Dnes bych rád vzal na krátký exkurz do prehistorie Tišnovského geopivka. 

Dokonce ani někteří z mladých členů dnešního Tišnovského geopivka neznají spolek Tišnovských Geoměřičů, v jehož šlépějích dnes kráčí naše TGP a je tedy čas pro trochu osvěty. 

Jak asi čekáte, tak za vším stojí samozřejmě náš starý známý, velký učitel, Oleg Rečák. 

Bylo to někdy v polovině šedesátých let, když se Oleg, tehdy student VUT, poprvé ponořil do studia tajů trigonometrie, geodézie a kartografie. A do těchto věd se Oleg přímo zamiloval. Tato doba však byla také dobou, kdy se lidstvo začalo ve větší míře dostávat ke zkoumání vesmíru. 
Vizionář, jakým Oleg Rečák bezesporu je, samozřejmě vzápětí pochopil souvislosti a obrovské možnosti propojení kosmického programu s geodézii a hlavně, potenciál tohoto propojení na poli geolokačních her. 

Když se začátkem roku 1967 na krajské konferenci SSM dozvěděl o prvních amerických experimentech s globálním polohováním (tehdy ještě v systému GNSS Transit) uvědomil si, že právě narazil na základní kámen něčeho, z čeho se časem stane něco úplně jiného! 
Tehdy již podruhé na půl roku přerušil studium (o jeho prvním přerušení studia snad někdy příště), aby se zavřel do své laboratoře a experimentoval právě s tímto dřevním satelitním systémem. Po několika měsících usilovné práce se mu podařilo vyrobit první prototyp přístroje, který nazval ORLOJ (Olega Rečáka LOkační Jednotka). Je fakt, že první ORLOJ nebyla zrovna pomůcka pro geolokační hry. Hmotnost 3,5 t, nutnost chlazení tekutým dusíkem a hlavně přesnost +/- 15 km hovoří snad za vše. 
 

Oleg vyměňuje desku FSOP-43 u svého ORLOJE

Oleg však ani tehdy nebyl jen neúnavný experimentátor, vědec a technik. Vždy se rád bavil. A vždy měl kolem sebe skupinu podobně naladěných přátel. Když tedy pochopil, že rozvoj techniky ještě nedospěl do stadia, které potřebuje, rozhodnul se předběhnout budoucí konkurenci aspoň z druhé strany a začal vytvářet základní principy a funkce geolokačních her. Se svými přáteli tehdy založil spolek Tišnovští Geoměřiči a dokonce od tehdejšího soudruha předsedy MNV dostali do vínku malý pozemek v bývalém kamenolomu na úpatí Květnice, kde si postavili klubovnu. 
 

Klubovna spolku Tišnovští Geoměřiči

Oleg vždy pro kamarády připravil nějaké zadání, které vedlo k ukryté krabičce. A právě z jejich klubovny pravidelně každou sobotu vyráželi Olegovy záludné skrýše hledat. Nebyl to samozřejmě geocaching v dnešním slova smyslu. Všechny takovéto krabičky bychom mohli označit spíše jako mysterky, neplatil samozřejmě ani princip fair trade. Oleg však kamarádům vždy do krabičky připravil nějaké dárky (láhev slivovice, toaletní papír, tvrdé Sparty, céčka, chlebíček, někdy i pár bonů). První, kdo krabičku našel měl vždy právo prvního výběru některého drobného suvenýru. Je zajímavé, že tato psychická potřeba být první, kdo krabičku najde, se později přenesla i do modernějších her a v geocachingu ji například známe jako „FTF hunt“. 

 
Jediné dochované zadání Olegovy geolokační hry.

Tišnovští Geoměřiči pak s několika krátkými přestávkami fungovali až do devadesátých let a právě na jeho odkaz navázalo později Tišnovské GeoPivko. 

Na závěr bych ještě rád zmínil jednu drobnou, avšak velmi málo známou, perličku. Víme, že celá tehdejší východní Evropa byla prošpikována nejrůznějšími informátory, udavači, špióny apod. Je tedy jasné, že Olegovy pokusy o napojení se na americký GNSS Transit se brzy dostaly až na ten správný stůl - tehdejšího ministra všeobecného strojírenství SSSR, soudruha Sergeje Alexandroviče Afanasjeva. Jelikož Oleg si s konspirací nikdy hlavu příliš nelámal, ležely na sklonku šedesátých let na jeho stole kompletní plány ORLOJe, principy fungování, teoretické výpočty - prostě vše, co bylo potřeba k zahájení vlastního programu. Ten, vytvořením příkazu ministerstva obrany SSSR v roce 1970 skutečně vznikl a my ho dnes známe pod názvem GLONASS. Obvykle se uvádí, že se jedná o zkratku "ГЛОбальная НАвигационная Спутниковая Система". Mezi odbornými kruhy je však veřejným tajemstvím, že se ve skutečnosti jedná o zkratku "ГЛобальная Олегова НАвигационная Спутниковая Система". Ministr Afanasjev tak alespoň symbolicky vzdal hold osobě, která má největší zásluhy na zrodu celého systému. To bylo asi tak nejvíc, co ze své skromné pozice ministra dokázal pro Olega udělat. 

Jak na keš:

Od výchozích souřadnic to máte nedaleko k první zastávce, Stage 1. Ta vás zavede před pamětní desku, která informuje o vzniku nástupnické organizace - Tišnovského geopivka. Dozvíte se tam velice přesně "kde", a hlavně "kdy" k této události došlo.

Druhá zastávka vás zavede na místo, kde stávala klubovna spolku Tišnovských geoměřičů. Najdete zde malý památník, který tuto skutečnost připomíná. 

• Pokud má památník podobu kamenného kruhu, tak si poznamenejte, že A=4
• Pokud je památník socha Olega s jeho ORLOJem, tak bude A=8
• Pokud je památník srdce na skále s iniciálami spolku, pak A=3

Zjištěné informace dosadíte do jednoduchého vzorce:

N m1|h1+h2|° m2|h1|.R2|A+m1|h2    

E h1|m1+m2|° m2|h1+m1|.R3|h1|A+A+m2

A můžete se vydat rovnou pro nedalekou finálku. Pokud jste počítali správně, dorazíte na místo, odkud je krásný výhled na Tišnov a zároveň je to i místo, kam dodnes Oleg rád chodívá meditovat, když se někdy vrátí do svého města. 

Jen si prosím dávejte pozor za mokra a sněhu. Může to zde trochu klouzat a jste přeci jen na skále, ač nevysoké.