Rozhlas je telekomunikační zařízení pro šíření veřejně přístupného zvukového signálu z vysílače k mnoha přijímačům. Hovorově se rozhlas označuje slovem rádio (z lat. radius, paprsek a radiatio, záření). Obvykle jako přenosové médium slouží rádiové vlny (elektromagnetické záření), jak z pozemních, tak satelitních vysílačů, ale používalo se i kovové vedení (rozhlas po drátě, místní rozhlas). V poslední době se rozhlas šíří i pomocí internetu. Spojením rádiový či rozhlasový přijímač se obvykle označuje technické zařízení pro přijímání informací, kdežto vysílání samo se označuje slovem rozhlas.
Rádio je technologie signalizace a komunikace pomocí rádiových vln. Rádiové vlny jsou elektromagnetické vlny o frekvenci mezi 30 hertzů (Hz) a 300 gigahertzů (GHz). Jsou generovány elektronickým zařízením zvaným vysílač připojený k anténě, která vyzařuje vlny, a přijímají je pomocí rádiového přijímače připojeného k jiné anténě. Rádio se velmi široce používá v moderních technologiích, v radiokomunikaci, v radaru, v radionavigacích, v dálkovém ovládání, dálkový průzkum a další aplikace. V radiovém spojení , používaném při rozhlasovém a televizním vysílání, mobilních telefonech, obousměrných rádiích, bezdrátových sítích a družicové komunikaci mezi mnoha dalšími způsoby, se rádiové vlny používají k přenosu informací z vesmíru z vysílače do přijímače modulací rádiového signálu (vtisknutí informačního signálu do rádiové vlny změnou některých aspektů vlny) ve vysílači. V radaru, používaný k lokalizaci a sledování objektů, jako jsou letadla, lodě, kosmické lodě a rakety, paprsek rádiových vln emitovaný radarovým vysílačem se odráží od cílového objektu a odražené vlny odhalují umístění objektu. V radionavigačních systémech, jako je GPS a VOR, přijímá mobilní přijímač rádiové signály z navigačních rádiových majáků, jejichž poloha je známá, a přesným měřením doby příchodu rádiových vln může přijímač vypočítat svou polohu na Zemi. V bezdrátových rádiových dálkových ovládacích zařízeních, jako jsou drony, otvírače garážových vrat a systémy bez klíčového vstupu rádiové signály vysílané z řídicího zařízení řídí činnost vzdáleného zařízení.
Rádiové vlny byly poprvé identifikovány a studovány německým fyzikem Heinrichem Hertzem v roce 1886. První praktické rozhlasové vysílače a přijímače byly vyvinuty kolem roku 1895-6 italským Guglielmem Marconi a rádio začalo být komerčně využíváno kolem roku 1900. Aby se zabránilo interferenci mezi uživateli, emise rádiových vln je přísně regulována zákonem, koordinovaný mezinárodním orgánem zvaným Mezinárodní telekomunikační unie (ITU), který přiděluje frekvenční pásma v rádiovém spektru pro různá použití. V rádiových komunikačních systémech jsou informace přenášeny vesmírem pomocí rádiových vln. Na vysílacím konci jsou informace, které mají být odeslány, převedeny nějakým typem převodníku na časově proměnný elektrický signál nazývaný modulační signál. Modulačním signálem může být audio signál představující zvuk z mikrofonu, videosignál představující pohyblivé obrazy z videokamery nebo digitální signál sestávající ze sekvence bitů představujících binární data z počítače. Modulační signál je aplikován na rádiový vysílač. Ve vysílači,elektronického oscilátoru generuje střídavý proud kmitající na rádiové frekvenci, nazývá nosná vlna, protože slouží k „přenášení“ informací vzduchem. Informační signál se používá k modulaci nosiče, měnící se některý aspekt nosné vlny a vtiskne informaci na nosnou. Různé rádiové systémy používají různé metody modulace a to:
AM ( amplitudová modulace ) - v AM vysílači se amplituda (síla) vlny rádiového nosiče mění modulačním signálem.
FM ( frekvenční modulace ) - v FM vysílači je frekvence vln rádiového nosiče měněna modulačním signálem.
FSK ( klíčování s frekvenčním posunem ) - používá se v bezdrátových digitálních zařízeních pro přenos digitálních signálů, frekvence nosné vlny se periodicky přesouvá mezi dvě frekvence, které představují dvě binární číslice, 0 a 1, pro přenos sekvence bitů.
OFDM ( ortogonální multiplexování s frekvenčním dělením ) - skupina komplikovaných metod digitální modulace velmi široce používaných v systémech s velkou šířkou pásma, jako jsou WiFi sítě, mobilní telefony, digitální televizní vysílání a digitální zvukové vysílání (DAB) pro přenos digitálních dat pomocí minima rádiového spektra šířka pásma. OFDM má vyšší spektrální účinnost a větší odolnost vůči vyblednutí než AM nebo FM. V rádiovém kanálu je přenášeno více vln rádiového nosiče úzce rozložených na frekvenci, přičemž každá nosná je modulována bity z příchozího bitového toku, takže je násobek bity jsou odesílány současně, paralelně. V přijímači jsou nosné demodulovány a bity jsou kombinovány ve správném pořadí do jednoho bitového proudu.
FINÁLNÍ SOUŘADNICE DOSTANETE PO VYLUŠTĚNÍ TOHOTO VZORCE:
N 49° 45.xxx
E 016° 35.yyy
