Zlatá rybka / Golden fish
Kdo by neznal pohádku o Zlaté rybce? Kde vznikla? Co je to za rybu? Jistě vás napadá mnoho otázek, které byste rádi odpověděli. Pracovní tým hydrobiologického oddělení Moravskotřebovské literární, historicko-vlastivědné a lyžařské společnosti vám v tomto může pomoci. Vydal se totiž pod vedením pplk. doc. Jáchyma Karase, bývalého vojenského hydrometeorologa a vášnivého rybáře po stopách příběhu.
Díky bývalým přátelům z II. západního frontu, zejména pak mjr. Michailu Igoroviči Nikitičenkovi věděl o verzi pohádky přebásněné A.S.Puškinem, která od 20. let 19. století koluje po ruských stepích. Avšak při studiu pramenů narazil náš tým také na verzi v domněle srbské knize Prospera Merimée (1827) „La Guzla ou choix des poésies illyriques, recueillies dans la Dalmatie, la Bosnie et l‘Herzégowine“ (Guzla nebo výběr lyrických básní, shromážděných v Dalmácii, Bosně a Hercegovině), které mohl Puškin použít.
Nicméně o něco dříve se podle zjištění Karasova zástupce, Bruno Wiesenbergra, soukromého docenta v oboru hydrobiologie a nadšeného germanisty, jehož děd Hugo byl velký znalec německé literatury, objevila dříve hamburská, pak pomořanská verze příběhu. Tato se rozšířila do Pobaltí a odtud i do severozápadního okraje Slezska – a jsme téměř doma. Dodnes totiž můžeme pomocí genetiky vystopovat původ míšení rodin zdejších s rodinami slezskými, např. z obce Adolfovice u Jeseníku.
Typická vlastnost lidí ze slezských kmenů je odolnost proti chladu a pocit horka i v takových podmínkách, kdy se lid moŕavskotřebovský třese zimou.
Zásadní otázka je pak původ zlaté ryby, kterou se snažil zodpovědět synovec pplk. Karase, mladý a nadějný genetik-ichtyolog Evžen Karásek. Problém je v tom, že v naší zemi je za zlatou rybu považován karas zlatý, který se ovšem při žádosti o splnění alespoň jednoho přání jevil jako zcela nefunkční.
Jako slibná varianta se jevil i karas stříbřitý, nicméně ani jedinci tohoto druhu při opakovaných experimentech nedokázali splnit byť ta nejjednodušší přání. Při testech schopností byly použity pro komunikaci mezi Karáskem a karasem tyto jazyky: český, ruský, anglický, německý, francouzský, španělský a lámaná vietnamština.
Poslední záchranou byla geneticko-bahenní sonda do hlubokého podkladu dna našeho Stříbrného jezera. A tam, ve vrstvách z roku 1794-1805 byly nalezeny šupiny karase stříbřitého se zlatavým zabarvením.
Karas stříbřitý
Na základě komplikované genetické analýzy bylo zjištěno, že současný karas ztratil vývojem nejen onen zlatavý tón, ale i schopnost vydávat zvuky. Posledním, a poněkud nostalgickým závěrem výzkumníků Moravskotřebovské literárně-historické, vlastivědné a lyžařské společnosti je potvrzení skutečnosti, že zlatá rybka známá z lidových vyprávění z naší biosféry definitivně vymizela.
Toto není karas stříbřitý.