KEŠ NENÍ NA ÚVODNÍCH SOUŘADNICÍCH! PROSÍM, NEZASTAVUJTE NA DÁLNICI!!!
Ale já za to nemůžu…. Otřepaná fráze říká, že vězení jsou plná nevinných lidí. Taky je rozšířeno povědomí, že přiznání je polehčující okolnost… Což to i být může, soud k němu přihlédne. A může se i dost vyplatit, tedy při splnění dalších podmínek, a vést až k podmíněnému zastavení trestního stíhání či schválení narovnání, tudíž výpis z rejstříku trestů zůstane čistý.
Jestli se přiznám k tomu, co jsem udělal nebo ne, je už věcí strategie obhajoby a případně svědomí.
Ovšem ke spáchanému skutku má jeho pachatel vždycky nějaký vztah, prostě s něčím se do toho pouštěl (pokud tedy nebyl nepříčetný). V trestním právu je třeba se tímto vztahem zabývat, protože platí odpovědnost za zavinění (lat. mens rea), a rozlišujeme proto zavinění úmyslné (dolózní) nebo nedbalostní (kulpózní). K trestnosti činu je třeba úmyslné zavinění, není-li zákonem výslovně stanoveno, že postačí zavinění z nedbalosti.
U úmyslu i nedbalosti rozlišujeme dva typy – to, co je tučně, je taková oblíbená zkoušková mantra ;-):
Úmysl:
Přímý: ve zkratce „věděl a chtěl“… způsobem uvedeným v zákoně porušit nebo ohrozit zákonem chráněný zájem.
Nepřímý: „věděl, že může a byl s případnými následky srozuměn“
Jde tedy o případy, kdy hlavní účel jednání byl jiný (např. vybít si vztek, zvětšit zisk) a pachateli bylo lhostejné, jestli tím někomu uškodí, a proto takovou újmu vědomě riskoval. Rozhodující je vědomí rizika.
Nedbalost:
Vědomá: „věděl, že může, ale spoléhal, že se to nestane“ - věděl, že může způsobem uvedeným v zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že k tomu nedojde.
Nevědomá: „nevěděl, ačkoliv vědět měl a mohl“ - nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl.
§ § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § § §
My tu máme dva sousedy, kteří řeší obvyklý problém:
Pepa má psa, čivavu Bedřicha. Jenže Pepa má spoustu práce, často není doma a tak je Bedřich smutnej, a celé noci a někdy i dny, když teda Pepa není doma, pláče…totiž, štěká a vyje a škrábe na dveře... Láďa bydlí o patro výš, než Pepa, má psy rád, ostatně pracuje jako veterinární asistent, ale ještě raději má svůj klid a v noci ticho.
Tak a jakpak se s tou situací hoši srovnali:
- Varianta „Hans Christian Andersen“:
Láďa zašel za Pepou a požádal ho, jestli by s Bedřichem a jeho steskem nešlo něco dělat. A protože Pepa je rozumnej, tak řekl: „Ale samozřejmě, já Bedřichovi domluvím a už se to nikdy nebude opakovat. To bych si nevzal na svědomí, že v ordinaci něco z nevyspání provedeš! A vlastně stejně bych měl být víc doma.“ A jak řekl tak udělal a od té doby byl klid.
- Varianta „………..“ (dosaďte libovolný emočně zabarvený výraz):
Láďa zašel za Pepou a požádal ho, jestli by s Bedřichem a jeho steskem nešlo něco dělat. Pepa otevřel dveře jen na řetízek a pravil: „Milej zlatej ………… hákuju jako …………..a když přijdu domů, tak……. Nějakej…………mi nebude říkat……..Já mám právo………….A vůbec…………..!!!! ………..
!!!!!! Je ti to doufám jasný!!!!“ Bum, dveře se zavírají.
Tak. A Láďovi to bylo zcela jasný. A jakpak se s tímto poznáním vypořádal?
- Obyvatelé městečka mají skupinu na Facebooku. A tak Láďa nelenil a hned pěkně zčerstva si tam ulevil: „ Všichni pejskaři jsou naprostí bezohlední idioti. Tohle čoklařství už přesahuje všechny meze a všichni už toho mají tak akorát dost! Všude h…a, v baráku bordel ve dne v noci a nikdo s tím nic nedělá. Myslím, že je čas to začít řešit jednou provždy! Jen si dávejte na ty svoje pejsánky pozor, aby si neporanili tlapičky a nebolelo je bříško! Je čas vrátit město lidem!“
- Láďa počkal za rohem na Pepu, až půjde domů. Pak ho vzal mečem naplocho a pak taky píchl naostro. Asi patnáctkrát.
- Láďa si počkal na Pepu za rohem, pak na něj vystartoval, praštil ho mečem naplocho do hlavy a utekl. Pepa se sesul k zemi, uhodil se do hlavy a následkem téhle eskapády byl dva týdny v pracovní neschopnosti.
- Láďa položil před Pepův byt salám, do kterého vpravil uspávací prostředky – doufal, že pes salám objeví, bude snad aspoň jednu noc spát a on taky. No jo, jenže salám nenašel ani Pepa, ani pes, ale sousedovic dítě, které jej kus snědlo a skončilo s otravou na jednotce intenzivní péče.
- Láďa využil chvilky, kdy Pepa nechal uvázaného psa před vchodem a vracel se pro odpadky, a psa odvázal a chtěl, aby pes utekl. To se také stalo, ale pes na útěku byl zmatený, namísto do lesa vběhl do přiléhající hlavní silnice, kde způsobil hromadnou nehodu autobusu a tří osobních vozidel.
A co potřebujete ke zjištění umístění kešky?
- Zjistěte v jakém paragrafu trestního zákoníku najdete definován úmysl?
- Právní kvalifikace (paragraf) otravy psa, totiž vlastně dítěte?
- Až na jak dlouho by se mohl Láďa dostat do vězení za to, co napsal na Facebook?
- Jestliže je skutek z bodu 3. úmyslným trestným činem, zapište si pětku. Jestliže to je nedbalost, napište si devítku.
- Copak to Láďa provedl odvázáním psa ve smyslu trestního zákoníku (opět paragraf)?
- Je nedbalost definována v trestním zákoníku? V jakém paragrafu? Přičtěte k číslu číslo trestního zákona, který byl zrušen k 31. 12. 2009.
- Kde najdeme odpovědnost za škodu způsobenou informací nebo radou? Proveďte ciferaci.
Výborně, máte? Teď už o zavinění něco víte a možná se ještě leccos dozvíte, takže hurá na mensrea.cz.