Zveme Vás na Benešovsko, Voticko, Vlašimsko… k návštěvě obcí, nebo místních částí, jež mají ve svém názvu
Lhota, Lhotka, Lhotice.
Celá série bude vycházet postupně a její součástí budou i bonusové keše.
V logbooku se proto bude nacházet bonusové číslo, které si prosím opište.
K odlovu keší Vás zvou owneři:
Dloch, delfin.h, HAMISL, jan z neveklova, jirca76, janek.s, j.m.petr, Leneh, montaznicek, OLBAKA, Ralson, trendy80
a přejí Vám úspěšný odlov.
Vznik Lhot se datuje začátkem 13. století za panování Přemysla Otakara I. Lhoty byly zakládány většinou drobnými feudály v okrajových částech katastrů existujících vesnic. Jsou dílem vrcholné kolonizace, osazované domácím obyvatelstvem. Jejich zakládání bylo spojeno s obtížnými pracemi a náleží do poslední fáze osídlovacího procesu na méně hodnotné nebo lesní půdě, kterou museli vymýtit a za tyto práce byli obyvatelé osvobozeni na přesně stanovený počet let od dávek daní a poplatků. Jednalo se o tzv. "lhóty" polehčení . Tímto způsobem využívala šlechta racionálněji dosud nevyužitou půdu.
Jankovská Lhota
Lhota Jankovská je sama pro sebe katastrální i místní obcí; do r. 1914 patřila k Jankovu:
Je rozložena v délce0.5 km po obou stranách okresní silnice, vedoucí z Jankova do Léštna (Lišna). Se jménem Lhota připomíná se osada již v r. 1408. Že bývala zdejší krajina osídlena již za dob pohanských, dokazuje kamenný, vrtaný mlat v podobě motyky, který před lety našli lidé na poli u Jankovské Lhoty. Je uložen v okres. museu sedlčanském. Také našli na Jindrových polích popelnice a půl kamene z ručního mlýnku.
Ke konci 14. a na začátku 15. stol. měl tu statek jakýsi Velík, nejspíše zeman nebo svobodník. Svědčí o tom tento starý zápis: "Václav, kaplan - oltářník při kostele miličínském, předložil pražské konsistoři 20. srpna 1408 fundační listinu, ověřenou Jindřichem z Rožmberka a farářem Vojslavem, kteří doznávají, že Václav zakoupil na Velíkovi ve vsi Jankovské Lhotě úrok 1 kopy a urozená paní, vdova po zemř. Habartovi z Žerotína 1 kopu a 4 gr. na Matějovi ve vsi Jiříně ku příjmům oltáře sv. apoštolů Šimona a Judy v Miličíně." (Fr. Teplý, "Paměti m. Miličína", 20.)
V 16. stol. přicházely odtud jisté platy do hradu Léšna, avšak Lhota patřila celá k Jankovu. Roku 1546 byla přidělena ke Kříženci, ale později patřila opět k Jankovu. Býval tu již od dávných dob poplužní dvůr. Kdož ví, nebyl-li zřízen ze statku onoho Velíka? Stával nejspíše v místech nynějšího hostince čís. 1. Nasvědčují tomu základy zdiva na sadě u tohoto hospodářství, jež sahají přes cestu k Jitrám až na sad u čís. 18. Dvůr s celou vesnicí prodal Rudolf z Talmberka 2. října 1702 Janovi Kořenskému z Terešova, od jehož synů jej koupil Jiří Vojický z Nové Vsi r. 1719. Dvorské pozemky byly sedlákům napřed za jistý plat v dědičný nájem přenechány, později prodány, při čemž byli sedláci povinni robotovati a desátek odváděti. Po 3 věrtelích žita, ječmene a ovsa platili v 18. stol.: Hořejšek, Kapeš, Zahrádka, Novotný, Ryneš, Hanyka, Rezek, Macek, Vopička, Vosátka a Páv; po 1 věrteli a 2 měřicích téhož obilí: Král, Bárta a Havel. Nejdéle zůstaly "panskými" pozemky při usedlosti Jindrově (čp. 5.) a Pávově (čp. 18.). Činí spolu zvláštní skupinu polností, těsně spolu souvisí, jsou přesně stejné podle výměry i jakosti půdy a oba hospodáři i jejich dědicové robotovali při dvoře otradovickém, kdežto ostatní sousedé chodili na robotu ke dvoru jankovskému. Posledním rychtářem z dob robotních byl Ryneš. Zachovala se po něm rychtářská palička - ferule, na niž rychtář přibíjel vyhlášku a dával ji kolovati po vsi od souseda k sousedu; donedávna bylo jí tu užíváno.
Ještě zasluhují zmínky tyto dva příběhy z 18. stol.: Když známý kněz - Ant. Koniáš procházel r. 1740 votickou krajinou, aby pátral po kacířských knihách, navštívil též Jankovskou Lhotu. Bylo tu tehdy několik zarytých lutheránů. Koniáš dal knihy u nich nalezené spáliti na návsi, kde pak vztyčen byl v místech nynější zvoničky misionářský kříž.
Uprostřed vsi nedaleko hasičského skladiště je zvonička. Má taškovou střechu a plechem pobitou věžičku. Uvnitř je oltářík se sochou sv. Jana N. a proti oknu obloukovitě klenutému, výklenek se sochou mariánskou. Strop je rovný, podlaha cihlová. Kaplička pochází asi z r. 1860; její vnitřek byl r. 1907 nově upraven. Při té příležitosti dal starosta V. Hruška zazdíti listinu, na které napsal dějiny a popis kaple i osady.
Zdejší statky většinou mají vjezdy do dvora stejného rázu: vrata jsou nahoře rovná s taškovou stříškou a s malými výklenky pro sošky. Osada byla postižena několika požáry (v 1. 1866, 1902, 1908 a 1911). Nejzhoubnější byl v r. 1866: shořelo úplně 8 hospodářství a obecní pastouška. Hasiti pomáhali pruští vojáci, kteří se tu tehdy na svém pochodu několik dní zdrželi. Při hrozné průtrži dne 17. srpna 1906 byla krajina u Jank. Lhoty těžce poškozena.
V Jankovské Lhotě při statku čp. 3. je meteorologická stanice, kterou svědomitě od r. 1904 spravuje obec. starosta V. Hruška. Obecní knihovna byla zřízena r. 1922, má 115 svazků a vede ji Jirovský; v témže roce založena i obecní kronika. Sbor dobrovol. hasičů je tu od r. 1900 se 17 členy. Má čtyrkolovou stříkačku, divadelní jeviště a knihovnu se 109 svazky.K Jankovské Lhotě patří samoty: Džbány (západně od Jank. Lhoty pod lesnatým horským hřbetem) .
Severně od obce se nachází areál Jezdeckého sdružení Siglavy.
Jak na keš?
Na Stage 1 je křížek a na litinové desce, co bylo napsáno, všechno smyl čas. Proto vypočti obsah vnitřního rámečku v centimetrech a zaokrouhli dolů na celé číslo v decimetrech.
plocha vnitřního rámečku v dm čtverečních zaokrouhleno dolů = A
Na Stage 2 je dřevěný sloup s betonovou patkou a na sloupu jsou dva kulaté hřeby s čísly
levý hřeb, první číslice = B, druhá číslice = C, pravý hřeb = D
Stage 3
počet otvorů ve střeše kapličky = E
Stage 4
Celkový počet hlav na křížku = F
Vzorec pro výpočet finálního umístnění
N 49° 39.C, D, A.
E 14° 43.(D-F),(3*B),(A+B+E).
Součet A až F = 29
Přeji úspěšný odlov. Nezapomeň si zapsat bonusové číslo.