Podzemí Kraví hory

Nacházíte se před vstupem do podzemí/krytů pod Kraví horou.

Kryty pod Kraví horou patří k vojenským objektům z druhé světové války, které nebyly dokončeny. Jejich výstavba začala v roce 1944 a podle dochované dokumentace mělo vzniknout v temeni Kraví hory takových zařízení několik. Do dnešních dnů se však zatím podařilo objevit a identifikovat jen dva prostory, z nichž pouze jeden je po úpravách přístupný veřejnosti.

Dvacáté století s nebývalým nástupem vědecko-technického rozvoje vneslo do válečné strategie nový pojem. Použitím "zbraní hromadného ničení" a rozvojem leteckého průmyslu se problematika ochrany obyvatelstva koncentrovala na budování protileteckých a později i protiatomových krytů. Na území města Brna se dnes nachází téměř tři sta stálých krytů, a přestože celoevropská situace válečným konfliktem nehrozí, jsou tyto podzemní úkryty stále připraveny pro případné použití.

V druhé polovině roku 1944 byla v okolí ulic Úvoz a Sirotčí (dnes Grohova) ve svahu Kraví hory zahájena intenzívní výstavba protileteckých krytů, určených především německým obyvatelům žijícím v této lokalitě. Německé jednotky měly tehdy na Kraví hoře umístěny sklady vojenského materiálů a zřejmě i munice. Nebezpečí leteckých náletů bylo tedy v této části Brna více než pravděpodobné. Realizaci několika protileteckých úkrytů v příhodné poloze svahů Kraví hory prováděly německé specializované jednotky protiletecké obrany Luftschutz a Technische Nothilfe. V těchto jednotkách pracovali většinou čeští odborníci a hlavně studenti formou nucených prací v pracovních táborech. Jejich úkolem bylo vybudovat ve skalním masivu soustavu pravoúhlých chodeb s několika vstupy a nouzovými východy s dobrým odvětráním a systémem sociálního zázemí. Výstavba krytů v této lokalitě byla zahájena na několika místech, avšak vzhledem k brzkému konci světové války k jejich dokončení nedošlo. Zřejmě nejdále postoupila výstavba krytu v ústí dnešní ulice Jana Uhra do ulice Úvoz, kde bylo vybudováno přibližně 330 metrů chodeb se třemi vstupy. Jednalo se o štoly rozměru 2,5x3 m vyražené pouze ve skále s provizorní dřevěnou výztuží.

Po skončení druhé světové války bylo rozhodnuto tento kryt dokončit a využívat jej nadále jako objekt civilní obrany. Začátkem padesátých let minulého století začaly po odstranění dřevěného bednění práce na vyzdívání chodeb betonovými bloky. Realizace díla však byla náhle zastavena. Jaké důvody přiměly tehdejší velení civilní obrany k ukončení prací, dnes již nevíme, jisté však je, že vstupy do nedokončených prostor byly zasypány a podél nově upravené ulice Úvoz vyrostla kamenná opěrná zeď.

Dlouhá léta zůstaly chodby zapomenuty pod vrstvou hlíny. Jen lidská zvídavost jejich existenci znovu připomenula. Po několika marných pokusech zamezit nepovolaným osobám v přístupu do skalního labyrintu bylo rozhodnuto vstupy zalít betonem. Toto řešení se však podařilo odvrátit a v roce 2003 byl realizován záměr opačný. Chodby bývalého krytu byly vyčištěny, větrací otvory zprůchodněny, dva ze tří vstupů uzavřela cihelná zeď a labyrint byl zpřístupněn nově zbudovaným vstupem s pevnou mříží.

Komplex nedokončeného krytu je dnes v péči brněnského magistrátu a na požádání lze tato místa navštívit, já jsem na základce tuto možnost dostal přímo s Alešem Svobodou, z jehož knih jsem čerpal.

Ke kešce:

Cesta k finálce je dlouhá 800+ metrů, trasu je možné jet i na kole, ale je to pořádný kopec :)

Na úvodních souřadnicích se nachází jediný vstup, skrz který je možné je po domluvě dostat se do podzemních chodeb.

Před mřížemi, na zdi, najdete napsaný název části lidského těla. Každému písmenu přiřaďte číslo na základě jeho pořadí v anglické abecedě (A=1, Z=26). Dostanete čísla ABCDE.

Keš najdete na N49° 12.(C)(A-B-C)(A-B-C)' E016° 35.(A-D)(C-1)(E-D)'