Vítejte na naší první sérii keší, která vás seznámí s demografií jako vědou, přiblíží, čím se zabývá a ukáže některé základy demografické analýzy. Zdá se, že u nás na toto téma ještě nikdo žádnou kešku nezaložil, proto má série za cíl ukázat tuto méně známou vědní disciplínu na pomezí přírodních a sociálních věd a snad i zaujmout :). Série má 10 keší a jednu bonusovou kešku navíc, nezapomeňte si proto vždy opsat bonusové číslo! Série je koncipovaná tak, aby byla vhodná i pro kolo a dala se odlovit naráz, pouze čísla keší neodpovídají pořadí v mapě.

ÚVOD DO DEMOGRAFIE

Demografie jako vědní obor se zabývá studiem a podmíněnostmi reprodukce lidských populací, respektive jejich obnovou skrze procesy rození a umírání. Kromě narození a úmrtí jsou součástí studia demografie také potraty, sňatky, rozvody, ovdovění, nemoci a v širším pohledu také migrace, jelikož všechny tyto jevy mají vliv na porodnost a úmrtnost. Jevy jsou zkoumány hromadně (nikoliv individuálně) a vstupují následně do demografické analýzy s cílem nalézt pravidelnosti, kolísání a zachytit trendy, případně za využití demografických projekcí a prognóz odhadovat budoucí vývoj. Demografii nezajímá pouze biologický aspekt reprodukce, ale rovněž i ekonomické, sociální a přírodně-geografické prostředí. Zaobírá se také důsledky výše zmíněných jevů a procesů, čímž ztrácí své hranice a prolíná se s dalšími vědními obory, jako je lékařství, biologie, ekonomie, sociologie nebo geografie.

Za zakladatele demografie je považován John Graunt (1620–1674), který se zabýval hledáním pravidelností v úmrtnosti obyvatel Londýna. Za další významné osobnosti demografie jsou považovány Edmund Halley (ano, ten astronom, zkonstruoval první úmrtnostní tabulky), Thomas Robert Malthus (problematika početního růstu obyvatelstva), Adolf Lambert Quetelet (zásady moderního sčítání lidu) či Wilhelm Lexis (návrh demografické sítě, tzv. Lexisův diagram). Rozvoj demografie začal zejména na přelomu 19. a 20. století zásluhou stálého vylepšování demografické metodologie a většího množství dostupných dat. Z českých zástupců můžeme jmenovat Jindřicha Matiegku (v roce 1897 založil Ústav pro antropologii a demografii), Antonína Boháče (faktický zakladatel demografie), Jaromíra Korčáka (geografie obyvatelstva a demografická analýza) či Zdeňka Pavlíka (zřízení samostatné katedry demografie a geodemografie při UK v roce 1990 a ustavení demografie jako samostatného studijního oboru).

V demografii jsou jediným vyčerpávajícím zdrojem dat populační censy (sčítání lidu, domů a bytů). U nás probíhají dlouhodobě s přibližně desetiletou periodicitou a jedná se o velmi nákladnou proceduru. Dalšími zdroji jsou výběrová šetření, evidence přirozené měny, evidence migrací, evidence nemocnosti, registry obyvatelstva či historické prameny (matriky apod.). Známými zahraničními organizacemi zabývajícími se populační problematikou jsou například OSN Population Division, EAPS (European Association for Population Studies) či statistické úřady jednotlivých zemí. V Česku to je zejména Český statistický úřad, dále poté například Česká demografická společnost. S demografií se každý z nás běžně setkává, i když si to nemusí uvědomovat; na demografické analýze jsou založeny třeba systém starobních důchodů, územní plánování (bytová výstavba, nové školy...), plánování dopravní obslužnosti (nové linky, železniční koridory, jízdní řády) a podobně.

Jak na keš

Souřadnice keše získáte vyluštěním následujícího kvízu (není-li uvedeno jinak, jsou hodnoty ukazatelů dle dat Českého statistického úřadu):

1) Výraz "demografie" se skládá ze dvou cizích slov, která se dají přeložit jako "lid" a "psát". Tato slova pocházejí z:
a) latiny [A=3]
b) řečtiny [A=4]
c) hebrejštiny [A=5]
d) francouzštiny [A=6]

2) První moderní sčítání lidu na základě doporučení A. L. Queteleta na území českých zemí proběhlo v roce:
a) 1754 [B=7]
b) 1869 [B=0]
c) 1921 [B=3]
d) 1950 [B=1]

3) Které údaje ve sčítání 2011 (konkrétně na Sčítacím listu osoby) byly dobrovolné (možno více správných odpovědí, v takovém případě hodnoty C sečtěte)?
a) národnost [C=3]
b) nejvyšší ukončené vzdělání u patnáctiletých a starších osob [C=2]
c) mateřský jazyk [C=5]
d) náboženská víra [C=1]

4) Jaký byl přibližně střední stav obyvatel v roce 2018 (k 1. 7.) v Česku a na světě (údaje dle ČSÚ a OSN)?
a) 10,6 mil.; 8,9 mld. [D=4]
b) 10,2 mil.; 6,5 mld. [D=5]
c) 10,6 mil.; 7,6 mld. [D=3]
d) 10,2 mil.; 9,3 mld. [D=9]

5) Aby obyvatelstvo rostlo přirozenou měnou (tzn. vlivem rození a umírání bez zahrnutí migrace), je potřeba, aby ženy ve svém reprodukčním období měly v průměru alespoň určitý počet dětí. Tato hodnota se nazývá hranice prosté reprodukce (nebo též prostá míra reprodukce). Jaká hodnota se obecně uvádí pro rozvinuté země?
a) 1,5 [E=7]
b) 2,1 [E=9]
c) 2,5 [E=8]
d) 3,1 [E=6]

6) Dosáhla někdy úhrnná plodnost (průměrný počet dětí na jednu ženu během jejího reprodukčního období) v Česku od roku 1993 do roku 2018 hranice prosté reprodukce?
a) ano, v devadesátých letech [F=6]
b) ano, po roce 2000 [F=0]
c) ano, v devadesátých letech i po roce 2000 [F=3]
d) ne [F=2]

7) Kolika let se v průměru dožívali muži a ženy v Česku v roce 2018 (ukazatel tzv. naděje dožití při narození)?
a) muži 76,1 let; ženy 81,9 let [G=9]
b) muži 75,2 let; ženy 85,2 let [G=7]
c) muži 81,9 let; ženy 76,1 let [G=5]
d) muži 85,2 let; ženy 75,2 let [G=3]

8) V jakých letech bylo minimum a maximum počtu živě narozených dětí na území České republiky (Slovenskou republiku nepočítejte) mezi lety 1950–2018?
a) min 2010; max 1950 [H=8]
b) min 1970; max 2017 [H=2]
c) min 1963; max 1990 [H=7]
d) min 1999; max 1974 [H=0]

Výsledné souřadnice jsou:

N 50° 0A.BDC E 014° 3E.FGH