První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1382. K roku 1420 byly Saky zastaveny bratřím Václavovi a Janovi z Račiněvsi, v 16. století patřily městu Slaný a Nejvyššímu purkrabství Pražského hradu. V roce 1579 se ovšem uvádí vlastnictví obce Lidmily Žďárské z Martinic i jako součást kladenského panství Žďárských pánů. Dále lze dohledat další majitele obce - 1688 Marie Maxmiliána Eva Hýserlová, roku 1690 vnoučata z Lamberka, roku 1701 Anna Marie Františka z Toskánska a v roce 1705 obec patřila benediktýnskému klášteru v Břevnově.
Saky byly v roce 1869 pod názvem Sak osadou obce Pchery v okrese Slaný, v letech 1880–1921 osadou obce Pchery, v roce 1930 obcí v okrese Slaný. Od roku 1961 jsou součástí obce Třebichovice v okrese Kladno.
Saky byly v minulosti přifařeny k obci Pchery, odkud vycházela procesí vždy na svatou Annu směřující na pouť do Smečna. Většinou býval parný letní den, slunce stálo vysoko a svými paprsky dovedlo poutníkům pěkně zatopit. Za sackou zátočinou, na rozcestí, kde se polní cesta zvedala ku Smečnu, poseděli vždy poutníci na zeleném pažitu, aby si odpočinuli, možná krajíc chleba pojedli, vody se napili, nabrali sil ... a zase dál ubírá se procesí rozpálenou letní krajinou...
Pcherský farář, který doprovázel poutníky, nechal na tomto místě roku 1858 vysadit čtyři lípy, aby jejich stín ochraňoval pocestné.
Z vyprávění sackého kováře víme, že jen dvě lípy jsou původní. Dvě nevydržely, a tak blíže cesty byly vysazeny dvě jiné, z nichž se ujala jen jedna. Dnes tu máme lípy tři. Do počtu jedna schází. Roku 1885 byl u nich vztyčen dřevěný kříž. Torzo ztrouchnivělého kříže bylo po 100 letech odstraněno.
A tak vás také zvu k posezení ve stínu stromů, kde můžete v klidu rozjímat pod lípami, svědky živoucí historie. Na místo, kde 18. října roku 2019 v dopoledních hodinách vztyčen byl pod lipami sackými kříž nový dřevěný, "krásně kovaný a motivy lipovými zdobený"…
Dubový kříž měří na výšku 4 m (1 m je uložen do země), ramena jsou přes 2 m široká, průřez je 15 x 15 cm a váha dubového kříže je cca 240 kg, je napuštěn olejovým voskem k tomu používaným. Kříž vyrobil v Sakách truhlář Anton Benadikza.
Sacký kovář Standa Rovný vykoval vše v kovárně Mayrau, lipové listy s květy váží 7 kg, ostatní kování váží 93 kg a hřeby další cca 3 kg, takže celková váha okovaného kříže je asi 350 kg. Veškeré kování je pozinkováno a 2x natřeno speciální kovářskou barvou s umělou pryskyřicí a grafitem. Na kříži najdeme dva letopočty. První z nich, L.P. 1858, odkazuje na rok, kdy byly vysázeny lípy. Druhý letopočet, L.P. 1885, je připomínkou vzniku kříže v těchto místech.
A proč jsou na kříži zrovna lípové listy? Lípa je jeden z našich nejstarších stromů dožívající se v extrémních případech i tisíce let. Její houževnatost, vnitřní síla a dlouhověkost vděčí pověrám o její výjimečnosti. Proto také byly lípy vysazovány na počest všech důležitých momentů nebo na pietních místech – při narození potomků, křížků u cesty, obnovených náměstích nebo hřbitovech jako symbol síly a dlouhověkosti.
Z dalších církevních památek v obci najdeme restaurovanou barokní kapličku vystavěnou v 18. století a barokní kamenná sloupcová boží muka, která byla v roce 2014 restaurována a přemístěna z původního místa při silnici ke kapličce. Těmto dvěma památkám je věnována keš DCP #48. Severně od Sak byly nalezeny žárové hroby na úpatí vršku zvaném Lysý. Byla zde nalezena římská mince Hadriana Trajana.
Zdroj: Třebichovický měsíčník 10/2019, za upozornění na tyto informace patří poděkování slánskému matadorovi geocachingu, ashberrymu.
Informace o sérii Drobné církevní památky (DCP):
Série je otevřená. Drobné sakrální architektury je v našem regionu dost a časem by mohla být pěkně podchycena a zdokumentovaná část krajiny. Pokud by vás někoho tento záměr zaujal a chtěl vytvořit keš do série prosím jej jen o zachování tvaru názvu keše a volby DCP v kladenském okrese.
Do série Drobné církevní památky patří tyto keše:
X = celkový počet všech kovových hřebů, viditelně spojujících kov a dřevo