Zaniklé vesnice jihočeského pohraničí – Dolní Borková (Mayerbach)

O této sérii kešek

Série Zaniklé vesnice Šumavy obsahuje následující obce:

Ačkoliv se jedná o mysterky, nevyžadují žádnou domácí přípravu a vše se dozvíte na úvodních souřadnicích.

O obci Dolní Borková (Mayerbach)

Historie

Středověk

Neosídleno

Ranný novověk

Neosídleno.

19. století

Osady Horní a Dolní Borková vznikly v podstatě takřka stejně. V roce 1806 dal tehdejší schwarzenberský knížecí ředitel panství v Krumlově Ernst Mayer podnět, aby bylo zkultivováno rozsáhlé lužní území, tehdy nazývané pestřický luh. Podle něho také dostal název jeden z potoků protékající luhem a podle něj zase osada podél něho založená - Mayerbach - Dolní Borková. 8.9.1813 získalo 13 osadníků právo usadit se od knížete Schwarzenberga, povolení přišlo 3.3.1814, další žádosti byly podány 18.10.1819 a potvrzeny 30.3.1820, dohromady šlo o 29 osadníků, převážně lesních dělníků, kteří pocházeli z Bližné, Krottin ( rychta Wegscheid), Brandenburku, Molnerstreitu ( panství Altenhof), Heligenstadtu, Lštína, Kuinigredu / H.Rakousko/, Multenberku ( Vyšší Brod ) a Čakova. Obyvatelé později pracovali v grafitových dolech nebo při těžbě rašeliny.  V 2. polovině 19. století se Friedrich Balling, ředitel tuhových dolů v nedaleké Černé poohlížel po zdroji levné rašeliny. Dosud byla do Černé dovážena z daleka (i z Rakouska) a parní stroje, pomáhající při těžbě i zpracování tuhy ji spotřebovali značné množství. Objev největšího místního rašeliniště proto Ballinga proto bylo velmi lukrativní. Zanedlouho tedy naplno započala těžba mezi Horní a Dolní Borkovou a v těžební sezóně se zde pohybovalo přes 400 dělníků, kteří speciálním dlouhým nožem vyřezávali rašelinové cihly - borky, které ženy rovnaly do hranic, aby uschly. Pro mnohé obyvatele Horní a Diolní Borkové i jejich širokého okolí to byl jediný možný výdělek. Těžba rašeliny začínala obvykle v květnu a během několika měsíců dlouhé pracovní sezóny se ze Schlachova luhu vytěžilo několik tisíc tun vysušeného fosilního paliva. Doprava do 8 km vzdálené Černé byla pro provoz tuhových dolů stejně důležitá, jako dostatek vytěženého paliva a proto došlo na konci 19. století ke zbudování úzkorozchodné železnice, která rašelinové cihly odvážela nejen do tuhových závodů, ale také do místního pivovaru. Většina dětí z obou Borkových chodila do školy do několik kilometrů vzdálené Dolní Vltavice, kde se učilo ve 2 třídách a tanečním sále na 250 dětí. Místní také navstěvovali zdejší kostel zasvěcený svatému Leonhardovi, patronovi oráčů a dobytka.Vlastní školy a kostela se v Borkové nikdy nedočkali, ačkoliv zde na přelomu století bydlelo přes 500 lidí.

Do r. 1945

Těžba tuhy měla poslední vrchol za 1. sv. války, poté již upadala, jeliko ložiska se vyčerpala a potíže s vodou, která doly zaplavovala, byly stále častější. S klesající těžbou tuhy pak samozřejmě poklesla i poptávka po rašelině těžené mezi oběma Borkovými.

Po r. 1945

Padlí ve 2. světové válce: z domu č.1 Johann Dolzer a Johann Pöschl, dům č.9 Alois Ernecker a Franz Fleischmann, dům č.10 Franz Pichler, dům č.11 Josef Peschl, dům č.18 Ludwig Haas, dům č.19 Franz Payer, dům č.20 Emil Kosak, dům č.30 Franz Hellinger a Adolf Helinger a Willi Helinger, dům č.33 Johann Heider, dům č.35 Adolf Ehrenreiter, dům č.37 Josef Kosak, dům č.39 Hans Mühlbeck a Franz Mühlbeck, dům č.41 Walter Andexinger, dům č.45 Johann Kosak a Walter Kosak. Po válce zůstala osada takřka vylidněná. Nedlouho poté, co se sem začal vracet život, bylo rozhodnuto, že se zamezí záplavám na Vltavě stavbou velké přehradní nádrže - Lipna. Domy v Horní i Dolní Borkové byly spáleny a těžba rašeliny na Schlachově luhu ustala. Fleissheim - Horní Borková zůstala na břehu, ale již zcela bez osídlení. Většina Schlachova luhu, stejně jako Dolní Borková, byly zatopeny. Ze zbytku rašeliniště, který se dnes nazývá Borková, se stala CHKO.

Zajímavosti

Těžba rašeliny: Rašeliniště zv. Schlachův luh od počátku 19. století ohraničovaly právě osady Horní a Dolní Borková. Vysoušené rašeliny, která tu byla na každém kroku, se používalo jako paliva namísto dřeva, které zde sloužilo pouze jako stavební materiál. Rašelina se používala také jako tepelná izolace a v nouzi se jí po rozemletí dalo stlát do stáje pod dobytek. Pro místní však skýtala hlavně možnost výdělku navíc.

O obci Dolní Borková se dočtete podrobněji:

https://www.photostruk.cz

K vlastní kešce

Na úvodních souřadnicích se dobře rozhlédněte a vyberte si, co uvidíte poblíž souřadnic. Odpověď vám dá souřadnice umístění kešky.

Protože se jedná o sérii, nezapomeňte si v kešce opsat slovo, které vám pomůže v určení umístění finální kešky.

Da es um eine Serie handelt, vergiss nicht das Wort in der Cahs abschreiben. Das Wort wird dann behilflich den Standort der finalen Cash zu bestimmen.