kontrolován na možný škodlivý obsah. Stažení tohoto souboru je na Vaše vlastní riziko.
[https://drive.google.com/drive/folders/1ibGve9oakKTSyG-NKdzQ4rytxz1DXfzq?usp=sharing]

3) Vypočtěte index maskulinity za celé obyvatelstvo, výsledek násobte stem (počet mužů na 100 žen). Zaokrouhlete na dvě desetinná místa a proveďte ciferaci, získáte číslo E.

4) Vypočtěte index feminity pouze za obyvatelstvo ve věku 65 a více let, výsledek vynásobte stem (počet žen na 100 mužů). Zaokrouhlete na dvě desetinná místa a proveďte ciferaci, získáte číslo F.

5) Vypočtěte index stáří za celé obyvatelstvo a obě pohlaví dohromady, výsledek vynásobte stem (počet osob ve věku 65+ na 100 osob ve věku 0–14). Zaokrouhlete na dvě desetinná místa a proveďte ciferaci, získáte číslo G.

6) Vypočtěte index ekonomického zatížení za celé obyvatelstvo a obě pohlaví dohromady, výsledek vynásobte stem (počet osob v neproduktivním věku na 100 osob v produktivním věku). Zaokrouhlete na dvě desetinná místa a proveďte ciferaci, získáte číslo H.

7) Interpretujte výsledky. Které tvrzení je pravdivé?

a) V roce 2015 bylo v populaci Japonska celkově více mužů než žen. Opačný stav byl ovšem u osob starších 65 let, kdy byl vlivem rozdílné naděje dožití větší počet žen než mužů o více než 30 %. Japonská populace byla výrazně zasažena demografickým stárnutím, jelikož byl počet starších osob více než dvojnásobný oproti osobám mladším 15 let. Index ekonomického zatížení byl ale kvůli nízké porodnosti pod světovým průměrem (54 % v roce 2015 dle World Bank). [I=2]

b) V roce 2015 bylo v populaci Japonska celkově méně mužů než žen. Rozdíly byly vlivem rozdílné naděje dožití patrné více u osob starších 65 let, kdy byl větší počet žen než mužů o více než 30 %. Japonská populace byla výrazně zasažena demografickým stárnutím, jelikož byl počet starších osob více než dvojnásobný oproti osobám mladším 15 let. Index ekonomického zatížení byl rovněž nad světovým průměrem (54 % v roce 2015 dle World Bank). [I=4]

c) V roce 2015 bylo v populaci Japonska celkově méně mužů než žen. Rozdíly byly vlivem rozdílné naděje dožití patrné více u osob starších 65 let, kdy byl větší počet žen než mužů o více než 30 %. Japonská populace byla výrazně zasažena demografickým stárnutím, jelikož byl počet starších osob více než dvojnásobný oproti osobám mladším 15 let. Index ekonomického zatížení byl ale kvůli nízké porodnosti pod světovým průměrem (54 % v roce 2015 dle World Bank). [I=7]

d) V roce 2015 bylo v populaci Japonska celkově méně mužů než žen. Opačný stav byl ovšem u osob starších 65 let, kdy byl vlivem rozdílné naděje dožití větší počet mužů než žen o více než 30 %. Japonská populace byla zasažena demografickým stárnutím, nicméně počet starších osob byl vyšší pouze o 25 % oproti osobám mladším 15 let. Index ekonomického zatížení byl rovněž nad světovým průměrem (54 % v roce 2015 dle World Bank). [I=5]

Výsledné souřadnice jsou:

N 50° 0A.BCD E 014° 3[(E*F*G*H*I)-475]