KRISTÝNA I., ŠVÉDSKÁ
18.12.1626 - 19.4.1689
doba vlády - 1632 - 1654
druhá dcera švédského krále Gustava II. Adolfa a jeho manželky Marie Eleonory Braniborské. Byla švédskou královnou v letech 1632 až 1654. Po své abdikaci odešla ze Švédska a konvertovala ke katolicismu.
Královna Kristýna byla výstřední panovnicí i ženou. Je popisována jako nežensky vyhlížející, poměrně štíhlé postavy a malého vzrůstu, o výšce 150 cm. Mluvila hlubokým hlasem, potrpěla si na drsné žerty a její oblíbenou zábavou byly lov a také vojenské strategie, stejně jako sběratelství umění a kultura.
V březnu 1633 se sešel "riksdag" (švédský parlament), který jednomyslně prohlásil Kristýnu dědičnou švédskou princeznou a zvolenou královnou. Kristýna se tak stala v šesti letech věku královnou Švédů, Gótů a Vandalů, vévodkyní Finska, vévodkyní Estonska a Karélie a paní Ingrie.
Roku 1648 zasedali vyjednavači ve vestfálském městě Munsteru, aby dojednali mír a ukončení třicetileté války. Tehdy se Švédové pustili do poslední epizody této pro značnou část Evropy katastrofální války. Velký švédský vojenský kontingent vedený generálem Konigsmarckem prošel nezastaven až do nitra Čech a obsadil Prahu. Po jednodenním ostřelování Prahy přišla tajná zpráva od královny Kristýny, aby vojsko obsadilo Pražský hrad a zaměřilo se na uloupení tehdy proslulé umělecké sbírky císaře Rudolfa II. jako válečné kořisti. Před Švédy již odvezl Maxmilián I. Bavorský do Mnichova 1500 vozů s předměty z Rudolfovy sbírky a protestantští Sasové 50 vozů. Švédské vojsko získalo rabováním pro Kristýnu 500 obrazů, 70 bronzových soch, 370 vědeckých přístrojů, 400 indických kuriozit, stovky korálů, slonoviny, drahých kamenů, jantaru apod. To však královně Kristýně nestačilo, napsala si ještě o Rudolfovu knihovnu. 24 hodin poté byl podepsán vestfálský mír o ukončení třicetileté války.
Zejména v období své vlády, ale i později v Římě, se Kristýna obklopovala prospěchářskými muži, jimž poskytovala výhody, finance i úřady. Rozprodávala či rozdávala půdu a tituly.
Její korunovace na královnu se konala 20. října 1650 ve Stockholmu, což neodpovídalo tradici, protože králové byli vždy předtím korunováni ve městě Uppsala. Po zajištění nástupnictví pro svého bratrance Karla X. Gustava se Kristýna v roce 1654 vzdala švédského trůnu a vydala se na cestu do Říma. V prosinci 1654 konvertovala v Innsbrucku s velkou slávou ke katolicismu a přijala jméno Marie Alexandra.
Souřadnice
N - IVIXIIIVIIVIVI
E - IVIIIIVIIII0I