Pověst praví, že před dávnými léty byl na koryčanském panství správce jménem Richtr. Byl velice přísný a zlý. Své poddané moc týral, sužoval ukrutnou robotou a tropil na nich další nepravosti a příkoří.
Lid jej proto nenáviděl, ale musel poslouchat, a aby správce uchlácholil, musel jej titulovat purkrabím, neboť se každý bál drábských karabáčů a šatlavy.
Za všechny své činy jej ještě za živa kdekdo proklel, a když správce zemřel, nechtěli jej lidé mít pochovaného mezi svými nebožtíky na posvěceném místě na hřbitově. Pohřbili jej tedy za panskou sýpku u zdi. Ale jeho duše neměla klidu. Když už nemohl poddané honit a práskat karabáčem, aspoň je znepokojoval a tropil jim neplechu.
zdroj: Slovácký deník 2008
V pekle se Richtr choval stejně jako na zemi - čerty mlátil, převracel jim kotle, hříšníkům pomáhal s útěkem. A tak pekelníci přemýšleli, jak se toho lotra zbavit. Po dlouhém rozmýšlení tedy Richtra vyvrhli na zem někde za koryčanský zámecký park. Obdařili jej tělem nevzhledným a úkolem velmi těžkým. Richtra teď musí i přes jeho odporný vzhled navštívit co nejvíce lidu, kterýžto svou návštěvu zpečetí zápisem do knihy, jenž v útrobách nestvůry této jest skryta. Za každý zápis se duši jeho přezkažené o jeden hřích odlehčí. Tak je na kačerech, kdy se duše Richtra zcela očistí.
Tužku s sebou, Richtr je lakomý a nic nepůjčí.