Sir Nicolas Winton a "jeho" děti
Sir Nicholas George Winton, MBE (19. května 1909 Londýn – 1. července 2015 Slough) byl britský makléř a humanitární pracovník, který v roce 1939 zachránil 669 převážně židovských dětí z okupovaného území Československa před transportem do koncentračních táborů tím, že jim zajistil odjezd vlakem do Spojeného království.
Životopis
Nicholas Winton se narodil v rodině německo-židovského obchodníka Wertheimera. Rodina se přistěhovala do Velké Británie již v roce 1907 a změnila své příjmení na Winton. Rodiče na své víře příliš nelpěli a také malého Nicholase nechali pokřtít. Po vychození základní školy v Hampsteadu (dnes část Londýna), navštěvoval internátní školu ve Stowe (Buckinghamshire) a ještě před složením maturity se zaučoval ve Vojenské bance. Později odjel k příbuzným do Německa, a získával praxi v různých bankách v Hamburku, v Berlíně a nakonec i v pařížské Národní bance. Počátkem třicátých let se vrátil do Anglie, kde v důsledku hospodářské krize rovněž vystřídal několik bankovních domů. Během dovolené (v zimě 1938) se rozhodl zapojit do záchrany židovských dětí z Československa, kterým pomáhal dostat se do Velké Británie až do vypuknutí druhé světové války. Během války sloužil u Royal Air Force, kvůli slabšímu zraku však pouze v administrativě, přestože pilotní kvalifikaci získal už před válkou. Z RAF byl propuštěn v roce 1945 v hodnosti Flight-lieutenant. Po válce se opět věnoval bankovnictví ve Velké Británii.
Záchrana židovských dětí
Po nástupu nacistů k moci vzniklo několik dobrovolnických organizací, které pomáhaly pronásledovaným a diskriminovaným emigrovat z Německa a později i z anektovaného Rakouska a z odstoupených částí Československa. Pomoc spočívala jak v poskytování finanční apod. pomoci, tak i ve vyjednávání s úřady států, které byly ochotné uprchlíky přijmout a kterých v případě židovské emigrace opravdu nebylo mnoho. Hned několik takových organizací bylo založeno z iniciativy kvakerské církve, mezi jinými i Britský výbor pro uprchlíky z Československa (British Committee for Refugees from Czechoslovakia, BCRC). Po křišťálové noci si v těchto organizacích uvědomili, že Židé pod vládou nacistů jsou v přímém ohrožení života a upravili svoji taktiku – namísto záchrany celých rodin se snažili dostat ze země alespoň děti tím, že jim našli adoptivní britské rodiny.
V prosinci 1938 učitel Martin Blake, jeden z pracovníků BCRC, požádal svého přítele Nicholase Wintona, který se zrovna chystal na dovolenou do švýcarských Alp, aby namísto lyžování odjel do Prahy a pomohl pražské kanceláři BCRC organizovat dětské transporty. Pro každé dítě do věku 17 let bylo nutné získat náhradní rodinu ve Velké Británii a kauci ve výši asi 50 liber, potom již nebyl problém získat pro ně britské vízum a povolení k pobytu. Byla založena Dětská sekce BCRC, kterou řídil Winton z Londýna, kde s pomocí své matky a několika dalších dobrovolníků vyhledával adoptivní rodiče, vyřizoval adopce u britských úřadů a získával příspěvky na kauce. To všechno dělal vedle své normální práce. V Praze mezitím Trevor Chadwick, nový vedoucí pražské pobočky BCRC, shromažďoval potřebné dokumenty od rodičů, kteří měli zájem poslat své dítě do Anglie, a vyřizoval u německých okupačních úřadů povolení k vycestování, vše pod neustálým dohledem gestapa.
První Kindertransport (dětský transport) z Prahy byl vypraven 14. března 1939 s pouhými dvaceti dětmi. Nejpočetnější byly transporty červnové (každým mělo odjet 100 až 200 dětí). Často se jednalo o děti židovských uprchlíků z Německa a anektovaného Rakouska, kteří před mnichovskou dohodou hledali azyl v Československu, a více než čeští Židé si uvědomovali závažnost nacistického nebezpečí a současně už často neměli dost prostředků, aby mohli vycestovat spolu s dětmi (kauce za dospělého byla 200 liber, nehledě na to, že získat vízum uprchlíka bylo mnohem složitější než vízum pro dítě adoptované ve Velké Británii). Poslední úspěšný dětský transport byl vypraven 2. srpna 1939, kdy celkový počet zachráněných dětí dosáhl 669. Úplně poslední vlak s 250 dětmi byl vypraven 1. září 1939, ale byl zastaven a poslán zpět, protože ve stejný den vypukla druhá světová válka.
Ocenění
V roce 1998 Nicholase Wintona přijal na Pražském hradě prezident České republiky Václav Havel a vyznamenal jej řádem T. G. Masaryka. V roce 2002 byl potom v rodné Británii povýšen anglickou královnou do šlechtického stavu. Jeho jménem je také pojmenována planetka (19384) Winton, objevená na jihočeské Observatoři Kleť, a v roce 2002 o něm režisér Matej Mináč natočil biografický film Síla lidskosti – Nicholas Winton. Nicholas Winton nemohl být jako potomek židovských rodičů oceněn státem Izrael titulem Spravedlivý mezi národy, který se uděluje lidem jiného vyznání, kteří přispěli k záchraně Židů.
Z iniciativy českých studentů vznikla petice, která žádá příslušnou komisi norského parlamentu, aby siru Nicholasi Wintonovi byla za jeho zásluhy udělena Nobelova cena za mír. Nicholas Winton byl na toto ocenění navržen již třikrát, poprvé roku 2008, podruhé roku 2011 a naposledy v roce 2013.
Dosud (červen 2013) podepsalo petici zasazující se o udělení Nobelovy ceny Nicholasi Wintonovi celkem více než 213 000 lidí, přičemž přes 133 000 petentů připojilo své podpisy v rámci vzdělávacího programu Loterie života, určeného pro žáky a studenty základních a středních škol.
Dne 19. května 2014, v den jeho 105. narozenin, se prezident Miloš Zeman rozhodl, že mu propůjčí nejvyšší státní vyznamenání České republiky, Řád Bílého lva.
Sté narozeniny sira Nicholase Wintona
Své 100. narozeniny oslavil letem v ultralehkém letadle, které pilotovala Judy Leden, dcera jednoho ze zachráněných chlapců.
V Praze byl při této příležitosti 19. května 2009 v rámci Velké strahovské zahrady otevřen Sad zachránců dětí s obnoveným pramenem, pojmenovaným po Nicholasi Wintonovi.
Téhož roku si Sir Nicholas nechal otisknout svou ruku a tak dal možnost vzniku Křišťálovému doteku. První kopie otisku vyrobená v dílně Jana Huňáta, šla do dražby ve prospěch nadačního fondu Podepsáno Srdcem, kterého byl sám Sir Nicholas patronem.
1. září 2009 v 9.01 vyjel z pražského hlavního nádraží vlak Winton Train na čtyřdenní cestu. Mimořádná souprava projela trasu, kterou by přesně před 70 lety absolvovaly děti z posledního Kindertransportu, který zmařilo vypuknutí války. Předtím došlo k odhalení památníku Wintonova činu – sousoší sochařky Flor Kentové.
Jak zalogovat kešku?
Pro uznání logu vyfoťte sebe nebo své GPS zařízení spolu se sochou Nicolase Wintona a tuto fotku připojte k logu. Logy bez fotografie budou smazány!
Neposílejte fotku mně (přes profil či messenger), přiložte ji k logu!
Sir Nicolas Winton and "his" children
Sir Nicholas George Winton MBE (born Wertheim; 19 May 1909 – 1 July 2015) was a British humanitarian who established an organization to rescue children at risk from Nazi Germany. Born to German-Jewish parents who had emigrated to Britain, Winton supervised the rescue of 669 children, most of them Jewish, from Czechoslovakia on the eve of World War II. Winton found homes for the children and arranged for their safe passage to Britain. This operation was later known as the Czech Kindertransport (German for "children's transport").
Early life
Winton was born on 19 May 1909 in Hampstead, London to Jewish parents Rudolph Wertheim (1881–1937), a bank manager, and his wife Barbara (née Wertheimer, 1888–1978), as the middle-born of their three children. His elder sister was Charlotte (1908–2001) and the younger brother, Robert (1914–2009). His parents were German Jews who had moved to London two years earlier. The family name was Wertheim, but they changed it to Winton in an effort at integration. They also converted to Christianity, and Winton was baptised.
In 1923, Winton entered Stowe School, which had just opened.He left without qualifications, attending night school while volunteering at the Midland Bank. He then went to Hamburg, where he worked at Behrens Bank, followed by Wasserman Bank in Berlin. In 1931, he moved to France and worked for the Banque Nationale de Crédit in Paris. He also earned a banking qualification in France. Returning to London, he became a broker at the London Stock Exchange. Though a stockbroker, Winton was also "an ardent socialist who became close to Labour Party luminaries Aneurin Bevan, Jennie Lee and Tom Driberg." Through another socialist friend, Martin Blake, Winton became part of a left-wing circle opposed to appeasement and concerned about the dangers posed by the Nazis.
At school, he had become an outstanding fencer and he was selected for the British team in 1938. He had hoped to compete in the next Olympics, but the games were cancelled because of the war.
Rescue work
Shortly before Christmas 1938, Winton was planning to travel to Switzerland for a skiing holiday. He decided instead to visit Prague and help Martin Blake, who was in Prague as an associate of the British Committee for Refugees from Czechoslovakia, then in the process of being occupied by Germany, and had called Winton to ask him to assist in Jewish welfare work. Winton established an organization to aid children from Jewish families at risk from the Nazis. He set up his office at a dining room table in his hotel in Wenceslas Square. In November 1938, following Kristallnacht in Nazi-ruled Germany, the House of Commons approved a measure to allow the entry into Britain of refugees younger than 17, provided they had a place to stay and a warranty of £50 was deposited for their eventual return to their own country.
An important obstacle was getting official permission to cross into the Netherlands, as the children were to embark on the ferry at Hook of Holland. After Kristallnacht in November 1938, the Dutch government officially closed its borders to any Jewish refugees. The border guards, marechaussees, searched for them and returned any found to Germany, despite the horrors of Kristallnacht being well known.
Winton succeeded, thanks to the guarantees he had obtained from Britain. After the first train, the process of crossing the Netherlands went smoothly. Winton ultimately found homes in Britain for 669 children, many of whose parents would perish in the Auschwitz concentration camp. His mother worked with him to place the children in homes and later hostels. Throughout the summer of 1939, he placed photographs of the children in Picture Post seeking families to accept them.
He also wrote to US politicians such as Roosevelt, asking them to take more children. He said that two thousand more might have been saved if they had helped, but only Sweden took any besides those sent to Britain. The last group of 250, scheduled to leave Prague on 1 September 1939, were unable to depart. With Hitler's invasion of Poland on the same day, the Second World War had begun. Of the children due to leave on that train, only two survived the war.
Winton acknowledged the vital roles in Prague of Doreen Warriner, Trevor Chadwick, Nicholas Stopford, Beatrice Wellington (born 15 June 1907), Josephine Pike, and Bill Barazetti (1914–2000) who also worked to evacuate children from Europe. Winton was in Prague for only about three weeks before the Nazis occupied the country.[31] He never set foot in Prague Station. As he later wrote, "Chadwick did the more difficult and dangerous work after the Nazis invaded... he deserves all praise".
Honours
In the 1983 Queen's Birthday Honours, Winton was appointed a Member of the Order of the British Empire (MBE) for his work in establishing the Abbeyfield homes for the elderly in Britain, and in the 2003 New Year Honours, he was knighted in recognition of his work on the Czech Kindertransport. He met the Queen again during her state visit to Bratislava, Slovakia, in October 2008. In 2003, Winton received the Pride of Britain Award for Lifetime Achievement. In 2010, Winton was named a British Hero of the Holocaust by the British Government.
Winton was awarded the Order of Tomáš Garrigue Masaryk, Fourth Class, by the Czech President Václav Havel in 1998. In 2008, he was honoured by the Czech government in several ways. An elementary school in Kunžak is named after him, and he was awarded the Cross of Merit of the Minister of Defence, Grade I. The Czech government nominated him for the 2008 Nobel Peace Prize.
The minor planet 19384 Winton was named in his honour by Czech astronomers Jana Tichá and Miloš Tichý.
Statue at Prague main railway station, by Flor Kent, unveiled on 1 September 2009 A statue of Winton stands on Platform 1 of the Praha hlavní nádraží railway station. Created by Flor Kent, it was unveiled on 1 September 2009 as part of a larger commemoration of the 70th anniversary of the last Kindertransport train (see also Winton train, below).
There are also three memorials at Liverpool Street Station in London, where the Kindertransport children arrived.[67] In September 2010, another statue of Winton was unveiled, this time at Maidenhead railway station by Home Secretary Theresa May, MP for Maidenhead. Created by Lydia Karpinska, it depicts Winton sitting on a bench and reading a book.
Winton was baptised as a Christian by his parents, but his Jewish ancestry disqualified him from being declared a Righteous Among the Nations by Yad Vashem in Israel. As an adult, he was not active in any particular religion.[69] In a 2015 interview, Winton told Stephen Sackur he had become disillusioned with religion during the war as he could not reconcile religious movements "praying for victory on both sides of the same war". Winton went on to describe his personal beliefs: "I believe in ethics, and if everybody believed in ethics we'd have no problems at all. That's the only way out; forget the religious side."
Winton received the Wallenberg Medal on 27 June 2013 in London. The following year, the International Raoul Wallenberg Foundation established a literary competition named after Winton. The contest is for essays by high school students about Winton's legacy.
Winton was awarded the Freedom of the City of London on 23 February 2015.
100th birthday
To celebrate his 100th birthday, Winton flew over the White Waltham Airfield in a microlight piloted by Judy Leden, the daughter of one of the boys he saved. His birthday was also marked by the publication of a profile in The Jewish Chronicle.
Death
Winton died in his sleep on the morning of 1 July 2015 at Wexham Park Hospital in Slough from cardio-respiratory failure, having been admitted a week earlier following a deterioration in his health. He was 106 years old.
Winton's death came 76 years to the day after 241 of the children he saved left Prague on a train. A special report from the BBC News on several of the children whom Winton rescued during the war had been published earlier that day.
On 1 September 2009, a special "Winton Train" composed of one or two steam locomotives (out of a set of six) and carriages used in the 1930s set off from the Prague Main railway station for London via the original Kindertransport route. On board were several surviving "Winton children" and their descendants, who were welcomed by Winton in London.
The occasion marked the 70th anniversary of the intended last Kindertransport arranged by Winton, due to set off on 1 September 1939 but prevented by the outbreak of the Second World War that very day. At the train's departure, a memorial statue for Winton, designed by Flor Kent, was unveiled at the railway station
How to log this cache?
For acknowledge the log, picture yourself or your GPS device with the Winton statue and attach the photo to the log. Logs without photos will be deleted!
Do not send me the picture, upload it with your log!
Použité zdroje / Sources of information
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nicholas_Winton
https://en.wikipedia.org/wiki/Nicholas_Winton
https://mymodernmet.com/sir-nicholas-winton/
https://www.lidovky.cz/lide/zachrance-zidovskych-deti-winton-oslavil-101-let-jsem-nazivu-pronesl.A100520_163530_lide_glu
Virtual Rewards 2.0 - 2019/2020
This Virtual Cache is part of a limited release of Virtuals created between June 4, 2019 and June 4, 2020. Only 4,000 cache owners were given the opportunity to hide a Virtual Cache. Learn more about Virtual Rewards 2.0 on the Geocaching Blog.