Tato keš byla založena pod číslem (
VK-12084) a patřila do série
„Dvanáct hodin“, založené pro 12. ročník geomaratonu
Valašské keškobraní 2019, pořádaného na téma
"12 = tucet".
Více se o Valašském keškobraní dozvíte na webu
vkteam.online
Tato keš patří do série „Čas", která byla založena pro 12. ročník geomaratonu Valašské keškobraní 2019.
Čas společně s dobou jsou jedny ze základních fyzikálních veličin, které se rozlišují takto:
- čas (čas jedné události) určuje okamžik události na časové ose (tj. první souřadnici časoprostoru),
- doba určuje časovou vzdálenost mezi dvěma událostmi, rozdíl mezi časy dvou událostí.
Definice času
Na povahu a smysl času existuje množství silně odlišných náhledů, a je proto obtížné nabídnout jeho nekontroverzní a jasnou definici. Důležitým pojmem je tzv. šipka času, která určuje smysl (směr) plynutí času a odpovídá směru rozpínání vesmíru. Čas se od starověku také měří, nejčastěji počítáním pravidelně se opakujících pohybů, například Slunce nebo kyvadla. Základní myšlenku tohoto měření využil Aristotelés k definici: "Čas je napočítaný pohyb ve vztahu k před a po."
Přesýpací hodiny
Přesná doba vzniku přesýpacích (pískových) hodin, není známa, jedny z prvních zmínek o pískových hodinách pocházejí z doby Archimédovy. Tento typ hodin byl závislý na vý-robě skla, to sice uměli už staří Římané, ale díky velké míře nečistot bylo toto sklo neprů-hledné. Jejich oblíbenost ve středověku a postupné rozšiřování bylo hlavně díky jejich jed-noduchosti, ceně a schopnosti je použít v kteroukoli denní dobu. Mezi jejich nevýhody patřil krátký časový interval, hodiny se konstruovaly jako půlhodinové nebo hodinové, někdy tříhodinové, málokdy se ale objevily obří dvanáctihodinové přesýpací hodiny. Dovnitř baněk se dával velmi jemný písek, který ale nikdy nedosáhl rovnoměrné zrnitosti (každé zrnko písku má jinou velikost), postupem času byl nahrazen pískem ze zinkového nebo olověného prachu, který už ukazoval přesnější čas, ale díky své tvrdosti obrušoval vnitřek nádoby a hlavně postupem času zvětšoval úzký otvor uprostřed baňky. Tento problém se snažil vyřešit astronom Tycho de Brahe, který nahradil písek rtutí. Mezi jedny z tvarově nejzajímavějších přesýpacích hodin patří Radiho samočinně překlopné přesýpací hodiny pocházející ze 17. století. Éra přesýpacích hodin pak pokračovala dále, našly své uplatnění v domácnostech a často i v soudních síních.
Všechny tyto principy elementárních časoměrných přístrojů se snažily konkurovat mechanickým hodinám a jsou zaznamenány v knihách, zabývajících se jejich konstrukcí. Mezi nejznámější patří spisy Technica curiosa, Nuevo szenza di horologi a polvere a také Horo-logi elementari. V posledních jmenovaných popisuje autor kromě ohňových a vodních hodin, také vzduchové hodiny hnané malým měchem, tohoto principu se později využívá u kukačkových a píšťalových hracích hodin.
Pro odlovení keše bude stačit odečíst z obrázku souřadnice (použij pravítko):