Černá studánka

Úvodní souřadnice keše vás přivedou ke studánce, které místní říkají černá. Ne snad proto, že by z ní vytékala špinavá voda, ale proto, že se v jejím okolí vyskytuje břidlice.

Břidlice je typickou nerostnou surovinou, která charakterizuje Nízký Jeseník. Je to částečně metamorfovaná usazená hornina tvořená drobnými krystalky křemene, jemnozrnnými slídnatými minerály (sericit, chlorit), jílovými materiály, pyritem a tmavým pigmentem (organická hmota, grafit, magnetit).

Jak břidlice vznikla? Před více než 330 milióny let se na území dnešního pohoří Nízký Jeseník rozprostíral mořský záliv. Řeky, tekoucí z hor Českého masívu vystupujícího na západě, splavovaly do zálivu zvětralé horniny, štěrky, písky a bahno. Při tektonických otřesech docházelo k dalšímu splavení a usazení sedimentů v hlubších mořských pánvích. V dlouho trvajícím procesu pod vlivem vysokých tlaků a teplot se vrstvy hornin usazené na mořském dně přeměnily v šedočerné kulmské horniny.

Kulmské horniny jsou v Nízkém Jeseníku uloženy v pruzích protažených ve směru SSV – JJZ tvořených převážně šedým pískovcem (drobou) a břidlicí. Podle stáří hornin jsou seřazeny do čtyř hlavních ložiskových pásů, přičemž břidlice jsou zastoupeny ve třech souvrstvích: 

• Andělskohorské souvrství (Dalov, Huzová, Břidličná, Velká Štáhle, Dětřichovice), 
• Moravické souvrství (Velká Střelná, Boňkov, Budišov nad Budišovkou, Nové Těchanovice, Zálužné, Jakartovice, Hořejší Kunčice, Svobodné Heřmanice),
• Hradecko-kyjovické souvrství (Odry, Budišovice, Kyjovice).

Zkamenělý život. Stopy po čilém podmořském životě můžeme v břidlici najít i dnes, říká se jim fosilie. Oderská břidlice není na fosilie příliš štědrá, na Vítkovsku a Budišovsku jsou naleziště bohatší. K nejkrásnějším zkamenělinám živočichů v Krajině břidlice patří hlavonožci, goniatiti, lilijice a mlži, které zastupuje rod posidonia. Nálezy posidonií byly tak časté, že se kdysi břidlici v Moravickém souvrství říkalo „moravická posidoniová břidlice“. Časté jsou také nálezy zkamenělin rostlin, stromovitých přesliček, plavuní a kapradin, které rostly v přímořských močálech (například lom u Budišovic).

Dlouhodobé, mnoho miliónů let trvající variské vrásnění probíhalo v různých oblastech s velkým časovým posunem. Při jedné z posledních fází, zhruba před 330 miliony let, došlo také k vyvrásnění kulmských hornin. Souvrství kulmských drob, břidlic a slepenců byla vyzdvižena nad mořskou hladinu a horotvorným tlakem zvrásněna do složitého systému vrás a příkrovů. Kulmské horniny byly vyvrásněny do jednotného směru, od něhož se jen málo odchylují (směr SSV-JJZ).

Lom ve Staré Vsi u Bílovce - Krásné odkryvy dokumentující vrásovou stavbu východní části Nízkého Jeseníku (Kyjovického souvrství) můžete spatřit v 10 m vysoké stěně opuštěného lomu ve Staré Vsi u Bílovce. Je zde zřetelně patrné nejen vrásnění, ale také tři mírně ukloněné přesmyky, které vypovídají o tom, že vrásnění kulmských hornin bylo doprovázeno sunutím horninových bloků přes sebe.

Vrásový soubor u Klokočůvku - Méně impozantním, avšak velmi výstižným místem, kde můžete vrásnění kulmských hornin sledovat, je přírodní památka Vrásový soubor u Klokočůvku. Vrása ve Flascharově dole Návštěvou Flascharova dolu získáte představu o horotvorných procesech, při nichž vznikaly obrovské tlaky formující horniny do dnešní podoby oderské krajiny. Nabídneme vám možnost vidět vrásy nejen v řezu, ale také jejich obnažená čela (antiklinály) a částečně vytěžená ramena.

Vrása ve Flascharově dole - Návštěvou Flascharova dolu získáte představu o horotvorných procesech, při nichž vznikaly obrovské tlaky formující horniny do dnešní podoby oderské krajiny. Nabídneme vám možnost vidět vrásy nejen v řezu, ale také jejich obnažená čela (antiklinály) a částečně vytěžená ramena.

Jak na kešku?

Je to jednoduché na úvodních souřadnicích najdete informační tabuli s druhým zastavením naučné stezky. Z jedné strany je mapa (rozměr 20xAB cm), zdruhé strany tři čtvercové obrázky (rozměr CxC cm). Na bílém sloupku u schodiště jsou čísla A,D / E-DB. Keška je na souřadnicích: N 49°39.0E(B-D)', E 17°49.AB6'