První veřejná elektrárna v Čechách (a teprve druhá v monarchii) byla uvedena do provozu 1. prosince 1889 v Praze na Žižkově (v té době ještě mimo Prahu), v místech dnešního Tachovského náměstí, tehdy Žižkova náměstí. Vybudována byla Františkem Křižíkem na základě rozhodnutí žižkovského zastupitelstva ze dne 27. února 1889. Stála přibližně v místech úvodních souřadnic (naproti za zdí podél cyklostezky). Bylo to pouhých 7 let poté, co Thomas Alva Edison uvedl do provozu svou první veřejnou elektrárnu na světě v New Yorku.
(zdroj: http://sumavak.anafra.net/hlas_tachovskeho_namesti_2013_(250dpi).pdf)
Elektrárna byla ještě na stejnosměrný proud o napětí 120 a 240 V (podle některých zdrojů 60 až 110 V), jednalo se o parní elektrárnu. Zpočátku na Žižkově poháněla parní stroje s výkonem 60 HP lanovým převodem dynamo o výkonu 35 kW a dvě další dynama v sérii o svorkovém napětí 720 V, z nichž jedno sloužilo k výrobě proudu pro potřebu soukromého osvětlení a druhé pro pouliční obloukovky.
Napájela řádově desítky (zdroje se liší) Křižíkových obloukovek ve větších prostorách a 110 Siemensových žárovek v ulicích. Její výkon dostačoval pro zhruba 250 obloukových lamp a kolem 2000 žárovek. Stroje byly v pozdních nočních hodinách vypnuty a proud se odebíral z akumulátoru o kapacitě 375 Ah. Při takto nízkých výkonech stačilo zásobovat elektrárnu uhlím po silnici. Sloužila však pouze pro nejbližší okolí, neboť stejnosměrný proud, který dynama vyráběla, nebylo možné transformovat a přenášet na delší vzdálenosti. V samotné Praze bylo trvalé elektrické osvětlení ulic instalováno až 5 let po uvedení žižkovské elektrárny do provozu, a to na Václavském náměstí.
(zdroj: http://sumavak.anafra.net/hlas_tachovskeho_namesti_2013_(250dpi).pdf)
Strojní vybavení elektrárny bylo rozšiřováno, jak rostl počet odběratelů. V roce 1898 se žižkovské pouliční elektrické osvětlení rozšířilo na 128 obloukovek a 240 žárovek a o rok později začala elektrárna produkovat proud po celých 24 hodin denně, aby uspokojila potřeby místních živnostníků, kteří stále častěji užívali elektrické motory. V roce 1909 už na ulicích města svítilo 155 obloukovek a 300 žárovek a elektrárna kromě toho dodávala proud více než 1800 soukromým odběratelům.
V roce 1897 došlo rovněž ke zrušení paušální platby elektřiny a byly zavedeny elektroměry. Za zapojení bytu se roku 1908 platilo 40 korun, což byl zhruba měsíční nájem za jednu obytnou místnost „včetně zaopatření“ – tedy se stravou. Pokud chtěl domácí připojit všechny byty v domě, přišlo ho to paušálně na 100 korun. Samostatná přípojka stála 150 korun.
Po skončení provozu elektrárny byly její objekty přestavěny a od roku 1931 sloužily jako prodejní dvorany žižkovské tržnice. Pod č. p. 1730 tu stojí obklopeny činžovními domy dodnes.
Zdroje:
https://energetika.tzb-info.cz/elektroenergetika/13645-vznik-a-vyvoj-prenosove-soustavy-elektricke-energie
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/krizikuv-obloukovy-zazrak.A020314_123228_vedatech_zem
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/elektricke-svetlo-pro-prahu/8409
https://www.praha3.cz/radnicni-noviny/o-mc-praha-3/historie/z-knihy-praha-3-znama-neznama-1
https://dspace.vsb.cz/bitstream/handle/10084/136064/MUR0055_FEI_B2649_3907R001_2019.pdf?sequence=1
http://sumavak.anafra.net/hlas_tachovskeho_namesti_2013_(250dpi).pdf
https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1370073-prvni-verejna-elektrarna-v-ceskych-zemich-v-provozu
Jak na keš:
- na úvodní souřadnici se rozhlédněte, na boku jednoho z domů je velkoplošná historická reklama na čokoládu (popojděte pár kroků na východ pod most, abyste ji viděli celou); počet písmen značky čokolády = C
- pokračujte po cyklostezce na východ, dojdete k tunelu, na jehož začátku je číslo uvádějící délku tunelu v metrech – první číslice = D; druhá číslice = F (waypoint 1)
- pokračujte dál tunelem, první cedule vpravo s číslem počtu metrů k úniku - první číslice = B (waypoint 2)
- pokračujte po cyklostezce na východ, k místu, kde zprava (nahoru) i zleva (dolů) vedou schody, dejte se po nich vlevo dolů (waypoint 3)
- poslední podchod má nahoře číslo – první číslice = E; poslední číslice + 1 = A (waypoint 4)
Nyní už máte dostatek podkladů ke konečným souřadnicím: N 50 05.ABC E 14 28.DEF
Měla to být původně tradička, ale okolí první elektrárny je tak zamudlované (a méně nápadné části zaminované či zaskládkované), že je z toho multina s procházkou na cca půl hodiny, ale zato s pěkným výhledem na Prahu ;-) Na odlov kešky budete mít na 99 % naprostý klid (co do počtu lidí v okolí), tužku s sebou!