První z mlýnů na Sedlickém potoku, „na první střiku“, na samotě uprostřed lesů je Kubův mlýn. Prvním doloženým mlynářem v roce 1838 je Jan Kulík. Název mlýn získal tak podle posledního majitele. Rodina Kubů drží mlýn od roku 1930 dodnes. Bohužel se mi nepodařilo od nikoho z potomků získat relevantní informace o osudech mlýna a to přes to, že je osobně znám řadu let. Stavebně zůstal nezměněn, ale současné vnitřní vybavení neznám. Jen u vstupu do mlýna je jako památka položená polovina mlýnského kamene.
V r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,097 m3/s, spád 4,8 m, výkon 4 HP. Mimo to byl mlýn vybaven naftovým motorem o výkonu 10 HP. 
Dolní z dvojice osamělých mlýnů v lesích mezi Pravonínem a Chmelnou je Růžkův mlýn, nebo také Dolejší. První doložený záznam je z roku 1838, kdy zde byl mlynářem Wenzl Táborský. Oba mlýny jsou od sebe vzdálené přibližně 300 m. Pana Růžka si moc dobře pamatuji, byl ze staré mlynářské rodiny. Pracoval jako skladník v tehdejším JZD Pravonín. Neopouštěla ho dobrá nálada a neodkládal modrý pracovní plášť. Někdy v 70. letech minulého století mě zval k návštěvě mlýna, to tak ještě bylo k vidění původní vybavení. Mlýn měl údajně turbínu a byla zde i pila. Bohužel jsem pozvání nevyužil. Dnes ho vlastní úvěrová společnost a obyvatelé nemají o návštěvu zájem. Situace na mapě neodpovídá skutečnosti, mlýn je přístupný pouze od severu. 
Je zajímavé, jak spolu mlynáři museli vycházet. Na jednu stranu byli konkurenti, na druhou byli na sobě závislí, oba byli na jednom potoce, na jednom vodním zdroji. O tom se více dozvíte v listingu keše GC6H97A Rybnik Salek. Mleči to k nim z Pravonína i z Chmelné měli poměrně daleko a mohli využít bližší Kubánkův nebo Šavrdů mlýn. Museli být opravdu zdatní, aby oba mlýny fungovaly.
Doporučuji odlov na kole, případně pěšky od odbočky u Pravonína až do Chmelné. Je to opravdu hezká procházka a naplníte tak skutkem název keše.
Jak na keš:
|
| A |
Kočičák |
vychytralý mlynářský pomocník |
8 |
|
|
ten kdo měl na starosti, aby kočky neznečišťovaly zrno či mlýnské výrobky |
9 |
|
|
kámen, který tvořil ložisko pro hřídel mlýnského kola, smrděl po kočkách |
3 |
|
|
zařízení na zvedání mlýnských kamenů |
4 |
| B |
Brlení |
na Pana Otce přišlo brlení, když si chtěl odskočit za panímámou do seknice |
5 |
|
|
lísa, aby slepice nechodily do mlýnice |
6 |
|
|
jakási mříž (dřevěná nebo kovová), aby nepřišly na kolo větší předměty |
8 |
|
|
lávka k vodnímu kolu |
9 |
| C |
Refoma |
stroj na spojování kožených řemenů |
8 |
|
|
zařízení na odloučení cizích součástí ze zrna |
7 |
|
|
moderní stoupa na výrobu krup |
5 |
|
|
stroj určený k třídění meliva |
4 |
| D |
Smolit řemeny |
odskočit si „na velkou“ |
3 |
|
|
|
mazat řemeny směsí loje, rybího tuku a včelího vosku |
7 |
|
|
vůbec nic to neznamená |
2 |
|
|
brousit břitvu na potěhu před holením (ze rčení přetáhnu tě potěhem) |
1 |
| E |
Decimálka |
váha pracují na principu dvouramenné páky, délky obou ramen jsou různé |
6 |
|
|
vzorec pro přepočet odvodu z mletého obilí vrchnosti |
0 |
|
|
nádoba, kterou se odměřovala semletá mouka |
5 |
|
|
nic podobného se ve mlýně nepoužívalo |
8 |
| F |
Zpětný odřad |
vůbec nic takového ve mlýně není |
5 |
|
|
voda, ve které kolo tak zvaně „brodí“ |
9 |
|
|
melivo, které se vrací k dalšímu mletí |
4 |
|
|
obilí, které se nestihlo semlít a je v pytlích ve mlýně |
2 |
N 49°38.ABC', E 14°58.DEF'