Na úvodních souřadnicích keš není, tam je jen dům, který vypadá, jako kdyby v něm mohlo bydlet strašidlo.
Strach je přirozená vlastnost živočichů, jedna z prapůvodních emocí, které ovlivňovaly přežití, spolu s agresí. Dává nám vědět, že místo nebo objekt nám může být nebezpečný a měli bychom se od něj vzdálit.
Jedním z častých spouštěčů jsou neznámé či stísněné prostory, které jsou k nalezení třeba ve starých neobývaných domech. Takových, kdy se na vás někdo nebo něco může kdykoliv vyřítit zpoza rohu a přitom si musíte dát pozor, až se budete snažit prchat, abyste se vyhli stěnám a překážkám po cestě. Strachu nahrávají i vlivem zubu času a nedostatkem údržby uvolněné části, které pak vzájemnými pohyby vydávají různé hlasité zvuky. Reálným nebezpečím může být i ztrouchnivělá podlaha.
Pro některé lidi, nezvyklé na přírodu, takto mohou působit i lesy, zvláště v noci. Kmeny působí jako překážky, listí a jehličí snižuje viditelnost, a pod nohami se motají kořeny, kameny, a občas nějaký ten sráz. Také se v nich mohou skrývat nebezpečná zvířata - medvědi, vlci, hadi, divočáci. Ovšem zde v Evropě je lidé výrazně zredukovali a způsobili, že se lidem raději vyhnou, a tak si s nimi na většině území po většinu roku není potřeba dělat starost, narozdíl od hustých porostů například v Kanadě.
Samostatnou kapitolou jsou různá strašidla, která se s těmito tísnivými místy pojí a dělají je strašidelnější, než skutečně jsou. Mohou být vybájená z náhod a legend nebo skutečná ale nedokázaná. Taková prý obvykle chtějí mít klid a snaží se nezvaným hostům nahnat strach a tím je vypudit.
Strašidlo na souřadnicích použilo strategii jinou: Za to, že ho nebudete rušit, předalo svými možnostmi souřadnice, na kterých můžete najít poklad:
oiiiiIOOOOoiiIIoOIIIIOOoooOIIIOOOII