Tato keš byla založena pod číslem (
VK-12087) a patřila do série
„Dvanáct hodin“, založené pro 12. ročník geomaratonu
Valašské keškobraní 2019, pořádaného na téma
"12 = tucet".
Více se o Valašském keškobraní dozvíte na webu
vkteam.online
Tato keš patří do série „Čas", která byla založena pro 12. ročník geomaratonu Valašské keškobraní 2019.
Čas společně s dobou jsou jedny ze základních fyzikálních veličin, které se rozlišují takto:
- čas (čas jedné události) určuje okamžik události na časové ose (tj. první souřadnici časoprostoru),
- doba určuje časovou vzdálenost mezi dvěma událostmi, rozdíl mezi časy dvou událostí.
Definice času
Na povahu a smysl času existuje množství silně odlišných náhledů, a je proto obtížné nabídnout jeho nekontroverzní a jasnou definici. Důležitým pojmem je tzv. šipka času, která určuje smysl (směr) plynutí času a odpovídá směru rozpínání vesmíru. Čas se od starověku také měří, nejčastěji počítáním pravidelně se opakujících pohybů, například Slunce nebo kyvadla. Základní myšlenku tohoto měření využil Aristotelés k definici: "Čas je napočítaný pohyb ve vztahu k před a po."
Elektrické a digitální hodiny
Zpočátku sloužila elektrická energie pouze k natahování mechanického přístroje pomocí závaží nebo péra. To se změnilo v roce 1840, kdy Alexander Bain získal patent na elektrické hodiny, které se sice skládaly z mechanického strojku poháněným pérem, ale ukazatel času byl řešen na principu sčítání elektrických impulsů. V letech 1845 až 1847 do-končil Bain první skutečné elektrické hodiny. Až mnohem později, v roce 1952 se v odborném tisku objevily zprávy o tom, že francouzská a americká firma připravují výrobu elektrických náramkových hodinek, první vzorky se ale dostaly na trh mnohem později díky komplikacím s miniaturními zdroji elektrické energie. Kolem roku 1960 zapracovala řada hodinářských firem na tom, jak vyměnit rozměrný galvanický článek mnohem menším akumulátorem. Elektrické hodiny a hodinky tak nahradili pro někoho nepříjemnou funkci natahování, která dále přetrvávala u hodin mechanických. Největší změnou od dob vynálezu mechanických ručičkových hodin, se stalo uvedení na trh elektronických hodin s tzv. digitálním číselníkem. Tato podstatná změna (kterou bych přirovnala k podobnému boomu, jako tomu bylo u klasických fotografických přístrojů, které nahradily digitální fotoaparáty) má na svědomí pomalý ústup tradičního hodinářské ho řemesla. K masové výrobě těchto hodin je zapotřebí plně automatizovaná výrobní linka, která odvádí přesnější práci než lidská ruka. Digitální hodinky už nejsou produktem hodinářů, ale více elektromechaniků, kteří do hodinového strojku vsadili miniaturní počítač s nejrůznějšími funkcemi (stopky, budík). Číselník bývá u digitálních hodinek označován jako displej, dělí se většinou na čtyři zobrazovací pole (šest v případě, že hodiny zobrazují sekundy), která jsou sestavena tak, aby ukazovala čísla od nuly do devítky do políčka ve tvaru osmičky. Běžně se dnes užívá sedmisegmentových displejů, které můžou být složeny buď ze svítících diod (LED), nebo z tekutých krystalů (LCD). Systém svítících diod má velkou spotřebu energie, proto bývá často opatřen tlačítkem, které rozsvítí displej jen na dobu odečítání času.
Pro odlovení keše bude stačit odečíst z obrázku souřadnice (použij pravítko):