Zaniklé vesnice jihočeského pohraničí – Knížecí Pláně (Fürstenhut)

O této sérii kešek

Série Zaniklé vesnice Šumavy obsahuje následující obce:

Ačkoliv se jedná o mysterky, nevyžadují žádnou domácí přípravu a vše se dozvíte na úvodních souřadnicích.

O obci Knížecí Pláně (Fürstenhut)

Historie

Středověk

Neosídleno.

Ranný novověk

Z revíru Borová Lada byla 1792 vymezena část Fürstenhut, jakožto stráž knížete na hranici pasovského biskupství a Velkého Zdíkova. Místu se říkalo Krásná Vyhlídka. Byla zřízena lesovna, myslivna a mlýn na Červeném potoce, v 90. letech 17 stol. lesní domky a dva první dřevařské domy. Prvními dřevaři byli Josef Rothbauer a Peter Harant.

19. století

Nutnost zpracování dříví v pohraničních lesích vedla k tomu, že v roce 1799 dal kníže Schwarzenberg souhlas k tomu, aby si 48 dřevařských rodin postavilo své domky. Většina pozemků byla přidělena zájemcům ze Stach, ale těm nebylo vyhověno ulehčením podmínek, tak se většina zase odstěhovala.  Před samým počátkem 19. století totiž přivedl Johan Kortus do lesů na Krásné Vyhlídce na 50 rodin ze stachovské královské rychty. Svobodní Stachováci, kterým se  podařilo ze závazků šlechtě vyplatit již v r. 1617, však přišli do míst, kde platila přísná pravidla knížete Schwarzenberga. Ten se v době stoupajících cen dřeva rozhodl ze svých pozemků na Šumavě vytěžit co nejvíce a zájem dřevorubců byl velký a tak v letech 1800 - 1801 byla postavena nová vesnice, která dostala jméno Fürstenhut a která se až později, v roce 1877, objevila i v české podobě jména jako Knížecí Pláně.  Z původních Stachováků zůstalo jen 8 lidí a další zájemci přicházeli na Knížecí pláně z panství prášilského, vimperského a pasovského, aby si tu postavili domy, které jim však kníže, podle práva, které si vyhradil, mohl kdykoliv bez vysvětlování zabavit. Měli také omezené množství přidělené půdy, obdělat směli jen 2 korce z devíti a sebe i své potomky smluvně zavázali k těžbě dřeva pro knížete.

V roce 1824 byl postaven dřevěný kostelík sv. Janu Křtiteli. V roce 1840 zde stálo již 59 domů, a žilo zde 521 obyvatel. Byla zde škola, obecní úřad, čtyři hostince, myslivna, lesní hájovna, mlýn, pila a stanoviště hraniční stráže. V roce 1865 byla v Knížecích Pláních zřízena samostatná fara, tehdy zde v 60 domech žilo 725 osob. V pozdějších letech docházelo ke vzrůstu počtu domů, avšak počet obyvatel měl klesající tendenci.

V roce 1850 byla obec připojena pod správu obce Kunžvart, samostatný obecní úřad začal opět fungovat od roku 1902.

Na místě původního požárem zničeného dřevěného kostela byl v letech 1861 – 1864 vybudován kamenný kostel svatého Jana Křtitele. Od roku 1865 zde fungovala samostatná fara. Knížecí Pláně tehdy čítaly 60 domů a 725 osob. Později se obec dále rozrůstala, nicméně počet obyvatel klesal.

Do r. 1945

Poštovní úřad byl otevřen v roce 1913. V roce 1930 žilo v obci celkem 458 osob. Převážná část obyvatelstva byla německé národnosti, pouze 8 osob bylo národnosti české.

Po r. 1945

Po ukončení druhé světové války značná část místního obyvatelstva v poválečné době uprchla do Německa a tak řádným odsunem odešlo pouze 58 osob. Ještě v roce 1957 zde bydlelo 53 osob, avšak vznik zakázaného příhraničního pásma způsobil definitivní zánik obce. Kostel byl odstřelen roku 1956. Do současnosti se nedochoval žádný z dřívějších domů obce Knížecí pláně.

Po r. 1989

Současnost

Dnes se zde znovu nachází hřbitov, který byl obnoven ze zbytků náhrobních kamenů bývalými německými obyvateli v roce 1992. Na místě kostela byl vztyčen 13 metrů vysoký dřevěný kříž, který byl po vichřici v lednu 2007 nahrazen menším. V současné době je zde také penzion s restaurací Hájenka.

Zajímavosti

Stará lidová pověst uvádí vznik místního názvu poněkud jinak. Vypráví se v ní, že v době zakládání obce toto místo navštívil sám kníže Schwarzenberg, kterému však silný vítr odnesl jeho klobouk, jenž zůstal viset na jedné vysoké jedli. Jeden z místních dřevorubců rychle vylezl na strom, z něhož klobouk sejmul a předal jej knížeti se slovy: "Zde je Váš klobouk!" Kníže mu za jeho výkon poděkoval a prohlásil, aby na památku této události byla nová obec pojmenována Knížecí klobouk - německy Füstenhut.

Místní hajný Jan Hrdlička pomáhal převádět po válce přes hranici.

O obci Knížecí Pláně (Fürstenhut) se dočtete podrobněji:

https://www.photostruk.cz/cz/

K vlastní kešce

Na úvodních souřadnicích se dobře rozhlédněte.

Otočte se ze směru chůze vlevo, pár metrů od další studny vlevo uvidíte

Protože se jedná o sérii, nezapomeňte si v kešce opsat číslo a písmeno, které vám pomůže v určení umístění finální kešky.

Nápověda

Ve výši očí