Tato jednoduchá mysterka vás má za úkol seznámit s malým muzeem hodin v Protivíně a přiblížit vám, jak hodiny jako takové vůbec vznikaly.
Království času v Protivíně
Na první pohled byste ani neřekli, že v této nenápadné secesní vile kdesi v Protivíně se ukrývá malé muzeum nejrůznějších hodin, hodinek a budíků, čítající nad 1200 exemplářů.
Hodiny zde ale nejsou příliš dlouho. Muzeum se otevřelo veřejnosti koncem roku 2018 a neustále se upravuje a sbírky hodin rozšiřují. Pro děti je tu vybudovaný dětský koutek plný prolézaček a tvořivé dílny, dospělí zde jistě ocení vnitřní i venkovní posezení u kávy a zákusku z nedaleké pražírny z Drahonic.
A když už se sem vydáte, na co se můžete těšit? Na hodiny všeho druhu – staré velké kyvadlové hodiny, kukačkové, obrovskou sbírku hodinek PRIM a všemožných budíků, které mají doma možná ještě vaše babičky. Mezi zajímavosti určitě patří holubářské hodiny, sloužící k měření času a průměrné rychlosti při závodech holubů. Nechybí zde ani velké a složité hodinové stroje a původní hodiny ze sloupu na protivínském náměstí.
(více informací: https://kralovstvicasu.cz/)
Historie hodin
Sluneční hodiny
Nejstaršími hodinami jsou sluneční hodiny, které sloužily i jako kalendář. Poprvé se objevily ve starém Egyptě kolem roku 3000 před naším letopočtem, v Číně zhruba o tisíciletí později. V podstatě se používají dodnes a jsou velmi přesné. Najdeme je zejména na zdech domů, kde slouží i jako dekorace. Dříve se však zapíchával kůl do země, který vrhal stín a tím ukazoval, kolik je hodin. Jejich nevýhodou je, že neukazují čas v noci a za soumraku. Kvůli změnám času ze zimního na letní hodiny ukazují přes léto o hodinu méně. Podobnými takovými hodinami byly obrovské obelisky v Egyptě, které vrhaly stín a tím ukazovaly čas, stejně jako sluneční hodiny.
Svíčka
Pro měření času se v minulosti používala i svíčka. Podstata měření času spočívala v zjišťování úbytku ohořelého vosku nebo parafínu, který vyjadřoval časové jednotky. Hoření však bylo ovlivňováno mnoha rušivými faktory, svíčka se proto na měření času používala poměrně zřídka, většinou v klášterech a kostelech.
Vodní hodiny
V Egyptě na měření času využili tíhovou energii vody a sestavili tzv. vodní hodiny. Používaly se například u soudu a při veřejných shromážděních, kde ukazovaly řečníkovi vymezený čas. Voda protékala soustavou nádob a měnící se výška její hladiny nebo pohybující se plovák ukazoval plynutí času. Největší rozvoj dosáhly vodní hodiny v Číně v 14. století. Byly poměrně přesné, vyžadovaly si však neustálou obsluhu.
Přesýpací hodiny
Přesýpací hodiny byly založeny na podobném principu jako vodní hodiny. Využívaly tíhovou energii padajícího písku: písek sypající se přes zúžené místo naznačoval plynutí času, a pokud byla nádoba označena značkami, daly se odečítat i menší časové úseky.
Mechanické hodiny
Velkým pokrokem v měření času bylo sestrojení mechanických hodin. První mechanické hodiny se závažím a systémem ozubených koleček regulujících chod stroje byly zhotoveny pravděpodobně v 9. století n. l. Hodiny poháněla tíhová energie klesajícího závaží, které uvádělo do pohybu ozubené soukolí. Později vznikly kyvadlové hodiny.
První mechanické hodiny byly věžové. Hodiny zpočátku pouze odbíjely, ručičky přibývaly postupně – nejprve hodinová, o 700 let později minutová. Vteřinová ručička přibyla na hodiny až kolem roku 1800. Věžové hodiny byly velké a důmyslné stroje, často s obdivuhodnou přesností, které měřily nejen čas v hodinách, ale ukazovaly i dny, týdny, měsíce. Vrcholem umění byly orloje, radniční a věžní hodiny s komplikovaným mechanismem, pohyblivými figurkami a bohatou výzdobou. Jedním z nejznámějších je orloj na Staroměstském náměstí v Praze, který obdivují turisté z celého světa.
Kapesní hodinky
Kolem roku 1510 norimberský hodinář Peter Henlein použil v hodinách namísto závaží pero a sestrojil první kapesní hodinky. O 25 let později je zdokonalil Jakub Zechem z Prahy, kterého výrobky znali lidé daleko za hranicemi vlasti. Tyto hodinky dostaly název „norimberské vejce“ a těšily se velkému zájmu až do konce 19. století.
Rozvoj hodinářství
Vrchol rozvoje dosáhlo hodinářství na přelomu 16. a 17. století. Koncem 17. Století začaly vznikat první manufaktury a začátkem 19. století první továrny na výrobu hodin a hodinek.
(zdroj: http://www.hodinkyprovsechny.cz/2015/04/15/historie-mereni-casu/)
Ani my jsme nebyli pozadu
Historie slavných hodinek PRIM, které se nesmazatelně zapsaly do života milionů lidí, se začala odvíjet rokem 1949, kdy byla v Novém Městě nad Metují slavnostně otevřena pobočka libereckého podniku Chronotechna.
Velmi brzy se továrna začala specializovat na výrobu náramkových hodinek, což bylo v té době unikátní – pouze 8 zemí světa se mohlo pochlubit sériovou výrobou náramkových hodinek. Československo díky hodinkám PRIM patřilo mezi ně.
Odborníci z Nového Města nad Metují se soustředili kromě vývoje nového designu hodinek také na vývoj speciálních mechanických strojků s názvem PRIM kalibr 50. Unikátnost tohoto kalibru spočívala v možnosti vyrábět jej sériově. Tomu musely být přizpůsobeny i všechny výrobní stroje. Poprvé v historii přestalo být Československo závislé na dovozu hodinek ze zahraničí.
První návrh hodinek PRIM spatřil světlo světa roku 1952 a neustále se vyvíjel až do roku 1956, kdy vznikla série prvních československých hodinek. Další dva roky věnovali odborníci čas testování – každá součástka musela vydržet bezproblémový chod minimálně 15 let, hodinky musely být přesné, spolehlivé a odolné.
- 1946 V Liberci byl založen podnik Chronotechna.
- 1949 V Novém Městě nad Metují byla otevřena pobočka Chronotechny zaměřující se na výrobu hodinek.
- 1954 Vyrobeny první československé hodinky s názvem Spartak.
- 1957 Zahájení sériové výroby hodinek PRIM.
- 1958 Poprvé si zájemci v Československu mohli koupit hodinky značky PRIM.
- 1965 Byl vyroben jeden z nejpopulárnějších modelů hodinek s názvem Orlík.
- 1967 Poprvé byly hodinky PRIM prezentovány s pomocí reklamy.
- 1969 Závod na výrobu náramkových hodinek v Novém Městě nad Metují přejmenován na ELTON.
- 1982 Zahájení výroby bateriových hodinek PRIM Quartz.
- 1993 Privatizace závodu ELTON.
- 2009 V Novém Městě nad Metují byla obnovena kompletní výroba vlastních mechanických strojků.
(zdroj: https://www.prim.cz/cz/historie/)
Jak na keš:
Abyste získali souřadnice k finálce, musíte odpovědět na pár jednoduchých otázek a získané číslice dosadit do vzorce. Odpovědi hledejte na stránkách muzea, v listingu, popřípadě na internetu.
K odlovu kešky není nutné vstupovat na pozemek Království času a ani muzeum navštěvovat. Krabička není umístěna uvnitř a ani v zídce! Hint najdete v ověřovátku při zadání správných souřadnic. Když už ale budete poblíž, nenechte si tuto netradiční expozici ujít.
1) V jakém roce byla postavena secesní vila, ve které se muzeum hodin a hodinek nachází?
a) 1900 (A = 0)
b) 1872 (A = 7)
c) 1907 (A = 5)
2) V jaké ulici najdete muzeum Království času v Protivíně?
a) Masarykovo náměstí (B = 6)
b) Purkyňova (B = 1)
c) Fučíkova (B = 8)
3) Jaké byly první mechanické hodiny?
a) se závažím (C = 7)
b) kapesní (C = 8)
c) kyvadlové (C = 9)
4) Které hodiny by se daly považovat za nejméně přesné?
a) sluneční (D = 2)
b) přesýpací (D = 0)
c) svíčka (D = 8)
5) Jak se jmenuje nejpopulárnější model hodinek od firmy PRIM?
a) Spartak (E = 6)
b) Orlík (E = 2)
c) PRIM Quartz (E = 4)
6) Z jaké země pochází firma PRIM?
a) z Československa (F = 6)
b) z Francie (F = 3)
c) ze Švýcarska (F = 8)
7) Tipnete (nebo najdete), kde jsou nejslavnější a nejznámější hodiny na světě?
a) na Elizabeth Tower (G = 3)
b) na věži kostela svatého Petra v Curychu (G = 1)
c) na Abraj al-Bait (Mecca Royal Hotel Clock Tower) (G = 7)
Vzorec:
N = 49° 1(C–5).(G-3)(E)(8-D+B)‘
E = 14° 1(B+B).(F+4-E)(9-G)(A+B)‘
Nepovinný úkol: Do logů můžete napsat nebo vyfotit nejstarší hodiny, které máte vy nebo vaši známí doma.
Pozor na mudly, zejména z okolních domů a zahrad! ZNOVU DŮKLADNĚ ZAMASKUJTE!
V keši není tužka!
Zkontrolujte Vaše řešení
