Telefonni Mystery Cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Z historie telefonu a spojovacích zařízení
Odvěká potřeba lidí předávat zprávy vedla ke vzniku celé řady způsobů. Teprve rozvoj využívání elektřiny umožnil zkoumání možností přenosu zpráv i elektrickou cestu.
v roce 1820 objevil H. CH. OERSTED magnetické účinky elektrického proudu. Tím zahájil období prací dalších průkopníků – ŠILINGRA, GAUSSE, WEBERA, COOKA a WHEATSTONA, jejichž výsledkem byl telegraf, který v roce 1837 vylepšil MORSE na telegraf píšící v jednotném značkovém kódu (Morseova abeceda). O další zdokonalení telegrafu se zasloužil D. E. HUGHES, který sestrojil telegraf píšící písmena. I nadále však lidstvo postrádalo přenos zvuku lidského hlasu.
V roce 1854 popsal CH. BOURSEL přístroj s membránou, tato myšlenka měla ke vzniku telefonního přístroje již velmi blízko. V roce 1860 J. P. REISS využil objevu magnetostrikce a jako první sestrojil zařízení pro přenos zvuků, přenášená řeč byla nesrozumitelná. Do historie však vešel název telefon(řecky: téle = vzdálený a fóné = hlas), který pro své zařízení poprvé použil. Zklamaný Reiss v práci na vynálezu nepokračoval, předal jej roku 1863 svému příteli do Londýna, odkud se dostal do Ameriky. Tam na jeho zlepšení pracovali Wayde, Gray, Cromewll a Varley. Výrazného zlepšení však nedocílili.
První přístroj, který umožňoval srozumitelný přenos řeči, sestrojil A. G. BELL, dobře přenášel hudbu i řeč, ale jen na malou vzdálenost. Patent na telegraf byl Bellovi udělen 7.3.1876 pod číslem 174465. Představen byl na první světové výstavě ve Philadelfii v červnu 1876.
Začátkem ledna 1876 umístil Bell sluchátkový přístroj na půdě a mluvítko na stůl v přízemí. Věta, kterou pak pronesl do mikrofonu, vstoupila do dějin: „Pane Watsone, prosím, přijďte sem, potřebuji vás tady!“ Za okamžik se po schodech přiřítil nadšený asistent: „Slyšel jsem vás! Funguje to!“
Podstatné zlepšení Bellovu telefonu se dostalo uhlíkovým mikrofonem, za jehož vynálezce je považován D. E. HUGHES. V roce 1877 docílil výrazného zvětšení dosahu přenosu zvuku. K dalšímu zdokonalení výrazně přispěl i T. A. EDISSON, BERLINER či MERCEDIER, který sloučil mikrofon a sluchátko do jednoho mechanického celku, nazvaného mikrotelefon.
Telefon tedy vznikl a byl zdokonalen v Americe. První telefony se do Evropy dostaly v říjnu 1877. Při své svatební cestě jich několik do Anglie přivezl sám Bell. Věnoval je vedoucímu londýnského hlavního telegrafního úřadu, který 24. října 1877 dva z nich věnoval generálnímu poštmistrovi v Berlíně, ten již 26. řijna 1877 předvedl veřejnosti telefony v provozu na vedení mezi hlavní poštou a hlavním telegrafním úřadem. 26. říjen 1877 je považován za den vzniku telefonu na evropském kontinentě.
Vynálezce Bell, jehož společnost The American Bell Telephone Company v roce 1880 vyrobila již přes 50 tisíc telefonů, se o patentovou ochranu v Německu nezajímal, a tak bylo možno okamžitě zahájit jejich výrobu. Koncem listopadu téhož roku firma Siemens vyráběla již 200 kusů denně. V roce 1881 byl zahájen v Berlíně provoz první městské telefonní ústředny. V téže době provozovala Americe již 20 místních a několik meziměstských ústředen.
Telefonizace se nezadržitelně šířila, ve Vídní zahájila v roce 1881 činnost první telefonní ústředna v Rakousku-Uhersku pro 154 účastníků, v Čechách bylo v tom roce zřízeno teprve první soukromé telefonní vedení mezi budovou správy dolů Richarda Hartmana v Ledvicích a nádražní budovou v Duchcově. Téhož roku si nechal zřídit telefonní vedení vysočanský statkář Frey, mezi svým bydlištěm a cukrovarem.
První dvě pražské telefonní stanice byly dány do provozu v dubnu 1882 k veřejnému použití zdarma, sloužily především k propagaci. První ústředna v Praze zahájila provoz 11. srpna 1882 a měla 11 účastníků. Ještě toho roku byla nahrazena novou telefonní ústřednou. V roce 1896 měla 1200 účastnických přípojek a po rozšíření v roce 1908 už 6000 přípojek.
První meziměstské telefonní spojení na našem území se uskutečnilo v roce 1888. Nejfrekventovanější meziměstská telefonní linka mezi Prahou a Vídní byla zřízena v roce 1889. Veřejné pouliční telefonní přístroje byly dány do provozu v Praze v roce 1911.
Práce operátora v telefonní ústředně jistě nikdy nebyla jednodochá (1966)
V počátcích telefonizace u nás byly nejčastěji používány anglické telefonní přístroje firmy Gower-Bell se dvěma Bellovými sluchátky. V roce 1919 byla zřízena polostátní firma Telegrafie v Praze na výrobu telegrafů a telefonů, která začala vyrábět první typizované vzory československých telefonních přístrojů. Větší počet technicky vyspělejších telefonních přístrojů se plně uplatnil až po zavedení automatického telefonního styku, který se u nás datuje od roku 1921.
Průkopníkem byl Američan A. B. STROWGER, který vyřešil problém spojování pouze technickými prostředky. V roce 1892, kdy byla vynalezena číselnice, bylo již toto automatické zařízení tak zdokonaleno, že o něj projevila zájem celá řada dalších států. V roce 1898 se dostalo do Evropy a bylo dáno do provozu v Londýně. V Berlíně zahájilo provoz v roce 1906.
Německá firma Siemens a Halske, která v roce 1907 získala americké patenty, zdokonalila systém volby, když od roku 1927 začala vyrábět čtvercové voliče. Do Evropy se vrátila z Ameriky zdokonalená Švédská technologie ústředen zvaná křížová až v roce 1950.
V sedmdesátých letech se začaly objevovat první elektronické telefonní ústředny. Vynikají především v rychlosti spojování, v rozsahu funkcí, a to zejména s nastupující digitalizací 90 let. Elektronika pronikla do telefonních přístrojů a ve spojení s digitálním elektronickým spojovacím systémem umožňuje nabídnout telefonnímu účastníkovi komfortní služby (ISDN) a to jak hlasové, tak datové.
Využívání moderních spojovacích systémů se stalo v současném světě komunikace a informatiky samozřejmou a každodenní potřebou.
První mobilní analogová síť (NMT) byla u nás spuštěna v roce 1991.
Výstavba telekomunikační budovy v Místku na Antoníčkově náměstí (30.4.1980)
Telefonní inspektorát pro Moravu a Slezsko byl v Místku zaveden 1.12.1867. V roce 1889 se pošta sloučila s telegrafickým úřadem a instituce se přestěhovala z domu Felixe Šuberta do vyhořelé továrny Johanna Elzera u fary (stará pošta). Ve Frýdku byl poštovní úřad v roce 1885 spojen s telegrafní stanici (zřízená 1867).
Výstavba telegrafiního vedení byla vedená 1866 od Přerova, Nový Jičín, Frýdek, Těšín a Bílsko do Haliče. Telefonní ústředna byla v Místku zřízena roku 1891 a zaměstnala několik telefonních manipulantek.
Zdroj informací: PUBLI
Jak na keš?
V klidu si uvař kafíčko, posaď se, vezmi papír, tužku a počítej, ale co?
Proveď ciferaci jednotlivých letopočtů na obrázku s telefony z tohoto listingu.
Letopočty v horním řádků patří severní zeměpisné šířce a spodní řádek východní zeměpisné délce.
V šifře místo čísel dosaď ciferaci patřičného letopočtu (např. 8 = v pořadí 8 rok čili 1949 = 5), sečti, odečti.
N 49° 4 (6-7) . (3-2) (1+5) (4-1) E 018° 2 (8-14) . (9+11) (10+15) (8+14)
Máš vyluštěno, tak odlož hrnek od kávy a hurá ven.
Additional Hints
(Decrypt)
icenib mn uyrqrw cbgeroar