Rozhledna Děčínský Sněžník Virtual Cache

Za nepříznivého počasí (mlha, déšť) zavřeno!!!

Bei schlechtem Wetter (Nebel, Regen) geschlossen!!!

CZ

"Všude vzhled velmi krásný jak do Saska, tak do Čech a můžete vidět dokonale Koenigstein, Drážd`any a všechny ostaní oblasti. Je to trochu strmé vstávat a ještě těžší do vesice Snězník."

(Kaiser Joseph II, Vstup z diáře 23. září 1779)

Jen pár kilometrů od Děčína v panenské krajině Labských pískovců se nachází nejvyšší stolová hora u nás - Děčínský Sněžník /nadmořská výška 723m/ a na jejím vrcholu stejnojmená 33 m vysoká kamenná rozhledna z roku 1864, jedna z nejstarších na území ČR. Původně šlo o velkoryse pojatou trigonometrickou věž 1. řádu, kterou pro potřeby rakouských, saských a pruských zeměměřičů nechal svým nákladem zbudovat majitel panství hrabě František Antonín Thun, od samého počátku však slouží i turistickému ruchu. Při rozhledně se nachází občerstvení, horská chata a malé jezírko.

Po vystoupání 153 schodů na 33 metrů vysokou kamennou rozhlednu se vám naskytne jeden z nejkrásnějších výhledů v Čechách. Spatřit lze odsud Labské pískovce, Českosaské Švýcarsko,Tiské stěny, České středohoří s Milešovkou, Lužické hory, hřebeny Krušných hor či údolí Labes četnými stolovými horami v Německu. Za perfektní viditelnosti lze dohlédnout přes Ještěd dokonce až k Jizerským horám.

Nejkratší cesta na vrchol vede z křižovatky před obcí Sněžník, odkud jsou to necelé 2 km vydatného stoupání po červené turistické značce. Auto můžete nechat přímo tady na placeném parkovišti u hotelu Hřebenová bouda, a nebo zaparkovat asi o kilometr dál v obci Sněžník. Červená turistická značka nejprve vede po pohodlné asfaltce. Přibližně po 700 metrech však odbočí vpravo do březového lesa a povede vás po nádherné kamenité stezce lemované balvany až na vrchol. Jakmile vystoupáte na Sněžník, naskytne se vám nádherný pohled z okrajů pískovcových skal, po kterých po cca 150 metrech dojdete až k rozhledně. Nazpátek se rozhodně nevydávejte po stejné cestě jako jste přišli, ale naopak jděte po asfaltce vedoucí od rozhledny. Cesta je nejen pohodlnější, ale hlavně vás zavede na další nádherná místa Děčínského Sněžníku v okolí Drážďanské vyhlídky. Zde se vám otevře působivý pohled do hlubokých lesů pod Sněžníkem a zároveň na stolové hory Saského Švýcarska. Pokud se od vyhlídky vydáte vpravo po vyšlapané pěšince, můžete obdivovat nádhernou panenskou přírodu, která většině návštěvníků rozhledny zůstane utajena. K rozhledně lze vyjet i po cyklistické stezce, avšak připravte se na namáhavé stoupání se závěrečným výšvihem k Drážďanské vyhlídce.

Hora, tvořená svrchnokřídovými turonskými pískovci, je téměř celá zalesněná, většinu jejích svahů pokrývají smrkové porosty, v menší míře se vyskytuje borovice, modřín a buk, pro vrcholovou část jsou typické i břízy a jeřáby. Vrchol hory zaujímá rozlehlá plošina o rozměrech přibližně 1600 krát 600 metrů, mírně se sklánějící k severovýchodu. Po většině svého obvodu je lemována několik desítek metrů vysokými pískovcovými stěnami, jejichž lámáním a zvětráváním vznikly, zejména na jižním úbočí, četné pseudokrasové jeskyně se stěnami pokrytými fluoritem. Malá část těchto prostor (cca 0,09 ha) je chráněna coby přírodní památka Jeskyně pod Sněžníkem. Těžbu fluoritu na Sněžníku v letech 1955 - 1994 dnes dokumentuje expozice v muzeu na Jílovském zámku.

Historie rozhledny Děčínský sněžník

Rodný list vystavený v roce 1864 řadí věž na Děčínském Sněžníku mezi nejstarší stavby svého druhu na území naší republiky. Nebyla však stavěna jako rozhledna, ale jako věž pro přesná geografická měření, na nichž se dohodly tři tehdejší středoevropské státy: Rakousko, Sasko a Prusko. Počátkem šedesátých let 19. století se odborná komise obrátila na majitele děčínského panství, hraběte Františka Thuna, aby jí umožnil zřídit na Sněžníku jeden ze základních bodů trigonometrické sítě. Prakticky to znamenalo buď vykácet les na vrcholu anebo postavit dřevěnou vyměřovací věž. Hrabě Thun se rozhodl pro jiné řešení. Požádal významného drážďanského architekta Hänela o projekt kamenné stavby. Architekt předložil návrh 33 m vysoké věže, kterou pojal nejen jako přísně účelovou stavbu, ale i jako vkusné architektonické dílo ovlivněné tehdy módním alžbětinským stylem. V roce 1863 tak na vrcholu Sněžníku začala místo nevzhledné trámové konstrukce vyrůstat věž hodná zámeckého parku. Její součástí byla rozsáhlá podsklepená terasa s širokým přístupovým schodištěm. Materiál byl přivážen z nedalekého pískovcového lomu, přičemž pro ozdobené prvky, které vyžadovaly měkčí pískovec, musel být dokonce otevřen nový lom. Stavební dílo, které si vyžádalo na tehdejší dobu značné náklady (téměř 20 000 zlatých), bylo dokončeno na podzim roku 1864. 
Prvními uživateli se skutečně stali zeměměřiči tří států, kteří svou práci prováděli ve vzájemné shodě až do prusko-rakouské války. Věž však již od samého počátku přitahovala také výletníky a zvědavé obyvatelstvo okolních obcí. Strážce najatý hrabětem jim za nízký poplatek umožňoval výstup na ochoz a vysvětloval vyhlídku. Zvěsti o vynikajícím rozhledu se šířily po Čechách i do ciziny a návštěvníků z obou stran hranic přibývalo. V roce 1865 jim správa lesů vyšla vstříc zřízením malého hostince. Z jeho knihy hostů se dalo vyčíst mnoho zajímavého. Např. že první školní výprava zavítala na Sněžník ještě v témže roce. První organizované turisty (členy Varvažovského turistického klubu) na vrcholu přivítali v roce 1879. O čtyři roky později se středem pozornosti stali cyklisté, kteří přijeli na velkých kolech až z Drážďan. Zato členové saské královské rodiny se sem nechali v pohodlí dovézt kočáry. Nebývale široký rozhled se později uplatnil i v jiném oboru. Děčínskému profesoru Färberovise v roce 1936 na Sněžníku podařilo poprvé na našem území zachytit televizní signál z berlínského vysílače a přenést informace z Olympijských her v Berlíně. 
I po roce 1945 si Sněžník dlouho udržoval postavení jednoho nejatraktivnějších míst Českého Švýcarska. Přicházeli sem turisté, účastníci dálkových pochodů i rodiny s dětmi. Několikrát se zde objevili také filmaři. (Pamětníci si možná vzpomenou na film Větrná hora.) A přesto se nad Sněžníkem koncem 80. let začal vznášet stín. Vandaly několikrát zpustošená chata byla nuceně zbourána a neudržované rozhledně hrozilo uzavření. Až v roce 1992 se podařilo dát dohromady potřebné dva milióny korun a věž zachránit doslova na poslední chvíli. Bylo při tom použito zajímavého technického řešení, spočívajícího v umístění ocelových obvodových spon dovnitř zdí, aniž by se tím jakkoliv narušil vzhled historické technické památky. Od roku 1999 již opět funguje nově zrekonstruovaná Restaurace pod rozhlednou Děčínský Sněžník.

(www.nakovarne.com/decinsky_sneznik.php)

Chcete-li potvrdit svou přítomnost na místě, odpovězte na následující otázky:

Pro X počítejte kamenné schody, které vedou k základně věže.

XX = 

Vlevo od dveří najdete malou desku. Pro Y potřebujete druhé slovo.

YYYYYYY = 

Projděte se kolem věže a spočítejte pole plotu.

ZZ = 

Řešení odešlete na následující e-mailovou adresu:

XX.YYYYYYY.ZZ@gmail.com

Konečně, prosím, vyfotte vás nebo vaši GPS před nebo na věži. Cesta nahoru stojí za to. 

Po obdrženi odpovědi můžete mezipamět`zaznamenat.

Otevírací doba:

Vstupné:

dospělí                         30,- Kč

děti od 6 let, studenti  15,- Kč

děti do 6 let                 zdarma

vratná záloha za vypůjčeni klíče 100,- Kč

DE

„Allda ist das Aussehen sowohl nach Sachsen als gegen Böhmen sehr schön und sieht man vollkommen Königstein, Dresden und alle übrigen Gegenden. Es ist etwas steil hinaufzukommen und noch beschwerlicher herunter gegen das Dorf Schneeberg.”

(Kaiser Joseph II, Tagebucheintrag vom 23. September 1779)

An der höchsten Stelle des mit großen Sandsteinblöcken bedeckten Plateaus steht ein weithin sichtbarer, 33 m hoher Aussichtsturm. Er wurde ursprünglich für Triangulierungs-Arbeiten der europäischen Gradmessung unter Graf Franz Anton von Thun-Hohenstein errichtet.

Der Hohe Schneeberg (deutsch: Hoher Schneeberg, auch Tetschner Schneeberg) ist der höchste Berg des Elbsandsteingebirges (723 Meter über HN). Typisch sind die steilen, kaum gegliederten Felswände aus festem Sandstein des Turon, die den gesamten Berg umgeben. Der einst auf dem ebenen Gipfelplateau vorhandene dichte Fichtenwald ist in den 1980er Jahren durch Schwefeldioxideinwirkung komplett vernichtet worden.

Lage und Umgebung

Der Hohe Schneeberg befindet sich im linkselbischen Teil des Elbsandsteingebirges im ChKO Labské pískovce (Landschaftsschutzgebiet Elbsandsteine), ungefähr 8 km westlich von Děčín (Tetschen-Bodenbach). Direkt am Fuß des Berges befindet sich das Dorf Sneznik (Schneeberg). Unterhalb des steilen Südabhanges liegt die seit 1964 zur Stadt erhobene Gemeinde Jílové (Eulau), weiter östlich befinden sich schon die ersten Stadtteile von Děčín. Nördlich verläuft die alte Landstraße zwischen Pirna und Děčín (ehem. Reichsstraße 177, welche seit 1945 an der nahen Grenze unterbrochen ist.

Geschichte Aussichtsturm "Děčínský Sněžník" der Hohen Schneeberg

Als Mitte des 19. Jahrhunderts im Zusammenhang mit der Mitteleuropäischen Gradmessung in Böhmen und Sachsen das Land neu vermessen werden sollte, ließ Franz Anton Graf von Thun und Hohenstein im Jahre 1864 nach Plänen des sächsischen Oberlandesbaumeisters Karl Moritz Haenel den noch heute bestehenden steinernen Aussichtsturm errichten. Er diente ab 1866 als Station 1. Ordnung Nr. 8 Schneeberg der königlich-sächsischen Triangulation. Dazu befand sich auf der Aussichtsplattform des Turms ein steinerner Vermessungspunkt, der heute jedoch nicht mehr existiert.

1865 eröffnete am Fuße des Turmes ein erster Ausschank. Einige Jahre später entstand eine Bergbaude im damals gerade in Mode gekommenen Schweizerhaus-Stil. In den folgenden Jahren entwickelte sich der Berg zu einem begehrten Ziel von Wanderern und Ausflüglern. 1936 konnte auf dem Aussichtsturm erstmalig in Böhmen ein Fernsehsignal empfangen werden, welches zu den Olympischen Spielen in Berlin ausgestrahlt wurde. Mit einem selbstgebauten Gerät konnte Professor Matthias Färber aus Bodenbach den Ton des Programms hören.

Nach der Vertreibung der deutschen Bevölkerung in Böhmen nach 1945 verfielen dann die Gebäude auf dem Berg allmählich. Bis in die 1970er Jahre wurde die Bergbaude noch bewirtschaftet. 1986 wurde sie dann abgerissen. Auch der Zustand des Aussichtsturmes verschlechterte sich stetig, so dass dieser Ende der 1980er Jahre gesperrt wurde. Erst nach der politischen Wende im Jahr 1989 war es möglich, den Verfall zu stoppen. Im Jahre 1992 wurde der nun unter Denkmalschutz stehende Turm umfassend erneuert und einige Jahre später entstand an historischer Stelle ein neues Berggasthaus.

Geologie

Im Grenzgebiet zum Erzgebirge liegt der Sandstein auf der erzgebirgischen Scholle auf und wurde mit dieser zusammen angehoben. Daher erreicht dieses Gebiet die größten Höhen des Elbsandsteingebirges mit dem Hohen Schneeberg als höchstem Punkt.

Aussicht

Die Aussicht vom Hohen Schneeberg gehört sicher zu den schönsten und beeindruckendsten in Böhmen, der Blick schweift im Nordosten über Sächsische und Böhmische Schweiz, im Osten über Lausitzer Gebirge und Jeschkenkamm, im Süden über die Kuppenlandschaft des Böhmischen Mittelgebirges und im Westen über die Kammhochfläche des Osterzgebirges. Bei Fernsicht ist im Osten auch der Kamm des Riesengebirges sichtbar. Berühmt ist die auf der Nordseite des Bergplateaus gelegene Dresdner Aussicht (Draždanska vyhlidka).

(http://www.nakovarne.com/de/hoher_schneeberg.php)

Um Deine Anwesenheit vor Ort zu bestätigen, beantworte bitte folgende Fragen:

Für X zähle bitte die Stufen, welche auf das Fundament des Turmes hinauf führen.

XX = 

Links neben der Eingangstür befindet sich ein kleines Schild. Für Y benötigst Du das zweite Wort.

YYYYYYY = 

Gehe nun um den Turm herum und zähle die Zaunsfelder für Z.

ZZ = 

Schicke Deine Antworten an folgende E-Mail-Adresse:

XX.YYYYYYY.ZZ@gmail.com

Mache zum Abschluss noch ein Foto von Dir oder Deinem GPS vor oder auf dem Turm und füge es Deinem Logbucheintrag bei. Der Aufstieg lohnt sich sehr.

Nach Erhalt der Antwort, kannst Du den Cache loggen. 

Öffnungszeiten des Turmes:

Eintrittspreise:

Erwachsene                                1,50 EUR

Kinder ab 6 Jahren, Studenten   1,- EUR

Kunder unter 6 Jahren                 frei

Kaution für den Schlüssel            5,- EUR

Virtual Rewards 2.0 - 2019/2020

This Virtual Cache is part of a limited release of Virtuals created between June 4, 2019 and June 4, 2020. Only 4,000 cache owners were given the opportunity to hide a Virtual Cache. Learn more about Virtual Rewards 2.0 on the Geocaching Blog.