Vítův mlýn (Bořkovcův)
Krásně dochovaný mlýnský areál na samotě. Mlýn je dosvědčen již na počátku 15. století, pojmenován je po mlynáři Vítovi, doloženém k roku 1578.
Ve mlýně se v roce 2010 natáčel historický film Habermannův mlýn.
Nejstarší zápis je z roku 1406 kdy Jan z Vlašimi "pro spásu duše své i svých předků a hlavně Kateřiny, manželky své dal 7 kop grošů bez 24 gr. úroku, a to na 4 lánech polí ve vsi Dubu 6 kop bez 24 grošů a 1 kopu na mlýně u Hradiště s plným právem panu Jiřímu, faráři ve Vlašimi" Farář tento úrok nadále užíval k vydržování jednoho kaplana a dvou pomocníků.
1578 mlynář Vít, vlašimské vrchnosti platil ročně 1,5 kopy, 1 groš a 5 penízů. Mimoto byl povinen o Velké noci dodávat 2 holoubata.
1625, na den sv. Filipa a Jakuba (1. května) byl po mlynáři Machovi mlýn o jednom složení prošacován a prodán Janovi, mlynáři z Pičína. Z ceny mlýna 316 kop mlynář složil závdavek 100 kop míšeňských, z nichž "Jeho Milost, jakž cedulka od J.M. ukazuje, 80 kop a 20 kop přijala, a poté se do důchodu J.M. každoročně po 12 kopách má klásti"
1633, ve středu po sv. Mikuláši (7. prosince) "při držení soudu na hradě Vlašimi položil mlynář Jan 10 kop, 2 kopy se mu čekají, poněvadž k veliké škodě skrze vojáky přišel. Těch 10 kop přijato do důchodu J.M."
1667 mlynář Jan předal mlýn za 100 kop Janovi mladšímu, svému synovi, sám sobě koupil chalupu v Hradišti. Vrchnost tehdy pro "velkou pustotinu mlýna, pro obtížné časy, kdy mlýn k tak malému šacunku přišel, aby děti Jana, mlynáře, také tu něčeho očekávati mohly, z milosti polovici, totiž 43 kop 30 gr., upouštěti ráčí".
Díky nápisu na mlýnském kameni, který je zazděn do budovy mlýna víme, že budova pochází z roku 1851 a postavena byla nákladem Josefa a Josefy Cikhart.
1911 v dražbě zakoupil Stanislav Bořkovec z Čeliva, 1941 mlýn po otci převzal Stanislav Bořkovec ml.
1930 zde byly 2 turbíny Francis, hltnost 1,135 m3/s, spád 2,5 m, výkon 28,29 HP
Do roku 1996 mlýn provozoval Stanislav Bořkovec, bylo mu 82 let. V okolí byl velmi oblíbený a mlýnu se častěji říká Bořkovcův. Do vysokého věku se chodil po celý rok každé ráno omýt vodou z Blanice na jez u mlýna. Často jsem ho vídal z autobusu zachumlán do teplé bundy.
Byl to velmi schopný a charizmatický muž. Za okupace pomáhal potřebným, včetně místního odboje. Po roce 1948 dokázal mlýn udržet, právě pro zásluhy v období války. Mlýn fungoval jako součást Středočeských mlýnů n. p. Čerčany. Pracovala tu i pila. Chlapi z okolí sem chodili rádi pomáhat a přivydělat si. Pan otec byl sice náročný zaměstnavatel, ale také uznalý. Do dnes si pamatuji jeho zásadu, kterou s oblibou připomínal: Když uvidíš, že je něco potřeba udělat, neotálej, jdi a udělej to hned. Uvidíš co pak budeš mít volného času!“ A je to pravda, mnohokrát se mi to potvrdilo.
Ve mlýně pracuje Francisova turbína a jako dekorace je zde vodní kolo na spodní vodu.
V současné době je zde výrobna krmiv.
Jak na keš?
Souřadnice finálky jsou následující:
N 49° 40.D(F+A)(E-D)' E 014° 51.(2(C-B))(E/F)(D-C)'
Dbejte na zachování soukromí, při parkování buďte opatrní parkujte na bezpečném místě, dál pokračujte pěšky.