Prosím respektujte soukromý pozemek a dodržujte diskrétní vzdálenost od mlýna.
Na místě uvidíte ruiny mlýna, který po několik generací patřil Mančalům. Nad mlýnem je zaniklý rybník, který se jmenoval Mančal. Z budov zbyly obvodové zdi. Zbytky hráze rybníka i přepad jsou v terénu stále patrné. Asi by se daly najít i další detaily.
Cituji ze zápisu o předání mlýna. „Dne 18. 12. roku 1770 nastoupil Martin Mančal na Chobotský mlýn po svém zemřelém otci, který mu též s přináležejícím polem, loukou a zahradou (což představuje 7 strychů a 2 věrtele venkovské kontribuce vždy odváděné milostivé vrchnosti) vzhledem k tomu, že tyto jsou zchátralé, a on je znovu do dobrého stavu uvede, a na to mnohé vynaložiti musí, předně 33 zlatých 9 krejcarů postoupeno bylo, při čemž bratrům náležeti bude …“
Dále byly v zápise uvedena všechna práva i povinnosti s provozem mlýna související, částky, které vyplatí sourozencům a platby vrchnosti. Také byly určeny k mlýnu náležející vesnice, sedláci i chalupníci.
Mlýn zanikl asi už přelomu století, když se začala do Čech vozit laciná mouka z Uher umletá v parních velkomlýnech.
Dále cituji z vyprávění místní pamětnice, ta však rodinu Mančalů na mlýně nepamatuje: „Tak ten mlýn. Tady žila rodina Františky a Josefa Pěnkavových, měli 5 dětí a každé prázdniny tady trávilo čas několik tzv. prážat. Prážata se říkalo dětem nemajetných matek z Prahy, které by jejich matky ve městě neuživily, nebo se o ně nemohly z nějakého důvodu starat. V rodinách byla maximálně do 6 let, v šesti letech byla povinna pěstounka dítě vrátit. Pěstouni na ně dostávali finanční příspěvek a často k nim přilnuli jako k vlastním dětem.
Mlýn dopadl tak jak dopadl, protože majitelé nebyli schopni mlýn sami udržet v provozuschopném stavu. Když to zdědil jejich syn František, dnes už je také po smrti, tak už to bylo tak zdecimované, že ani jejich vnuk na to netroufnul. Vnuk, dobrodružně založený Jan, má boty z toulavého telete. Často stráví několik let v daleké cizině. Ke konci minulého roku dal v práci výpověď a dal se do mýcení olší tady kolem potoka na jejich louce, vše sám vykácel, pořezal a sklidil.“
Celý mlýn je obklopený lískovými keři, jako by v něm spala Lísková Růženka.
Rekapitulace jednotek:
Pro měření obilí byl korec = 1,522 měřice (míry) = 2,9635 krychl. stop = AB,CD litru.
Věrtel = 4 čtvrtce = EF,G litru.
Souřadnice finálky jsou následující:
N 49° 41.D(B+C)A' E 014° 49.E(C+D)(F+G)'