Zaniklé vesnice jihočeského pohraničí – Hruštice (Wadetstift)
O této sérii kešek
|
|
|
Tato série mystery kešek vznikla jako součást projektu Photostruk https://www.photostruk.cz/cz/ , který je financován z prostředků Evropské Unie. Projekt si klade za cíl pomocí nástroje pracujícího s kolektivní znalostí, tzv. cowdsourcingu, lokalizovat a orientovat fotografie. Otevírá tak rozsáhlý archív Atelieru Seidel, obsahující fotografie, jež zachycují oblasti českobavorského příhraničí.
|
|
|
|
|
Georefencované a orientované fotografie nabízejí nové možnosti pro analýzy, rekonstrukci a dokumentaci zaniklých objektů či sídelních struktur, kombinací s dalšími údaji získanými pomocí archeologie a historickými vědami. Výsledkem jsou kartografická znázornění, 3D rekonstrukce a další modely. Pro vybrané lokality je testována možnost 3D vyobrazení a modelování.
|
|
|
|
|
|
|
|
Série Zaniklé vesnice Šumavy obsahuje následující obce:
|
Okres
|
Jméno_obce
|
|
Budějovice
|
Nové Hutě (Neuhütten)
|
|
Budějovice
|
Nové Hutě (Neuhütten)
|
|
Krumlov
|
Bližší Lhota (Vorderstift)
|
|
Krumlov
|
Cetviny (Zettwing)
|
|
Krumlov
|
Černá v Pošumaví
|
|
Krumlov
|
Dolní Borková (Mayerbach)
|
|
Krumlov
|
Frýdava (Friedau)
|
|
Krumlov
|
Frymburk (Friedberg)
|
|
Krumlov
|
Hruštice (Wadetstift)
|
|
Krumlov
|
Jablonec (Ogfolderhaid)
|
|
Krumlov
|
Kapličky (Kapellen)
|
|
Krumlov
|
Ondřejov (Andreasberg)
|
|
Krumlov
|
Pohoří na Šumavě (Buchers)
|
|
Krumlov
|
Polná (Stein im Böhmerwalde)
|
|
Krumlov
|
Rychnůvek (Deutsch Reichenau Bei Friedberg)
|
|
Krumlov
|
Svatý Kámen - klášter (Böhm. Reichenau - Maria Schnee - Kloster)
|
|
Krumlov
|
Vitěšovice (Kriebaum)
|
|
Krumlov
|
Žofín (Sofienschloss)
|
|
Hradec
|
Františkov - železárna
|
|
Prachatice
|
Bučina (Buchwald)
|
|
Prachatice
|
Chlum (Humwald)
|
|
Prachatice
|
České Žleby (Böhmisch Röhren)
|
|
Prachatice
|
Františkov - papírna (Franzenthal)
|
|
Prachatice
|
Horní Světlé Hory (Oberlichtbuchet)
|
|
Prachatice
|
Knížecí Pláně (Fürstenhut)
|
|
Prachatice
|
Nová Pec (Neuofen )
|
|
Prachatice
|
Nové Údolí (Neuthal)
|
|
Prachatice
|
Polka (Elendbachl)
|
|
Prachatice
|
Stodůlky (Scheurek)
|
|
Prachatice
|
Zátoň (Schattawa)
|
|
Prachatice
|
Želnava (Salnau)
|
Ačkoliv se jedná o mysterky, nevyžadují žádnou domácí přípravu a vše se dozvíte na úvodních souřadnicích.
O obci Hruštice (Wadetstift)
Historie
Středověk
Sídlo na návrší u levého břehu Vltavy se připomíná roku 1234 (tedy ještě před doložením hradu Rožmberk) a na téma jeho vzniku existuje více názorů. Je možné, že jej založil první milevský opat Jarloch (klášter založen roku 1184) i to, že do majetku premonstrátů přešlo místo z rukou krále Václava I., coby součást boletického újezdu při zemské stezce. Hruštice přešly pod benediktinskou kapli ve Frymburku, která od roku 1270 byla již farností a patřila pod proboštství Zátoň. Jindřich z Rožmberka listinou z 29. 5. 1305 převádí farnost ve Frymburku pod premonstráty v rakouské Drkolné, tedy v dnešním Schlaglu. Ve frymburské farní pamětnici je ves Hruštice na počátku 14. st. nazývána Velký Drozdov. U kláštera premonstrátů ve Schlaglu, který byl na počátku 14. st. v písemnostech nazýván česky Drkolná a latinsky Monans Plaga, byla frymburská fara, tedy i Hruštice, s malými přestávkami až do roku 1946. Hruštice se staly sídlem rychty a později obce, kam až do roku 1945 patřily Hrdoňov, Kovářov a Posudov. Jisté je, že od roku 1317 byla vesnice nazývaná Watnaw se 6 osedlými. Roku 1379 figuruje pod heslem Waczlawstiffl nebo Hruschticzie Watnaw (výraz Václavova Lhota má snad spojitost s lokátorem Václavem z Vyšného, purkrabím na blízkém Vítkově Hrádku) v rožmberském urbáři a zároveň při Frymburské rychtě.
Ranný novověk
Po třicetileté válce se ves s 8 usedlostmi uvádí coby sídlo rychtářství, které po polovině 19. st. přešlo v samostatnou obec.
19. století
Do r. 1945
V roce 1910 žilo v Hrušticích na 116 Němců v 11 číslech a do konce 2. sv. války přibyly ještě 2 adresy. Zdejší patrové usedlosti svíraly náves (do tvaru „U“) s kapličkou, Pachnerovým hostincem a mimo jádro fungovaly ještě 2 mlýny a pila. Je zajímavé, že převážná většina statků byla průjezdných, kde hospodářská část bývala na levé straně vjezdové brány spolu s výminkem a zadní část statku nebyla zastavěna.
Po r. 1945
Starobylé Hruštice zůstaly po odsunu bez lidí a v 50. letech zmizely pod vodou Lipenské nádrže. Při odsunu zde patřily tři statky a hostinec rozvětvenému rodu Pachnerů. Nad jezerem pak vznikla chatová osada stejného jména. Rodákem z Hruštic je básník Matthias Hofbauer (1872-1945), píšící ve zdejším dialektu.
Po r. 1989
Současnost
Zajímavosti
O obci Hruštice (Wadetstift) se dočtete podrobněji:
https://www.photostruk.cz/cz/
K vlastní kešce
Na úvodních souřadnicích se dobře rozhlédněte a vyberte si, co uvidíte. Odpověď vám dá souřadnice umístění kešky.
|
Kde jsi
|
|
pokud jsi na břehu Lipna, hledej na stromě u silnice na souřadnicích N 48°40.468' E 014°06.970'
|
|
pokud jsi na asfaltovém parkovišti, hledej za jeho obrubníkem na N 48°40.852' E 014°06.957'
|
|
jestli stojíš vedle velké třešně, hledej v jejím kmenu N 48°40.627' E 014°06.717'
|
Protože se jedná o sérii, nezapomeňte si v kešce opsat slovo, které vám pomůže v určení umístění finální kešky.
Nápověda
Ve výši kolen