Mravenec - hlava, hruď, zadeček, šest noh a kusadla v základu, plus nějaký tuning lišící se místem původu. Zná je snad každý a jsou všude - v lese, na louce, na zahradě či ve špajzu. Nedávno jsem slyšel historku v Řecku od jednoho pána, že bezpečně pozná blížící se zemětřesení, a to tak, že má před zemětřesením mravence v posteli. Nebudu vás zatěžovat opisem wikipedie, možná ale pár zajímavostí nebude na škodu.
- mravenec unese až dvacetinásobek své váhy
- každá kolonie mravenců má svůj specifický zápach, díky tomu rychle rozpoznají vetřelce
- 40 000 mravenců v jedné kolonii má dohromady přibližně stejný počet mozkových buněk jako člověk
- existuje více než 10 000 známých druhů
- průměrná délka jejich života je 45 - 60 dnů
- mraveniště lesních mravenců je znamení, že les je zdravý
- lesní mravenci mohou postavit mraveniště až 1,5 m vysoké
- několik mravenišť může tvořit celou kolonii
- počet mravenců v mraveništi může dosáhnout až milion jedinců, v kolonii se tento počet násobí
- mravenčí dělnice se mohou vydat až 100 metrů od mraveniště
- existují rostliny, které se neobejdou bez pomoci mravenců
Určitě je toho mnohem více, ale myslím že byste třeba chtěli mrknout na pár exotických mazlíčků.
Třeba Odontomachus bauri z Jižní Ameriky, Dorylus molestus z Jižní Afriky, Polyrhachis z Austrálie
nebo největší Camponotus Gigas z jihovýchodní Asie
a na závěr taková malá kuriozitka - Euspinolia Militaris (panda ant) z Argentiny vypadá jako mravenec, ale je to bezkřídlá vosa ... hehe.
A už se blížíme k velkému finále, kterým je virtuální mravenec.
Mravenci jsou z hlediska umělé inteligence velice zajímaví, neboť jde o jednoduchý organismus, který ve spojení s ostatními jedinci dokáže řešit v nepřehledném prostředí složitý problém řádově přesahující schopnost jednoho jedince, a to bez centrálního řízení.
Jistý americký vědec vymyslel metodu simulace pohybu mravence ve virtuálním prostředí. Do čtvercového pole, kde každé pole má bílou nebo černou barvu, je umístěn mravenec, který se může pohybovat do čtyř základních směrů. Pohyb mravence je řízen pravidly danými barvou pole, na kterém se mravenec právě nachází. Pokud stojí mravenec na bílém poli, změní se barva pole na černou a mravenec se otočí o 90 stupňů doprava. Pokud stojí mravenec na černém poli, změní se barva pole na bílou a mravenec se otočí o 90 stupňů doleva.
No a teď, co se bude dít, pokud pustíme mravence do takového virtuálního světa.
- dílem mravence jsou zpočátku pravidelné a symetrické struktury
- dále, přibližně po 370 krocích, tvoří dlouho chaotické struktury s vysokou neuspořádaností
- až po 10000 krocích se mravenec zacyklí v cyklu 104 kroků, které neustále opakuje - vzniká "dálnice"
- dálnice pokračuje do nekonečna ...
Experiment upravíme změnou mřížky z 2D na 3D do tvaru prstence (anuloidu)
- až časem narazí mravenec na své vlastní dílo (svou vlastní minulost), začne tvořit další dálnice
- budovaných dálnic přibývá, vznikají ostrovy chaosu, jako by to byla města
- ačkoliv dochází ke srůstání dálnic a rozrůstání ostrovů pohlcujících volný prostor, dochází i k zrušení některých dálnic a ostrovů
- budováním nakonec mravenec vytvoří jeden celistvý ostrov, který je sice stále stejný, ale mění se a přebudovává bez konce
A co z toho vyplývá?
Jednoduché zákony mohou vést ke komplikovanému, téměř nevysvětlitelnému chování.
Keš naleznete na souřadnicích: N 49° 4X.XXX E 018° 2X.XXX
Při hledání keše není třeba nic rozhrabávat, rozkopávat či jinak devastovat.
Zachovejte prosím místo nálezu neponičené.
Nedávejte prosím do logu fotky keše. Děkujeme a přejeme dobrou zábavu.
