Pomlázkou dřív dostávaly ženy, krávy i stromy
U nás se nejvíce tradičních zvyků dodržuje na Velikonoční pondělí, pro které si snad každý pořádný mužský starší tří let nachystá pomlázku a košík na výslužku a vyrazí za děvčaty.
Co ale doopravdy o pomlázce víte? Každý kraj má pro ni své specifické názvy. Středočech například sotva bude vědět, co je to dynovačka, v Brně na vás zase budou koukat nechápavě, pokud budete mluvit o pamihodu. No schválně, věděli byste, co má na mysli ten, kdo mluví o kucaru, šmirgustu, korbáči (toto slovo se k nám dostalo až z Turecka), šihotě, čugáru, tataru, roučačce, kyčce nebo houdovačce?
Pomlázka pro cizince představuje násilí
Smysl Velikonoc je ve všech zemích stejný - oslavit jarní návrat k životu. Tradice se ale liší. Zatímco u nás je pondělní pomlázka něčím, co se zkrátka nedá vynechat, naši západní sousedé považují symbolické šlehání proutky za násilí páchané na ženách.
Mladé, většinou spletené vrbové či březové proutky však slouží k tomu, aby jimi muži předali ženám do těla životadárnou mízu stromů. Pomlázka měla pomlazovat, tedy omlazovat.
Kdo býval vyšlehán - a proč?
Ženy a dívky samozřejmě pomlázce neunikly a ani nechtěly; vždyť jim mladé proutky přece předávaly svou pružnost, zdraví a svěžest. Polechtání pomlázkou mělo u vdaných žen ještě další význam - umlčet jejich komandování a klevety. Hospodáři si ale s pomlázkou museli "posvítit" také na čeládku, alespoň pokud chtěli, aby byla i nadále pracovitá a nezahálela. Když dostala chasa co proto, vyšlehal statkář také krávu - to aby se brzy otelila, a ovocné stromy, které pak měly urodit co nejlepší plody.
I když jsou Velikonoce nejvýznamnějšími křesťanskými svátky, kdy si věřící připomínají umučení Krista a jeho Zmrtvýchvstání, nedodržují tradice jen křesťané. Toto období se prolíná také s předkřesťanskými oslavami a tradicemi. Pohané vítali jaro, radovali se z nového života a mnoho jejich zvyků se udrželo dodnes.
použité zdroje : internet
Jak uplést pomlázku?
Keš najdeš na souřadnicích
N 49°44.X E 13°18.Y+110