Skip to content

Krásná Hora nad Vltavou Multi-cache

Hidden : 12/10/2019
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


28.10.2023 - 3. přesun finálky, tentokrát cca 14 m od 1. polohy - změna vzorce a hintu

Krásnohorsko-milešovský zlatorudný revír 

Krásná Hora nad Vltavou

V roce 1863 se pravp. poprvé osobně setkaly dvě významné osobnosti české literatury. Starší a již úspěšná Karolína, rozená Johana Nepomucena Rottová, provdaná Mužáková, navštívila mladičkou ani ne šestnáctiletou Alžbětu Pechovou za účelem vydání Alžbětiny prvotiny. Sama vystupujíc pod pseudonymem dle rodiště svého manžela v Podještědí navrhla začínající básnířce, aby též použila vhodné umělecké jméno. Alžběta si vzpomněla na rytíře Václava Pecha z Krásné Hory, jemuž byl udělen rytířský řád v r. 1605, o kterém ji často vyprávěl její otec Ondřej Pech (který se sám neúspěšně pokusil prokázat přímou rodovou návaznost a získat přídomek Krásnohorský). Své rodné jméno Alžběta nahradila jeho českou variantou Eliška. A tak se stalo, že už od školních lavic je nám všem nejznámější osobností spojenou s tímto městem slavná spisovatelka, která není zdejší rodačkou a ani zde dle známých pramenů nikdy nežila. Však my kačeři také používáme své kačerské jméno, svůj Nick.

Dějiny tohoto města jsou však mnohem starší. Krásná Hora byla založena na planině pod vrchem Strážník (522 m n.m.), který býval důležitým strážním místem na župní hranici (od 10. století velké župy kamýcké). Přesné datum založení obce není známo, je však jisté, že již počátkem 14.století se u Krásné Hory dolovalo zlato, z něhož král Jan Lucemburský dal razit zlaté mince. Osada zde byla asi již dříve - asi koncem 13.století, kdy se zde těžilo zlato rýžováním. Doly u Krásné Hory a u Pomuk (nynějších Podmok) náležely České koruně a Krásná Hora je za krále Jana Lucemburského připomínána mezi horními městy v Čechách. Město získalo řadu privilégií, které potvrdili další panovníci: Karel IV. (1351), Jiří z Poděbrad (1458), král Vladislav (1479) a posléze Ferdinand I. (1538). Od poloviny 16. století nastaly pro Krásnou Horu důležité změny, které byly i počátkem postupného úpadku města. Od roku 1554 přestává být Krásná Hora královským městem, krásnohorští ztrácí vzácné výsady a práva a stávají se poddanými robotníky. Roku 1562 prodal Ferdinand I. zdejší doly Kryštofovi Silberovi, což mělo za následek úpadek dolů, zchudnutí města a celkový úpadek dovršila 30.letá válka. Krásná Hora měla pak celou řadu vlastníků. Dolování ve 30.leté válce zcela zaniklo. Teprve na začátku 18.století se zahajují pokusy o nové dolování a to mezi roky 1700 až 1712. V roce 1839 byla založena šachta Václavka (v blízkosti Milešova), roku 1859 šachta Anna, v blízkosti šachty Václavka. V roce 1867 byl objeven zlatonosný kyz na vrchu Strážníku. Prvním významnějším podnikatelem v těžební činnosti byl Josef Vang z Kňovic, který koupil šachty Václavku a Annu a založil důl Kateřinu severozápadně od Krásné Hory v Jamném. V roce 1871 byl nucen Vang všechny doly prodat Emanu Kittlovi z Prahy (otec Emy Destinové), který založil šachtu Jindřišku u Proudkovic (hloubka 285 m), Marii západně od Krásné Hory (hloubka 156 m), důl zvaný "Nová šachta" 700 m od dolu Marie (150 m), důl Otto v samotné Krásné Hoře (134 m) a nejposledněji roku 1900 byl založen důl Puš asi 500 m východně od Krásné Hory. U dolů Jindřiška a Marie byly vybudovány úpravny rudy. Až do roku 1884 se těžil v okolí Krásné Hory pouze antimon, potom i zlato. Největšího rozkvětu dosáhly doly roku 1881, kdy zde bylo zaměstnáno 700 horníků a měsíčně se těžilo 1200 centů antimonu, 24 kg amalgamu a rýžovaného zlata, 25 centů kyzu, jenž obsahoval v každém centu 150 gramů zlata. Těžba antimonu a zlata pokračovala s přestávkami do roku 1992, kdy byl uzavřeny poslední jámy Marie a Nová. (N 49° 36.208' E 14°15.586')

Jak na keš:

V místě značky P1 zaparkujete na náměstí v jeho jednosměrné jižní části. Pokud zde nebude místo můžete zkusit štěstí před školou a kostelem P2 a dále dolů v ulici ke hřbitovu. Indicie pak získáte průzkumem 6-ti pamětihodností města.

1. stage  N 49° 36.254' E 14° 16.646' 

Tvrz   Mohutná budova bývalé tvrze, postavené pravděpodobně Janem Vorlem z Plavče po roce 1556. Po roce 1576, kdy ji získali Lobkowiczové, tvrz ztratila funkci panského sídla a byla přestavěna na barokní sýpku. Ta se pak postupně stala skladovací, kancelářskou a obytnou budovou hospodářského dvora. Po mnoha letech chátrání byla sýpka zrekonstruována (2021-2022) na městský úřad a výstavní prostory. O historickém původu svědčí jak silné kamenné zdivo, tak velký žulový balvan nebo přímo skalní výchoz v patě jižní stěny s výraznou vodorovnou křemennou žílou. Podle názorů historiků je jádro budovy možná ještě mnohem starší než je uváděné 16. století. Ciferujte číslo silnice vedoucí okolo tvrze a získáte indicii A.

2. stage  N 49° 36.256', E 14° 16.574'  

Kamenný korec  Jen pár kroků od Mariánského sloupu se nachází na čtverhranném kamenném podstavci okrouhlá miskovitá míra s malým otvorem na straně, podstavec je mladší než miska a nese letopočet 1822. Tato míra sloužívala k měření obilí na trh přivezeného: zajeli s vozem až k ní, nasypali obilí a po odměření obilí vypustili otvorem do pytle. Původně stála na parcele domu čp. 27 (naproti jižnímu vstupu do kostela) a na náměstí byla umístěna až v minulém století. Korec čili strych = 93 l, dělil se na věrtele, věrtel na 4 měřice a měřice na 12 žejdlíků. Žejdlík nám tu vlastně z historie zůstal a to tehdy, když vám natočí hostinský lehce pod míru. Kolik korec obsahoval věrtelů?  Poznamenejte si toto číslo jako B.

3. stage  N 49° 36.252' E 14° 16.571'  

Mariánský sloup  Uprostřed náměstí v Krásné Hoře stojí od roku 1772 barokní sloup s pozlacenou sochou Panny Marie, kterou ulily ze železa rožmitálské hutě roku 1862. Původní dřevěná soška se nachází na domě čp. 41. Na sloupu jsou uvedeny dva výrazné letopočty. U letopočtu nadepsaného AD je zajímavé, že první a poslední číslice jsou vysekány vzhůru nohama, aby výsledný nápis působil dle tehdejších náhledů na estetiku. Zdobnými barokními spirálami je ukončen sokl sloupu. Na horním konci soklu jsou pak vytesány drobné kvítky. Jsou čtyři a vzhledem k blízkosti jihočeského panství významného šlechtického rodu by se dal očekávat určitý počet vytesaných okvětních lístků. Sloup pravděpodobně s tímto rodem nic společného nemá a okvětních lístků je jiný počet a to C

4. stage  N 49° 36.251' E 14° 16.471'

Kostel sv. Mikuláše    První písemné zmínky o kostele v Krásné Hoře jsou z roku 1363. Kostel byl založen řádem premonstrátského kláštera v Milevsku. Počátkem 19. století se již nepoužíval pro bohoslužby a dne 26. února 1839 se samovolně zřítil. Jeho podoba se nezachovala. Stavba nového kostela započala až po více než deseti letech, roku 1850, a dokončen byl koncem roku 1854. Hlavní loď má rozměry 22,5 × 21 m, čtyřmi čtverhrannými sloupy je rozdělena na tři části. Okna jsou obloukově zaklenutá, zdobená barevnými vitrážemi českých patronů sv. Jana, Vojtěcha, Václava, Anežky, Lidmily a Prokopa; zároveň nesou informace o dárcích, kteří na jejich výzdobu přispěli. Roku 1857 byl přemístěn hřbitov nacházející se okolo kostela. Spočítejte všechny schody vedoucí od ulice až do dveří kostela a výsledek ciferujte do D.

5. stage  N 49° 36.237' E 14° 16.462'   

Památník padlým   Mezi kostelem a školou byl postaven v roce 1927 u příležitosti 10-tého výročí bitvy u Zborova 4,5 m vysoký pomník na počest padlým v první světové válce. Představuje vojína s puškou a tornou, jak se dívá zasmušile do dálky. V pomníku jsou osazeny schránky s prstí z bojišť Terron, Zborov a Dos Alto. Po stranách pomníku jsou vyryta jména 104 padlých z X vesnic. E = X - 4

(Nejen mince má dvě strany.)

6. stage  N 49° 36.265' E 14° 16.473' 

Památník letců  Dne 5.září 1929 při závěrečném vojenském cvičení 2. a 5. bývalé pěší divize se srazila blíže Předního Chlumu dvě letadla, pozorovací a stíhací. Osudná sražka si vyžádala životy tří letců od 1. pluku T.G.Masaryka ve Kbelích. Odhalení památníku se konalo 13.července 1930. Hledej letadlo a zjisti kam letí. Za školu 0, do kostela 1, na náměstí 2 ? Doplň do F.

Kontrola:  A+B+C+D+E+F = 21

28.10.2023 - 3. přesun finálky, tentokrát cca 14 m od 1. polohy - změna vzorce a hintu

Kešku hledejte na pozici     N 49° 36. AF(B-D-A)' E 14° 16.(E-C)(A+E)D'    

Je to k ní trochu dál, ale proč se neprojít. Odměnou vám bude vyhlídka na Krásnou Horu. 

Lovu zdar!

Additional Hints (Decrypt)

yrgnqyb gv ancbiv xhql xr xrfv cbq xnzrarz mn xnzrarz

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)