Chotýšanský, Petrský, Váňův mlýn
Mlýn pod obcí Chýšany v údolí Chotýšenky zasáhla v roce 1906 tragédie. Proto je keš ukrytá také v trochu ponurém místě. Líčení povodně pokračuji slovy pamětníka Josefa Šimka: „V místech, kde Chotýšanka pod osadou Onšovice tvoří mírný záhyb, stojí od nepaměti malý klapálek, který v historii našeho kraje je zaznamenán jako „Chotýšanský mlýn". V době, do které spadá toto vypravování, hospodařil na tomto mlýně Jan Váňa se svou manželkou Annou. Povodeň je překvapila nepřipravené na nic. Děti, jak je mlynářka večer uložila spaly, klidně v přístěnku vedle mlýnice. Voda je zatopila ve spánku, aniž by byly, co tušily. Mlynářka v okamžiku, jak stála nad schody, vedoucí dolů do mlýnice chytla se křečovitě zábradlí, zoufale snažíc zachránit se. Prudký náraz valící se vody však smýkl jí dolů pod schody, kde stála a držela se trámu, až jí vody zatopila. Mlynář sám se synem Janem pohromě ušli. Jenda nespal s dětmi v přístěnku. V době, kdy bouře zuřila byl s otcem ve mlýnici. Zachránili se oba na severním štítě mlýna, který jediný z celého stavení zůstal stát. Po celou noc oba na tu hrůzu a zkázu hleděli. Lidí u mlýna přibývalo, každý se snažil nějak pomoci. Když voda trochu opadla, vynesli děti z trosek a položili je na trávu před mlýnem na rozestřenou pokrývku. Mlynářku samotnou dlouho najít nemohli. Konečně ji přece nalezli dole pod schody mezi trámovím, mrtvou. Byla to velmi smutná podívaná, když ji kladli na trávník vedle dětí, nervové napětí zmocnilo se všech přítomných.“ Pohřeb 47 leté mlynářky Anny Váňové a 3 dětí – 5 leté Anežky, 8 letého Jaroslava a 11 letého Františka se konal v Chotýšanech."
Po povodni byl mlýn částečně obnoven, přičemž obytné stavení bylo přesunuto výše do svahu. V druhé polovině 20. stol. postupně zchátral. Dnes je na jeho místě budova resortu Green valley, není jasné, zda obsahuje zbytky původní budovy mlýna. Za vstupní bránou je ještě odtokový kanál, spolu s mlýnským náhonem byl při přestavěbě ukryt pod zem.
V roce 1930 tu bylo kolo na svrchní vodu, hltnost 0,152 m3/s, spád 3,4 m, výkon 4,47 HP.
V údolí Chotýšanky je dnes spousta chatek, porůznu ukrytých ve stínu stromů tohoto romantického údolí. Nic nepřipomíná dávnou tragedii.
Součástí rezortu je i obora Zádubčí o výměře 17 ha a její identifikace ABCDEF nást ke keši dovede.
Souřadnice finálky jsou následující:
N 49° 45.(A-E)F(A+F)' E 014° 50.(E+F)FC'
Ideální pro odlov je kolo, jít můžete i pěšky. Parkoviště u rezortu má tu nevýhodu, že branka má kliku jen z vnitřní strany. Vhodný přístup je od Takonína, zaparkujte za potokem. Ke keši určitě nejezděte autem.