POSKOZENI SE TRESTA! Mystery Cache

Věnováno památce zeměměřiče K.,
hlavní postavy románu Franze Kafky
Zámek.                    

Úvod

Z historie mapování  

První zmínky o zeměměřičství v českých zemích pocházejí z 11. století. Ve 13. stol. už je zeměměřičství považováno za umění. Pochopitelně šlo tehdy jen o vyměřování pozemků, jejich hranic a výpočty ploch pro účely jejich zdanění. Za vlády Karla IV. došlo ke sjednocení jednotek délky a plochy a k dalšímu povznesení tohoto oboru. Postupně ovšem vyvstávala potřeba zmapovat pokud možno celé území států i větších územních celků. Známé jsou katastry tereziánský (za panování Marie Terezie) a Josefský (Josef II.)  S postupem matematiky a geometrie byly zaváděny stále přesnější zeměměřičské metody (triangulace) a přístroje (teodolity). Triangulace až donedávna převažovala, protože měřit úhly s potřebnou přesností nebyl problém, ale opravdu přesné měření vzdáleností čekalo v podstatě až na zavedení laserového a GPS měření.

Zeměkoule a zobrazovací metody

Země je (skoro) kulatá, ale mapa je kus papíru položený pokud možno na rovném stole. Problém, jak věrně zobrazit zemský povrch na mapě, řeší kartografie odedávna.
Rozměry Země (délky poloos zemského elipsoidu) se stále zpřesňovaly. Z posledních dvou set let známe elipsoid Zachův (před r. 1821), Besselův (1841), Hayfordův (1909), Krasovského (1940), IAG (1967) a současný WGS-84 (1984). Také byly objevovány četné způsoby promítání kulového povrchu Země do roviny mapy. V zásadě jde o promítnutí do roviny (vhodné např. pro Antarktidu nebo okolí severního pólu), na povrch válce (pro Afriku) nebo na povrch kužele (mapy celé Evropy, Asie a zvl. bývalého Sovětského svazu). Viz obrázek (převzat z (1)).

Někdy to ale nestačí a tak se promítá do úzkých (např. 6°) pásů (WGS-84 nebo S-42), jako kdybychom jimi chtěli polepit kouli a zhotovit si globus.

Pokračování historie na území rakousko-uherské monarchie, ČSR a ČR

• Katastrální triangulace 1821 – 1866. Používala Zachův elipsoid a jejím dědictvím jsou stále používaná měřítka katastrálních map 1 : 2880 (a 1 : 1440). Tehdy se totiž měřilo na sáhy.

• Vojenská triangulace 1862 – 1898. Používala už Besselův elipsoid.

• JTSK (Jednotná trigonometrická síť katastrální) 1920 – 1957. Její budování je spojeno se jménem přednosty Triangulační kanceláře ing. Josefem Křovákem. Jejím základem bylo 42 bodů v Čechách. Síť byla posléze doplněna  na 268 bodů.  V současnosti ji tvoří už přibližně 28 900 bodů (resp. 47 tisíc bodů I. až V. řádu). Ing Křovák zavedl vlastní zobrazení (S-JTSK) a příslušné souřadnice. Jedná se o dvojité kuželové konformní zobrazení v šikmé poloze, převádějící Besselův elipsoid do roviny prostřednictvím referenční koule. Používá se v geodézii v našem státě dodnes.  (viz. obr. z 30. let. Zobrazeny jsou jen body I. řádu. Zdroj (2))

• Astronomicko-geodetická síť 1931 – 1955. Křovákův systém měl určité nepřesnosti (posunutí a rotace v řádu úhlových vteřin, další chyby vznikly v důsledku převzetí řady bodů z doby rakousko-uherské monarchie) a tak pro přesná měření přestal vyhovovat. Proto byla vybudována tato nová, ještě přesnější síť na základě astronomických měření.

• Družicové sítě dále zpřesnily určování polohy i výšek. Používají se družice systému NAVSTAR a polohy získané ze satelitů jsou dále zpřesňovány pozemními vysílači systému GPS. Tak vznikly a vznikají sítě jako  NULRAD, DOPNUL, CZEPOS, systém ETRS89 a další.

Další systémy

• Zobrazení v systému S-42 se používalo v armádách zemí Varšavské smlouvy. Vycházelo z Krasovského elipsoidu. Známe ho i z turistických map KČT. Poznáme ho podle čtvercové sítě o straně 1 kilometru (čil 2 cm v obvyklém měřítku 1 : 50 000) a dále podle značky S-42 na horním okraji mapy.

• Systém WGS-84 vznikl pro potřeby armády USA. Jeho mapová verze v zobrazení UTM sice na mapě vypadá stejně jako v S-42, ale má jiné číslování čtverců a pásů a také nenápadnou značku WGS-84 na okraji mapy. Záměna map by nás dovedla asi 2 km jinam. WGS-84 vychází z elipsoidu WGS-84. Používají ho m.j. i současné mapy KČT 1 : 50 000.

Bodová pole a jejich rozdělení

Jedná  se  o  předem  vybudované  sítě  polohově,  výškově  a  tíhově  určených  bodů. Tyto body jsou trvale stabilizované a případně i signalizované. Bod daného bodového pole může být současně i bodem jiného bodového pole. Bodová pole se dělí podle vyhlášky č. 31/1955 Sb. (5) na:

•    Polohové bodové pole
•    Výškové bodové pole
•    Tíhové bodové pole 

Za zmínku stojí i Základní geodynamická síť pro sledování výškových změn zemského povrchu (37 bodů v ČR), síť 12 základních nivelačních bodů a 460 tíhových bodů (jeden je u kostela na Zámeckém náměstí, krycí desku bohužel dlaždiči při nedávné rekonstrukci náměstí odstranili a už nevrátili). Podrobnosti najdete v citované vyhlášce (5) a v (3).  

Jak je vidět, tak jde o složitou problematiku.  

Srovnáte-li ortofotomapu a současně platnou katastrální mapu určitého (třeba zrovna vašeho) pozemku, tak často zjistíte i značné nesrovnalosti. Dosud používané (analogové) katastrální mapy totiž jsou nekvalitní, více jak polovina těchto map vznikla ještě před rokem 1843 a dosavadní měření jejich chyby dále kopírovala. Český katastrální úřad o tom ví, bude v nejbližších letech všechny parcely přeměřovat a vytvoří mapy digitální.

Jak najít keš

Zavažte si pořádně tkaničky bot (rády se o trní rozvazují a mohli byste přijít k úrazu) a vydejte se konečně na finálku. Pozor, ať cestou k finálce odněkud nespadnete. Skála se pod nohama drolí a klouže to (obzvlášť po dešti)!

Poznámky

• Víte, jak to nakonec dopadlo se zeměměřičem K.? Tak to se neví. Jenom se zjistilo, že vlastně žádného zeměměřiče v té vsi nepotřebovali a že to zřejmě byl administrativní omyl zámeckých úředníků. 
  F. Kafka svůj román – jak je u něj bohužel obvyklé – nedokončil a začal zas psát něco nového. Četba je to ovšem velmi náročná. Kritici se shodují snad alespoň v tom, že si o tomto románu může každý myslet, co chce. Podle mne je to typická cimrmanovština a nevidím v tom nějaký hlubokomyslný existencionální přesah. Ale třeba se mýlím.

• V tomto oboru nepracuji a tak jsem se možná někde v textu dopustil nějaké nepřesnosti. Za připomínky budu vděčný.

• Literatura:
  (1) Učební text Mendelovy univerzity v Brně (?). Fragment. Autor neuveden. Dostupné z https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=59996
  (2) Čada, V: Přednáškové texty z geodézie. Dostupné na https://kgm.zcu.cz/studium/gen1/html/ch03.html
  (3) Stránky Zeměměřického úřadu.  http://bodovapole.cuzk.cz/
  (4) Rokytenský, O.: Ověření a doplnění polohového bodového pole v k. ú. Lesná (Brno). Bakalářská práce dostupná na https://dspace.vutbr.cz/handle/11012/35352
  (5) Vyhláška ČÚZK č. 35/1995 Sb.

*  *  *

GC8HZ0P  – verze 1.3 z 17. 1  2020

(CC BY-SA 3.0 CZ)  zeměměřič A., 2020