Dobrý den. Otevřeli jste další kousek ze série Sto Sokolských keší národu. Jedná se o noční letterbox, proto upozorňuji předem než se pustíte do čtení, na nutnost dostatečného vybavení (viz atributy) při samotném hledání pokladu. Povídat o tom, že si sami zvýšíte terénní obtížnost při odlovu ať už v dešti či zimně snad ani nemusím. Cestu zpět na doporučené parkoviště či MHD můžete vybrat ze dvou variant, buď tak, jak jste přišli, nebo nebezpečnější, ale za to kratší.
Rod Kabeláčů a Sokol Zbraslav
Jméno Kabeláč je neodmyslitelně spjato s jednotou Sokola Zbraslav. Oba Františkové (otec a syn) se významně podíleli na rozvoji zbraslavského Sokola a byli nejenom výbornými sportovci, ale i muzikanty – tyto dva zájmy je provázely celým životem.
František Kabeláč st. (1879–1941) odešel v 16 letech na vojnu k hudbě a stal se vojenským kapelníkem. V roce 1903 byl zvolen náčelníkem jednoty Sokola Zbraslav. Činnost sokola, která se do té doby slibně rozvíjela, přerušila I. světová válka. Pravidelná, cvičení pod vedením Františka Kabeláče byla obnovena až v roce 1919, kdy byla zahájena příprava na VII. Všesokolský slet (1920). V té době vedl F. Kabeláč st. jako vojenský kapelník i Pěvecký sbor na Zbraslavi. Pro veřejná cvičení složil několik pochodů. Po skončení vojenské aktivity se stal vrchním kontrolorem Okresního úřadu Praha – jih. Ve funkci náčelníka skončil v roce 1928 po 25 letech. Stal se náčelníkem Sokola Chuchle a pracuje v náčelnictvu sokolské župy Jungmannovy na Smíchově. Při odchodu v roce 1941 dostal od župy zvláštní poděkování. V červnu téhož roku však zemřel. Smuteční průvod za obrovské účasti veřejnosti vedl z Československého kostela k mostu přes Krňov, kde se konalo poslední rozloučení.
Po valné hromadě v roce 1928 se stal náčelníkem František Kabeláč ml. (1904–1968), syn odstoupivšího náčelníka, organizátor výletů, muzikant, společenský člověk, který se rád bavil. V roce 1934 se poprvé konaly sokolské šibřinky, které se posléze staly pevnou součástí zbraslavského kulturního života. Pokaždé bylo dáno určité téma (tzv. raz) – např. Sjezd slovanských národů v Dubrovníku (1934), Pohádkou do světa (1935), Proč bychom se netěšili (1946), Cirkus (1948). Uspořádání šibřinek bylo pro náčelníka Kabeláče náročné. V létě psal scénář, vymýšlel tance učinkujících. Vybral hudbu a pak rozepisoval noty pro orchestr Jaromíra Vejvody, který doprovázel vystoupení. S učinkujícími vše nacvičil a k tomu je doprovázel na piáno. Ani učinkující to neměli lehké. Kromě nácviku si museli opatřit kostýmy, které si půjčili, nebo ušili sami. Odměnou jim byl úspěch a popularita šibřinek, na které se těšila celá zbraslavská veřejnost. Na počatku války byla obec sokolská rozpuštěna, F. Kabeláč ml. se zapojil do sokolského odboje jako zpravodaj Povltaví. Po válce se činnost jednoty obnovila, ale po únoru 1948 se vše změnilo. F. Kabeláč ml. v roce 1949 abdikoval na funkci náčelníka s odůvodněním, že by si s novým výborem nerozuměl. V roce 1950 však ještě připravil poslední šibřinky s půlnoční scénou V pekle. Kulisy a výprava – pekelná, tedy rudá. Učinkují Lucifer, bubeníčci, čerti a čertice, topiči a dušičky. V rytmu bubnů pečou topiči v kotlích hříšné duše za rejů čertů. Duše se brání a vystrkují zpod poklic hlavy i ruce. Scéna se divakům líbila. Ne však přislušnikům SNB, kteří si pozvali autora na tříhodinový výslech. V roce 1952 došlo ke sjednocení tělovýchovy a zastavení činnosti sokola. V roce 1968 sice vznikl pokus obnovit Českou obec sokolskou, ale srpnová okupace vojsk Varšavské smlouvy a následná normalizace tyto snahy zmařily. V prosinci roku 1968 František Kabeláč ml. zemřel. Bratři a sestry se přišli rozloučit se svým náčelníkem v sokolských krojích.
Miloslav Kabeláč
Jak se můžete v listingu dočíst, tak v a okolo sokola Zbraslav se pohybovalo mnoho známých osobností. Asi nejznámnější osobu o které se můžeme zmínit , byl zakladatel sokola pan Miroslav Tyrš, jenž nějakou dobu žil v domě na Zbraslavy nedaleko sokolovny. Ve vile dnes má sídlo pobočka Zbraslavských rybářů a staré časy připomíná už jen malá pamnětní deska na čelní fasádě domu.
Jak na keš,
Již od začátku víme, že se jedná o noční sice městský letterbox, ale i zde se najdou místa, kde v noci lišky dávají dobrou noc, tma by se tam dala krájet nožem a naopak přes den si v onom místě člověk připadá jak na Václaváku. A ještě jednu důležitou zprávu vám zdělím. Aby těch výmyslů nebylo málo, upozorňuji na další. Zapomeňte na obrázkovou navigaci. Hezky budeme číst až do konce a pak budete-li mít trochu štěstí najdete ten poklad.
Na úvodních souřadnicích je jasné, že keš není. Za to tady stojí Zbraslavská sokolovna a u ní značka s omezením rychlosti na ?km za hodinu. ( Za otazník si napište indícii A - rychlost na značce) Od tohoto místa uděláme pár kroků z kopce a odbočíme do leva. Projdeme podél divadla ulicí Žitavského až na náměstí. Zde se dáme cestou přes náměstí k památníku obětem první světové války. Na památníku zjistěte indícii B, C a D. B- počet jmen obětí ze Zbraslavi 1, C- počet jmen obětí ze Zbraslavi 2 a D- počet jmen obětí ze Zbraslavi 3.Od památníku jdeme k restauraci Škoda Lásky. U ní opět odbočíme doleva,po pár krocích je hned odbočka do prava . Nacházíte se v ulici na jejímž konci je bysta známého spisovatele. Zapište si jméno spisovatele jako indícii E. Projdeme v pravo kolem bysty, levou stranu necháme těm co již mají odloveno a vrací se zpět. Pozvolna stoupáme vzhůru jako bychom se chtěli dotknout nebes. Že už máte toho šplhání se nocí dost. Tak tedy dobře, nyní je čas zjistit souřadnici kam dál. Doplňte A až E do souřadnice N 49° AE.BCA' E 14° 23.BDC'. Přemněň A až E ve správná čísla v tabulce indícií a dojdi na určené místo. Dále nás už povedou jen bludičky. Dej si pozor, ať se skamarádíš s těmi hodnými, jinak v místní lokalitě zanecháš svoje kosti. Tma nic jiného snad ani není vidět. A jejda, ve tmně se po naší levé ruce objevuje plot a v parvo na nás nedlouho po nalezení plotu vykoukne zajímavá stavba. Tu si na křižovatce cest necháme za zády. Najdeme poslední tři bludičky. U té třetí odbočíme do leva. Popojdeme pár metrů v před. Aha, zase musíme někam odbočit. Tak tedy opět pár metrů do leva. Pokud jsi udělal vše jak jsi mněl stojíš u pokladu. Asi bude dobré si k němu stoupnout čelem ať na něj lépe vidíš. Co, že ta námaha byla zbytečná. No jasně, někdo tu byl před tebou a poklad si radši zamknul. Jaká škoda, už jsi ho mohl mít. No tak třeba příště bude líp. A nebo se ti nechce čekat na příště? Zkusím být na tebe hodný, jako jsi byl ty ke mně tím, že jsi si vybral k odlovu mojí keš a vážil do této noční pustiny kde lišky dávají dobrou noc svoje kroky. Podívej se na atributy. No jo, už víš, že jsi stále ještě něco ze své výbavy nepoužil. Tak honem než se rozední s tím prozkoumej nejbližší okolí u pokladu. Pokud se ti ani tak nezadaří zkus prozkoumat poklad samotný jako náhradní variantu abys neodcházel smutný a rozladěný.
Tabulka indícií : pokud je odpověď
1) 40Km - A= 3
30Km - A= 5
50Km - A= 3
2) 52 - B= 4
43 - B= 2
48 - B= 6
3) 10 - C= 6
25 - C= 6
15 - C= 7
4) 4 - D= 2
8 - D= 8
11 - D=0
5) bysta Ottova - E= 3
bysta Vejvody - E= 9
bysta Vančury - E= 8
Doufám, že se ti keš líbyla a proto se k ní budeš chovat ohleduplně a věci jenž jsou uvnitř měnit budeš dle toho jak se má. Samolepky a velká dřevěná kolečka si vem jedna ku jedné. Razítko neodnášej. Je pro všechny.
Děkuji a přeji ůspěšný další lov třeba na nějaké té naší keši.