Tato keš je věnována k jedné kapitole v dějinách města Choceň.
Před více než sto lety zde vznikla baráková kolonie pro uprchlíky z oblasti Haliče a Bukoviny ve východním Polsku, kteří při ústupu rakouské armády prchali před ofenzívou ruské armády.
Choceň byla vybrána za místo „přechodného“ ubytování utečenců, a tak na počátku první světové války vzniklo vedle Chocně táborové město, které mělo vlastní politickou správu postavenou na úroveň okresního hejtmanství. S volbou místa pro postavení uprchlického tábora pro Poláky se u pražského místodržitelství uvažovalo o Chocni, Týništi nad Orlicí, Poličce, Lanškrounu a České Třebové. Choceň splňovala nejlépe podmínky pro vystavení kolonie, měla velké pozemky a také nádraží, které bylo železniční křižovatkou.
Severní část polské kolonie
Rakouské císařství nechalo na polích u Chocně vystavět celé městečko pro polské utečence i s kostelem, který se stavěl hned zpočátku na podzim roku 1914. V kolonii bylo postupně postaveno 38 táborových objektů 67m dlouhých a 14m širokých pro 536 obyvatel. Celou kolonii vystavěla firma Paroulek z Prahy a firma Drahoš z Vysokého Mýta. Výstavbu a provoz platilo mocnářství. V táboře vzniklo veškeré zázemí – kravíny, konírny, vepříny, pekárna, vodárenská věž, škola, pošta, ale i dílny pro ševce a krejčí, truhlárna a v neposlední řadě nemocnice s chirurgickýma izolačním oddělením, desinfekční a odvšivovací, četnická stanice a v roce 1916 byl postaven i divadelní sál.
Jižní část polské kolonie
Takzvané „Choceňské Polsko“ mělo nejvíce obyvatel v lednu 1917 a to neuvěřitelných 22 185 obyvatel. Samotná Choceň měla za první světové války necelých 5 tisíc obyvatel. Dnes žije v Chocni necelých 9 000……
Největší pohromou pro obyvatele „polské“ Chocně byly infekční nemoci (záškt, skvrnitý tyfus, spála, spalničky, neštovice). Byla zde velká dětská úmrtnost, na které se podílela vedle infekcí i podvýživa. Kolonii proto odděloval od Chocně plot a sama kolonie připomínala spíše internační tábor.
Přestože už v letech 1915 a 1916 odjížděli z barákové kolonie první utečenci zpět do Polska,jejich místa obsazovali uprchlíci z jiných míst. V prosinci 1918 odjela z Chocně do Haliče poslední skupina polských utečenců. Ke konci války se část kolonie proměnila na tábor pro ruské zajatce. Poslední deportace těchto zajatců byla v lednu roku 1920.
Pak už kolonie přestala mít svůj význam. Jednotlivé domy se začaly rozprodávat a cihly z baráků sloužily například na přestavbu sokolovny v Chocni. Dva barákové domy koupilo Vysoké Mýto. Kolonie postupně chátrala. Táborový kostel byl rozebrán a na přání polských úřadů byly jeho jednotlivé části odeslány jako dar čsl.vlády do Polska, aby tam byl znova sestaven. Poslední dům, který připomínal toto období, hrázděná administrativní budova, byl zbourán v roce 1986. Na místě polské kolonie stojí dnes rodinné domy(Spořilov) a sídliště Podhomolí.
Administrativní budova
Během tohoto období zemřelo přibližně 7 895 osob, z toho 3 348 dětí. Prvních 184 lidí bylo pohřbeno na katolickém hřbitově. Poté byl zřízen samotný „polský hřbitov“ v části Chocně zvané „Na Křepčích“, ten padl v padesátých letech za oběť těžbě štěrkopísku a s nimi i ostatky zde pochovaných obyvatel kolonie.
U příležitosti 100.výročí, v září 2014 proběhl vzpomínkový akt s odhalením památníku obětem barákové kolonie na katolickém hřbitově. Odhalení pomníku se zúčasnila polská delegace skládající se mimo jiné i z potomků uprchlíků a vysokých představitelů polské církve. Ocenili důstojné připomenutí této události.
Zajímavostí je, že v celém rakouském císařství byly pouze dva takovéto uprchlické tábory a to v Chocni a menší v Broumově.
Na výchozích souřadnicích kešku nehledejte. Nacházíte se na katolickém hřbitově u žulového pomníku připomínající tyto události.
Hřbitov je přístupný duben - září 6,00 až 21,00, říjen - březen 7,00 až 18,00 hod.
K nalezení finálky stačí odpovědět na pár otázek.
1. V pravém rohu památníku je reliéf, který zobrazuje:
- kříž A = 9
- sněženky A = 5
- růže A = 7
2. Počet řádků textu na žulových deskách památníku:
- 4 řádky B = 9
- 5 řádků B = 8
- 6 řádků B = 5
3. Kdy byla založena baráková kolonie v Chocni:
- podzim 1913 C = 2
- podzim 1914 C = 4
- podzim 1915 C = 6
4. Které firmy vystavěly táborovou kolonii:
- Paroubek a Drahoš D = 7
- Paroulek a Drábek D = 4
- Paroulek a Drahoš D = 1
5. Na kterou infekční nemoc nejčastěji umírali obyvatelé choceňského Polska:
- plicní mor E = 7
- španělská chřipka E = 4
- skvrnitý tyfus E = 2
6. Kdy měla baráková kolonie nejvíce obyvatel:
- červen 1915 F = 1
- leden 1917 F = 8
- srpen 1916 F = 9
Finálka:
N 49° 59.(A+E)(C)(B-F) E 016° 12.(A-D)(F+D)(B-D)