K R A K O N O Š Virtual Cache

Je to nabíledni. Pro uznání logu stačí, když k němu připojíte fotku sebe nebo vaší GPS před sochou Krakonoše. Úkol DOBROVOLNÝ pro potěchu autora a dalších kačerů- pořídit fotku s nataženou rukou, ve které držíte jakékoliv 2 věci (viz úvodní foto), které u sebe máte. Originalitě se meze nekladou. Co by nemělo být při focení opomenuto, je VÝRAZNÉ POULENÍ OČÍ;O) Jinou možností dobrovolného úkolu je vytvořit Vaši podobiznu celou, stačí, když zdokumentujete pouze ruku, ve které držíte ony dva předměty nebo pouze Váš ctěný obličej s vyvalenýma očima (viz 2 spodní fotky). Prima zážitek u poulení přeje Dzingo ababp dejdln. Ať se daří.

It is simple. You are supposed to take a photo of yourself or GPS in front of the most famous sculpture in Hořice – Krakonoš. VOLUNTARY TASK to please the author and other cachers: To take a picture where you hold two things you have with you (see the photo above) – the more original the better. There is very important to stare wide-eyed as the Krakonoš does. Or you can only make a picture of hand with those two things or just your wide-eyed face with Krakonoš (see the 2 photos below). Enjoy taking photo and gaping to the camera :o) All the best from Dzingo ababp dejdln.

V krkonošských horách v chudé chaloupce žila rodina dřevorubce Fraňka. Neštěstí však nechodí po horách, ale po lidech, a tak Fraňka jednoho dne zabil v lese padající smrk. Matka zůstala sama s dvěma malými dětmi – Janem a Andělkou. V létě to ještě šlo. Hůře však bylo, když chaloupku v zimě zavál sníh a v komoře zbylo posledních pár brambor. Tehdy maminka onemocněla a v horečce začala blouznit o tom, že pomoci jim může jedině Rýbrcoul (Krakonoš). Osmiletý Jan se rozhodl, že se za ním vypraví a požádá ho o pomoc, a malá sestřička nedala jinak, než že půjde s ním. Děti se tedy vypravily na cestu, do ranečku vzaly pár uvařených brambor a matce řekly, že jdou pro dřevo do nedalekého lesa. Jan se domníval, že zná cestu do Krakonošovy zahrádky, kterou mu tatínek ukazoval. V zimě se však krajina změnila k nepoznání a děti v hlubokých závějích zabloudily. Ještě ke všemu se začal zvedat silný vítr a vzduchem začaly kroužit sněhové vločky. V největším zoufalství začal chlapec volat: „ Rýbrcoule! Rýbrcoule!“ Náhle se od skal před nimi vedla obrovská hlava s rozcuchanými vlasy a dlouhým černým vousem a zazářily dvě ohnivé oči. Pak děti cítily, jak je nabrala obrovská ruka s dlouhými prsty, zvedla do výše a mrštila jimi do sněhu. Když se probraly, stál nad nimi myslivec s černými vlasy a vousy a jeho pes jim olizoval zmrzlé tváře. Myslivec se pak dětí ptal, co se jim stalo a proč se vypravily samy do hor a chlapec mu vše vypověděl. Myslivec dovedl děti domů a pochválil Jana, že by z něho měl otec radost. Maminka zatím doma oplakávala ztracené děti. Chlapec ji nechtěl říci, kde byli, ale sestřička matce všechno vyprávěla. Když pak ubohá žena otevřela raneček, aby vyklepala sníh, uviděla mezi ztuhlými brambory místo sněhu samé peníze. Bída s nouzí se z chaloupky vystěhovaly a také sousedé si vzpomněli na chudou vdovu a začali jí pomáhat.

To je pohádkový příběh, který stál u zrodu jedné z nejkrásnějších a nejslavnějších hořických plastik – Šalounova Krakonoše. Autorem pohádky je Václav Tille. Ještě na počátkuu 20. století byla dobrá dětská kniha pro české děti vzácností a proto se čeští výtvarní umělci, sdružení ve spolku Mánes, rozhodli vydat před Vánoci r. 1902 pěknou knihu. Hlavním redaktorem byl V. Říha, který vybral vhodné příběhy a přidělil je jednotlivým umělcům, aby k nim vytvořili obrázky. Pohádku o Rýbrcoulovi přidělil přednímu českému sochaři Ladislavu Šalounovi, který se vyjádřil po sochařsku. Z hlíny vymodeloval hrozně, ale dobrácky se šklebící hlavu Krakonoše s rozcuchanými vlajícími vlasy a vousy, držícího na dlani napjaté ruky vyděšené děti – Jeníka a Andělku. Model byl vyfotografován a použit jako ilustrace k výše zmíněné pohádce. Tím však tento příběh nekončí, ale naopak, pro město Hořice začíná.

Obrázek v knize upoutal tvůrce tzv. krkonošského pavilonu na výstavě českého severovýchodu v r. 1903. Pavilon byl postaven podle návrhu arch. Václava Weinzettla ve stylu horských lidových dřevěných staveb a expozice obsahovala bohatou sbírku turistických předmětů a domáckých výrobků z Krkonoš. V rohu pavilonu byla v zeleni lesních stromků umístěna plastika Krakonoše, zapůjčená autorem.

Krakonoš, který budil na hořické výstavě zaslouženou pozornost, se sice po jejím skončení vrátil k autorovi, myšlenka na jeho reprodukování v pískovci však již začala klíčit. A tak se o čtyři roky později vypravil odborný učitel Jan Kyselo do Prahy za sochařem Šalounem se žádostí o zapůjčení modelu. Sochař sice této myšlence nebyl příliš nakloněn, neboť při tvorbě modelu nepočítal s jeho reprodukcí, nakonec však svolil. Model byl v roce 1907 reprodukován ve školních dílnách z doubravského pískovce. Pro tuto rozměrnou plastiku bylo použito šesti bloků kamene, spáry však neruší dojem celistvosti. O Vánocích 1907 se přijel sochař osobně přesvědčit o postupu prací. V roce 1908 putovala plastika do Prahy na jubilejní výstavu obchodní komory, kde v oddělení odborných škol prezentovala činnost hořické sochařsko-kamenické školy a svými rozměry i mohutným dojmem se stala ozdobou výstavy. Na podzim téhož roku se Krakonoš vrátil do Hořic a byl osazen žáky školy ve Smetanových sadech na místě, které mu vybral jeho tvůrce. Plastika byla městu věnována vídeňským ministerstvem kultu a vyučování a stala se ozdobou sadu i jedním z nejznámějších symbolů města.

Mistr Ladislav Šaloun se přijel podívat na svého Krakonoše. Vánoce 1907

Virtuální odměna 2.0 - 2019/2020

Tato Virtuální keš je součástí limitované série virtuálek vytvořených v období 4. 6. 2019 - 4. 6. 2020. Pouze 4000 vlastníků keší dostalo příležitost vytvořit virtuální keš. Více se můžete dozvědet na blogu Geocachingu Geocaching Blog.

Virtual Rewards 2.0 - 2019/2020

This Virtual Cache is part of a limited release of Virtuals created between June 4, 2019 and June 4, 2020. Only 4,000 cache owners were given the opportunity to hide a Virtual Cache. Learn more about Virtual Rewards 2.0 on the Geocaching Blog.