Čas velmi rychle plyne, rok se opět sešel s rokem a nadešel adventní čas. Společně se zastavme, zavzpomínejme na uplynulé letošní okamžiky, připomeňme si pěkné chvilky strávené při geocachingu a načerpejme energii do dalších dnů procházkou v pěkné přírodě.
Tento adventní kalendář je vánočním dárkem od angieborg a klickona všem kačerům, zejména těm, kteří zakládají kešky nejen ve středních a jižních Čechách. Děkujeme reviewerovi Ricovi za vstřícnost a pomoc při přípravě a publikaci celé série.
Dovolujeme si Vás pozvat na náš adventní kalendář, kdy každý den otevřeme jedno okénko a v něm se objeví nějaký vánoční symbol. Pojďme si společně oživit a připomenout tradiční vánoční zvyky, obyčeje, symboly a vstupme do mystiky nadcházejícího vánočního času.
Kešky adventního kalendáře jsou pohodové, nenáročné mysterky s jednoduchým luštěním, nacházející se v přírodě na rozhraní dvou krajů.
Nezapomeňte si z každé kešky opsat bonusové číslo, může se Vám na konci putování hodit.
Nejezděte prosím mimo zpevněné komunikace a svá geovozidla zanechte na doporučeném parkovišti.
Krásné prožití adventního času, vánočních svátků, hodně zdraví, spokojenosti, pohody a mnoho kešek v novém roce přejí owneři AK 2019.
angieborg & klickon
Stromeček
Vánoční stromky měly ochranitelskou funkci. Ozdobené větve rozdávali i koledníci. Podle tradice a také podle první zmínky se stromek zavěšoval nad štědrovečerní stůl, ovšem špičkou dolů.
Tradice zdobení stromku pochází z německých měst. Zpočátku nebyl zdoben svícemi. Nejstarší zmínka pochází z roku 1570 z kroniky německého města Brémy. V jednom cechovním domě připravili dětem řemeslníků jedličku ověšenou jablky, datlemi, preclíky, ořechy a papírovými růžemi. Autor zajímavého nápadu je neznámý, ví se jen, že novinka měla úspěch a nezapadla. Do soukromých prostor začal stromek pronikat až v polovině 17. století. Německé prostředí opouští v 19. století. Ujímá se nejprve ve městech, poté na venkově, zvyk zdobení stromečku převzaly protestantské rodiny, v katolických se ještě dlouho stavěly jen betlémy.
Podle některých zdrojů byla ovšem tradice zdobení stromku převzata německými obchodníky a městy z tradice, vzniklé buď v Lotyšské metropoli Rize v roce 1510, případně v Estonském Tallinnu v roce 1441. V obou případech prý šlo strom, ozdobený členy Bratrstva černohlavých. Bratrstvo, v němž se ve středověku sdružovali obchodníci německého původu, chtělo bohatému a vzkvétajícímu hanzovnímu městu Rize k zimnímu slunovratu věnovat strom, jenž se pak měl podle tradice nastojato na místě spálit, aby se zapudilo zlo. Jehličnan byl však příliš velký, takže plameny by ohrozily okolní domy. A tak zatímco kupci probírali, co s nespálitelnou jedlí, děti ji ozdobily slámou, jablky a nitěmi. Načančaný strom se obyvatelům Rigy zalíbil natolik, že se zrodila každoroční tradice, jež posléze dobyla svět. Konšelé z Tallinnu ovšem hájí prvenství svého města argumentem, že Bratrstvo černohlavých vztyčilo nazdobený strom před tallinnskou radnicí už v zimě 1441 – tedy o 69 let dříve.
Katolická církev považovala zpočátku zdobení stromů za pohanský zvyk. V mnohém měla pravdu. Germánské kmeny prý tak kdysi o zimním slunovratu uctívaly boha Wotana. Podobně i Keltové ozdobenými stromky či větvemi uctívali boha Slunce.
Živě rostoucí stromy jsou zdobeny i v současnosti – za nejvyšší vánoční živý strom je považován několik staletí starý eukalyptový strom, rostoucí ve Styx Valley v Tasmánii, měřící úctyhodných 84 m. Aktivisté z Japonska, Austrálie a Kanady se jej snažili zachránit před těžbou dřeva a na nějaký čas se stal jejich domovem, 17. prosince 2003 jej vánočně ozdobili více než 3000 solárními světly.
Vánoční stromek v Česku
V Česku nemá vánoční stromek dlouhou tradici. Ředitel pražského Stavovského divadla Johann Karl Liebich připravil svým přátelům překvapení, když nechal doma v libeňském zámečku ozdobit v roce 1812 jedličku. Nový zvyk se však začal prosazovat jen pozvolna, a to až ve 40. letech 19. století v bohatých pražských měšťanských rodinách.
V 19. století už zdobila celá Evropa, v Anglii zpopularizovala zvyk královna Viktorie, když se v roce 1848 nechala s dětmi před stromkem vyfotit. K prvorepublikovým Vánocům už stromek běžně patřil. Na venkově to šlo pomaleji, buď byl drahý, nebo lidé zpočátku nechtěli přistoupit na měšťácké způsoby. Stromek se umisťoval pod strop kvůli nedostatku místa. Visel připevněný za špičku nad stolem v rohu místnosti. Aby déle vydržel, pomohlo zapíchnutí do jablka či řepy, sál z nich vlhkost.
Na vánočních trzích se sice začaly prodávat z Německa dovezené umělé stromečky vyřezané z kartonu nebo tenkých prkének, ale kupující o ně nejevili příliš veliký zájem. Více se ujaly živé stromečky, smrčky, jedličky nebo májky ozdobené sladkým pečivem, perníkem a především ovocem – jablky nebo hruškami, mandlemi či rozinkami. Zřejmě roku 1860 se na stromečku v Čechách poprvé rozsvítily lojové svíčky.
Do venkovských stavení pronikaly ozdobené vánoční stromečky ještě pomaleji. Až do první světové války bývala v mnoha domácnostech pouze ozdobená smrková nebo jedlová větev. Lidé doma mívají obvykle borovice, jedle, smrky nebo umělé stromky.
Na náměstí ve městech se často umísťují velké vánoční stromy. Poprvé byl tento Strom republiky postaven na brněnském náměstí Svobody spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem. Pohnula ho k tomu událost, kdy s přáteli nalezli v zimě v roce 1919 v bílovickém lese prochladlé děvčátko. Tento prožitek ho zasáhl natolik, že se o vánocích v roce 1924 rozhodl vztyčit na náměstí strom, a pod ním uspořádat sbírku na pomoc všem opuštěným dětem. Jedním z nejslavnějších českých vánočních stromů byl 24 metrů vysoký smrk z Beskyd, který ozdobil o Vánocích 1999 vatikánské Svatopetrské náměstí.
Tradice vánočních stromů v Bílém domě (USA, Washington) sahá podle některých zdrojů do poloviny 19. století, podle jiných na jeho konec. O výzdobu se stará první dáma. Od roku 1961 bývá výzdoba stromku vždy nějak tematicky zaměřená.
(čerpáno z webu cs.wikipedia.org a z časopisu Doma dnes č. 51 z roku 2018)
Kešku naleznete na souřadnicích:
N 49° 31.XXX E 014° 38.YYY
- V libeňském zámečku byla ozdobená jedlička :
a) 1860, pak XXX = 084
b) 1812, pak XXX = 064
- První zmínka o ozdobeném stromečku pochází z německého města :
a) Mnichov, pak YYY = 026
b) Brémy, pak YYY = 986
